Jiná žena

Psychologické drama asi padesátileté ženy, která je podruhé vdaná, uznávaná odbornice na poli filozofie a se spoustou přátel. Ta si však uvědomí, že její život je vlastně podivně prázdný. Chladný, bez vášně, se zdí okolo sebe. Najednou pozná, že lidé, o kterých si myslela, že s nimi má hezký vztah, k ní cítí naprosto něco odlišného. Woody zde zvážněl, řeší závažné lidské otázky a pokud máte chuť a potřebu je řešit s ním, film vás přiměje k zamyšlení. Rozhodně se nejedná o oddechovku či něco k odreagování. Kdo tohle čeká od každého Allenova filmu, asi bude zklamán. Kdo však v problémech jednotlivých charakterů filmu pozná něco ze sebe, a kdo k filmu přistupuje s tím, o jaký žánr se jedná, zklamán nebude. Film nenudí, je pravdivý a reálný (hodilo by se napsat klišeoidní "ze života") a najednou překvapivě brzo skončí. A mě k zamyšlení přiměl.. (02.09.2007)

V rámci televizního klubu na ČT jsem se opět podívala na další film tohoto geniálního tvůrce, a to na film Woodyho Allena. Nevím, v poslední době mám štěstí na filmy, kde nehraje, tudíž jsou vážnější a ne tak skvěle ztřeštěné jako když v nich sám i hraje. Ale to neříkám, že jeho dramata jsou špatná! Vůbec ne! Jeho vážné a dramatické filmy jsou krásně komorní, prostě lahůdka pro filmového fajnšmekra. Navíc to jeho typické skvělé vykreslení postav, propletení jejich vztahů, skvělí herci... Zkrátka se nenudíte a dívá se vám na to dobře. Další z filmů, kterým si u mě Woody Allen upevnil svou pozici. (18.06.2013)

Režijními postupy, kdy se hlavní hrdinka, padesátnice Marion, vrací v retrospektivách do minulosti a vstupuje do ní se současnou vizáží a věkem, se tento film velmi podobá Lesním jahodám Ingmara Bergmana. Stejně tak i námět je dosti podobný. Přesto by se Jiná žena nedala označit jako plagiát. Woody jako by vzdával hold svému "idolu" a přitom stále zůstává svůj. Je to taková chuťovka pro oprvdové milovníky Allenových filmů. (15.05.2007)

Až v poslední půlhodince jsem zahlédl ono kýžené gró celého filmu, ale to už bylo jaksi pozdě, protože první hodina mě téměř uspala. Nabízí se srovnání s jiným, ne nepodobným Woodyho filmem Zaří, který má sice hodnocení nižší, ale mě přišel o poznání lepší. Oba snímky stojí na sebeuvědomění a vnitřních psychických pochodech postav. V Září se na první pohled vlastně nic neděje, což je ale správně - ono ticho po pěšině vlastně nastoluje to správné prostředí pro dokonalé vykreslení nejniternějších pocitů. V Jiné ženě se toho pro změnu děje celkem dost a nějaké vykreslování pak ustupuje ději, který nemá žádný směr a jednoduše nudí. A ač byla Gena Rowlands opravdu skvělá a snažila se sebevíc, na více než tři hvězdy to zkrátka nestačí. (27.07.2012)

Tak trochu Allenovy Lesní jahody, aspoň mně je to dost připomínalo... A musím říct, že se Jiná žena povedla, jen Victor Sjöström byl krapet lepším Isakem Borgem, než Gena Rowlands Marion Postovou. Hlavní rozdíl však vidím v tom, že Jiné ženě chyběla určitá laskavost Lesních jahod. Přesto výbornej film... (07.05.2007)