Dívka, která si hrála s ohněm

A pořád ještě dobrý. Sice jde o ultradlouhou milostnou předehru před třetím, gordický uzel roztínajícím dílem, ale stále lepší než sledovat Hotel duševních paraplegiků. Vytřeštěná frndomilka i novinář s obličejem zvrásněným pozůstatky dramatické puberty se opět činí, do toho jim přihrávají již ne tak zcela uvěřitelné postavy ožehlého ruského bohatýra a jeho ústřiku, dvoumetrového hovada s bojovým a hereckým nadáním, přirovnatelným snad jen k umění Pomejeho. Dozvídáme se, že švédská politická scéna i zákulisí tajných služeb jsou napadeny korupcí, překrucováním faktů a prorůstáním organizovaného zločinu. Děs a bída, co se v těchto zdegenerovaných demokraciích děje! Ještě že žijeme v čistém a průhledném prostředí českém, kde každý z nás ví, co, kam, komu a za kolik teče, kurva. (10.05.2012)

Nevím, jestli jsem se během několika let od zhlédnutí prvního dílu změnil já, nebo se tak zásadním způsobem proměnila kvalita tvůrčího týmu, ale zatímco Muže, kteří nenávidí ženy jsem svého času přijal s uspokojením a nelitoval lístku do kina, druhý díl u mě neobstál v žádném ohledu, dokonce ani jako výplň pozdního večera krátce před spaním. K druhému dílu jsem přitom poučen střízlivými komentáři přistupoval s nižším očekáváním. Jde o typický příklad filmu, který neumí pracovat se svým potenciálem a neumí své postavy prodat divákovi. Chybí práce s napětím, chybí atmosféra. Tak, jak Alfredson přistoupil k režii, by se snad mohl vypořádat s natáčením nějakého dílu neambiciozního televizního seriálu určeného k zaplácnutí vysílacího času. Navíc je myslím zřejmé, že ani samotná literární předloha nebude mít sílu a hodnotu prvního dílu. Za mě bohužel nedosáhne ani k průměru. Už chápu, proč v zámoří nakonec okopírovali pouze Muže, kteří nenávidí ženy; v pokračování totiž neviděli komerční potenciál. Celkový dojem: 45 %. (24.09.2017)

Horší, než jednotka. To je bez debat. Celé je to už dost přehnané a dost překombinované. Hlavní dvojice záporáků jsou karikatury až bondovských rozměrů - spálenej důchodce a blonďatej namakanej kolos s genetickou vadou, že necítí bolest. A z Lisbeth se stala div ne superagentka. Zahraný to je ale skvěle. Hlavně Noomi Rapace má megacharisma. Stejně to má ale svoje syrové momenty, kvůli kterým to vyčnívá nad ostatní nudnou šedí dnešních thrillerů (pěstní souboj s árijskou horou svalů, nebo finální ostřelování z kůlny). Těším se na třetí díl a asi si přečtu i ty knížky, když maj bejt tak dobrý. (19.11.2010)

„S tímhle případem nasazujeme krk. Ovšem jdeme do toho. Ale to je asi podstata Milénia, ne? Proto jsme tady.“ Nečekal jsem to, ale oproti jedničce je dvojka stále dobrá, i když už ne tak pečlivá. Prostě jiná. Alfredson sice pokračoval zhruba tam, kde Oplev původně skončil, ale už to není to pomalé, postupně budované atmosférické detektivní vyšetřování starého zločinu. Nový případ je pro Lisbeth nicméně dost osobní a jde jí o krk, takže o napětí není nouze. Zároveň se tím splácí staré dluhy, protože tentokrát Mikael zachraňuje zadek jí, a ne naopak. Film má každopádně tempo, šťávu, opravdu démonického záporáka…ale bohužel taky závěrečných 10 minut, které se prostě nepovedly. Film u mě klesnul už po „hlíně“, která mi přišla tak zoufale nereálná, až mě rozesmála, a pak to jen pokračovalo až do konce. S hodnocením tedy končím na slabších 4*. „Co chcete?!“ - „Chci umožnit zákazníkům komentovat fakta v našem tematickém čísle o obchodu s bílým masem.“ - „Uvědomujete si, že mi zruinujete život, když to otisknete?!“ - „Jo.“ (25.08.2023)

Pri sledovaní filmu som často mala dojem, že nebyť toho, že som čítala knihu len toť nedávno, bola by som úplne stratená a netušila o čom to celé je. Možno je to deformácia tým, že sa mi pri sledovaní zlievala predloha z adaptáciou - vnímala som všetky rozdiely, zmeny a skratky, ktoré ma miatli, na pozadí vedľajšej postavy alebo krátkeho flashbacku som videla všetky detaily a okrem toho som intenzívne cítila, kde filmári knihu banalizujú, pôsobia nedôveryhodne a vytvárajú diery. Pochopiteľne na to mali oveľa menej priestoru ako autor, ale ten svojou dôkladnosťou spracovania dosiahol, že jeho dielo pôsobí tak realisticky, ako len fiktívny špionážny krimi-triler môže pôsobiť. Filmu sa to nepodarilo. Po tomto sa obávam, že tretí film bude najslabší. (23.07.2012)