Serge Gainsbourg: Heroický život

Úchylárna o postavě, která má ve francouzské historii nějakou úlohu, mě je ale ukradené jestli to táhnul s Biggit Bardot nebo že je autorem na svou dobu až obscénní “Je t'aime“.Bohém, hudebník, písničkář, malíř, proutník, rebel a magor s dětstvím během okupace a k tomu svým vymyšleným psycho-alter-egem, pronásledujícím ho celým životem. Nuda, zbytečnost. Jediné dobré je akorát právě to úchylné alter ego, což je ale na celý film tak nestoudně málo, že i ta půlhvězdička navíc je přes míru. ~~~ 1,5* (16.07.2011)

Už dávno som zistil, ako ťažko sa mi hodnotia životopisné filmy. Ich forma je dopredu určená a väčšina ozvláštnení zúfalo neoriginálna. Jedinou cestou je šťastne volený balans medzi subjektivitou a únikmi do fantázie prístupnými ešte všetkým divákom, a autenticitou = dôkladnou faktografiou, hereckou presvedčivosťou a vierohodnosťou reálií. V konečnom dôsledku však aj tak napokon rozhoduje hlavne naša zaujatosť historickou postavou, obdobím či prostredím, v ktorom žila alebo jej povolaním, sprostredkovaným filmom viac či menej... - No a ja nemôžem neoceniť do veľkej miery imaginatívny portrét kontroverzného umelca, ktorý sa skrze silný individualizmus z Nikoho stal Niekým a oživil predstavu umelca a bohéma wildeovského typu v podobe, o akej som si myslel, že ju 2. svetová vojna nadobro vykynožila. (02.11.2012)

Serge Gainsbourg pro mě není neznámý stejně jako Jane Birkin, oba je mám ráda a při sledování společných scén jejich hereckých představitelů jsem ani nedutala. Jak Eric tak Lucy Gordon naprosto dokonale zvládli jejich gesta zvláště pak scéna ve vaně byla nádherná. Vlastně jsem po celou dobu měla pocit, že sleduji skutečného Serge a ne jeho hereckého představitele.Ta podoba byla vážně neuvěřitelná! Eric Elmosnino v hlavní roli naprosto excelentně ztvárnil toho krásně šíleného bohéma, požitkáře, rebela, miláčka nejen Francie. Za sebe mohu říci, nebyla jsem zklamaná. Zajímavý náčrt ze života umělce, který byl jedněma nenáviděn a druhýma zbožňován. (19.07.2013)

Tohle ne... Joann Sfar měl zůstat spíš u těch komiksů. Eric Elmosnino byl paradoxně jak Gainsbourg nejsilnějším článkem filmu. Respektive narozdíl od té obludné loutky, byl snesitelný. Ta "zábavná" a "snová" intermezza jsou asi největším kámenem úrazu - důkaz, že i po tisícé se podobné obzvláštnění dá natočit nezábavně, nudně a v podstatě toporně dětsky. Serge se musel obracet v hrobě. Film slabší průměr, žádný hlubší pocit nezanechá. (29.03.2010)

Tak tohle tedy bylo svým způsobem veliké zklamání. Většina filmu se točí okolo toho, se kterou ženskou S. G. spal a kterou miloval. Pak je tam pár songů, ale jen těch nejskandálnějších. Je to vůbec svým způsobem skandální a skandalizující film o skandálním zpěvákovi, který se postupně stal další francouzskou modlou. Co je třeba vyzvednout, jsou zejména snové (možná spíš schizofrenní) pasáže s loutkou (vysvětlení přijde až na samém konci filmu). Je to ale experimentální film a vlastně je dost těžko stravitelný. Ta část s B. B. (aneb Laetitiou Castou) se mi líbila asi nejvíc (zaprvé mám ráda Je t´aime moi non plus v jejím podání, ne v podání Jane Birkin, a zadruhé tahle pasáž byla úžasně hravá a originální a pak - je to přece B. B.) a tu jednu obrovskou hvězdu navíc dávám za představitele hlávní role - Wau! (20.10.2011)