VOD (1)
Obsahy(1)
Čáry a kouzla v poklidném městečku Bludičkov, které nenajdete na žádné mapě. Úsměvný pohádkový příběh o tom, jak vám návštěva jednoho kouzelníka může obrátit život naruby a o tom, jak sirotek Ondra možná ke štěstí přišel. V poetické pohádkové grotesce, odehrávající se v neexistujícím městečku Bludičkov, se zastavil čas. Ručičky na hodinách ukazují za pět minut dvanáct, jakoby bludičkovským symbolicky dávaly ještě poslední šanci. Jedině tajemná postava Acruxe ví, jak dopadne příběh bludičkovských a jaké budou osudy jeho hrdinů.
Do městečka přijíždí známý jasnovidec Heliodromus. Před školou se hlavní hrdina příběhu Ondra seznámí s jeho dcerou Adélkou. V místním hostinci se už scházejí měšťané na kouzelníkovo představení. Ostrozraku uhrančivého mága neunikne žádné tajemství. A tak postupně odhaluje různé nepravosti, které se dějí v městečku. Na požádání vykládá budoucnost. Největší zájem má paní starostová. Heliodromus na ni prozradí, že má v úmyslu otevřít v Bludičkově módní salon v domě, kde slunce vychází po celý den. Okouzlená starostová proto žádá manžela, aby jí koupil obchod, kde je knihkupectví Ondrova dědečka, že tam bude její salón prosperovat!
Dvanáctiletý Ondra nadšeně prožívá svůj klukovský obdiv k motorkám. Jeho všední radosti obyčejného kluka, však převrátí zcela naruby smrt jeho dědečka. Příčinou dědečkovi smrti se stala bezuzdná hamižnost bezohledného starosty Bludičkova.
Adélka utěšuje nešťastného Ondru, že mu tatínek pomůže. Heliodromus je však zdrženlivý a poznamená, že každý si musí projít svým osudem. Nakonec Adélka tatínka přemluví, aby Ondrovi přece jen pomohl. Heliodromus souhlasí, ale poradí Ondrovi, aby v dědečkově knihkupeckém krámku našel největší bohatství, které ukrývá. Když ho najde, nikdo už mu ho nevezme a bude mu sloužit, jako nikomu jinému. Ondra dá na jeho radu...
Groteskně komediální nadsázka tohoto moderního pohádkového příběhu odhaluje sobecké charaktery zpupného starosty a patolízalských radních, kteří osudově poznamenávají Ondrův život.
(Česká televize)
Recenze (90)
Co to proboha mělo znamenat? To byla asi komedie žejo? Tak proč jsem se ani jednou nezasmál nebo aspoň neušklíb? Asi proto, že jsem se vůbec nebavil a seděl u toho jen proto, že jsem byl přežranej a nechtělo se mě vstávat. Což je hodně blbej důvod.... Pavel Jandourek už s Maharalem ukázal, že neumí udržet divákovu pozornost. A tady to jen potvrdil, přitom měl k dispozici spoustu známých herců a příběh, kterej určitě potenciál má. Kamera byla velice fajn, ale celkově velká škoda a promarněná příležitost! ()
V dnešní záplavě nepohádkových pohádek bez děje a nápadu mě Dům U Zlatého úsvitu příjemně překvapil. Jandourek nabízí mile trhlý příběh, který má do klasik typu Tři oříšky sice velice daleko, ale přece jen stále dokáže vykouzit to příjemné poetické naladění. Jen tak dál! **** - mezi slepými je jednooký králem ()
Krásně poetický film. Vůbec si nemyslím, že by to šlo s českou kinematografií až tak z kopce. Tenhle film je toho ukázkovým příkladem. Na to, aby se natočil takovýhle pěkný malý český film, toho není potřeba mnoho. Tvůrci si nemohli vybrat lepší prostředí na natáčení. Malé české město (natáčelo se mimochodem v Telči a Třešťi) spolu s malebnou krajinou v léťe. To, že je vše situováno do kulis první republiky, se může zdát celkem vedlejší. Na druhou stranu, dovedli byste si představit, že by se to odehrávalo v současnosti? Nebo snad za komunismu? Ne, opravdu je doba zvolená naprosto ideálně. Sešli se skvělí herci v čele s V. Javorským, který patří od Romingu mezi mé oblíbence. Scénář si navíc suprově rýpal do většiny typických nešvarů české společnosti, ale opět tak nějak nenuceně až samozřejmě. A hláška pomáhat a chránit spolu s bráškou Heliodromuse a la Leonem jsou už jen takové třešničky na dortu. ()
Pro koho byla "pohádka" určena? (Uvozovky, protože Markýz de Sade do pohádky skutečně nepatří.) Navíc malé děti těžko pochopí (a ocení) různé literární a společenské narážky. Příběh mi zpočátku vzdáleně připomínal film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour (snad kvůli Telči), ale postupně mě začal čím dál víc otravovat - dokoukala jsem jen ze zvědavosti, kam až tahle slátanina zajde. Vladimír Javorský by hvězdu zasloužil, ale nedám mu ji, protože kývnout na účast v této "pohádce" bylo přinejmenším neprozíravé. A jako triatleta mi několikrát napadlo, že scénárista byl "pod vlivem" (bohužel ne úplňku, když už jsme u těch odkazů). ()
4* za malé vánoční překvapení od veřejnoprávní televize. Dům u Zlatého úsvitu nemá ani polovinu toho, co by měla klasická vánoční pohádka vlastnit, ale to jen protože si jde vlastní cestou, a když říkám vlastní, tak to tak tentokrát myslím vážně. Film absolutně nemoralizuje, zmítá se v poetických stavech křížených se satirou a parodií, ale stejně jako to může potěšit, tak se to může stát kamenem úrazu. Díky množství přísad a chutí zaniká kostra příběhu, a bohužel, ani přechody mezi scénami a jejich náladami nejsou stoprocentní. Musím ale pochválit obsazení, slušnou úspornou formální stránku a hezkou písničku na konci. V porovnání s hrůzou jménem "Láska Rohatá", je to vskutku krok vpřed. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (3)
- Při scénách z náměstí Zachariáše z Hradce v Telči je možné si všimnou plotů, které záměrně opticky oddělují možné východy z náměstí nebo zakrývají všudypřítomné restaurace. (MTHRFCKR)
- Natáčení tohoto pohádkového příběhu se uskutečnilo v červnu 2009 v magické Telči a jejím okolí, ale také v městečku Třešť na Vysočině, kde se filmovalo hlavně v sále Sokolského domu v židovské čtvrti. (Taninaca)
Reklama