Žij a nezapomínej

Tenhle film je sice válečným drama, ale válka jde jaksi mimo něj. Celý příběh je vlastně příběhem mladé Nasti žijící v chudé vesničce spolu se starci a ostatními ženami, protože všichni mladí muži odešli bojovat na frontu. Jednoho dne se Nastě vrátí domů potají Andrej. Je sice ověnčen metály, ale v poslední bitvě mu selhaly už nervy a on zběhl. Ví co jej čeká, když jej chytí. Pro zběhy má vojenský soud jen jediný trest - trest smrti zastřelením. A tak se Andrej usadí na opuštěné polorozpadlé usedlosti za řekou, ze které byl v době kolektivizace vyhnán majitel, ale která díky své poloze nikomu k ničemu nebyla a tak zůstala opuštěna. Nasťa mu tam nosí jídlo, milují se a na pochmurnou budoucnost raději nemyslí. Situace se zhorší když v chalupě Andrejových rodičů začne pátrat jeden z vojáků po Andrejovi. Už se ví, že zmizel a armáda hledá zběha na prvním možném místě - u něj doma. Nasťa však jeho přítomnost tají, dokonce před Andrejovými rodiči. Měsíce plynou, válka skončila a Nasťa zjistí, že je těhotná. Chvíli těhotenství tají, ale když už je to na ní vidět, začne ji vesnice podezřívat, že to má se svým mužem, kterého někde ukrývá... ---- Žij a nezapomínej je smutným filmem. Je to film o lidech v chudé vesnici, drsném životě v Rusku a člověk tak získá představu jak nuzně se tam za války lidem žilo. O tom, že dostat do úst kousek masa se rovnalo zázraku. Navíc ty dlouhé zimy, udavači a úřady, pro něž lidský život neměl žádnou cenu... Navíc těmhle lidem konec války prakticky nic nového nepřinesl... Brrr. Dávám za 3 ryby. * * * (29.01.2018)

Dal bych i pět, kdybych zvěděl osudy vlka. Jak žil skutečný vlk s člověkem vlkem? S desperádem, který se stejně jako vlk prokousává bezčasím (viz skvostný otcův monolog o hodinkách). Příběh o tom, jak se člověk může stát eremitou. A také o tom, kam vede rozdílná touha muže a touha ženy: muž chce přežít s jakousi tajnou nadějí, že přežije aslepoň geneticky, žena chce muže i dítě. V tomto případě chce příliš mnoho, vždyť dosáhnout lze tu jen ten nejprimitivní cíl. Kromě toho mi není dost pochopitelný název filmu: pokud se má přežít, tak pouze pokud se zapomene na minulost - a to se Andrejovi (bohudík) povedlo. (13.08.2020)

Mne táto ruská dráma o dezertérovi dosť sadla. Oslovilo ma hlavne drsné prostredie ruskej Sibíri, kvalitne odohraté postavy s nulovým make upom, oblečené do špinavých prešívakov a gumených čižiem, všade samý sneh a ešte väčší sneh - proste verne zobrazená sibírska realita posledných vojnových rokov. Film vykresľuje postavy Andreja a jeho ženy Nasti (ale aj ostatných dedinčanov) ako obyčajných jednoduchých ľudí so všetkými ich kladmi a zápormi s jednoduchým spôsobom vyjadrovania, zmýšľaním a konaním. Žiadne monumentálne vojnové scény sa tu nekonajú, jedná sa o komornú drámu z konca 2 sv. vojny ale film rozhodne za pozornosť stojí. (08.12.2009)

Aj keď sa tento film odohráva vo vojnových rokoch nemá mnoho spoločného s vojnovým filmom. Príbeh je komornejší, ruskú dedinku takmer neopustíme a sledujeme ťažký život žien bez mužov, ktorí sú na fronte. Herci robia čo môžu, ale príbeh by potreboval niečim oživiť hlavne prostrednú časť, kde sa to nejako vlečie. Výsledku nepomohol ani dabing. V ruštine by som si ho užil podstatne viac. Je to prvý film, ktorý som skúsil cez "filmy online csfd". Strašne mi tam chýba voľba tituliek. Na viac ako tri hviezdy to bohužiaľ nemá. 60%. (23.03.2014)

Příběh se odehrává v sibiřské vesnici na konci 2. světové války. Všechno začíná podivnou krádeží sekery, kterou mohl ukrást jen někdo, kdo věděl kde bývá ukrytá. Té krádeže si skoro nikdo nevšímal, až na Nastěnu. Měla podezření a to si brzo ověřila. Její muž dezertoval z fronty. Ukrýval se poblíž. Děj filmu plyne stejně pomalu jako v knižní předloze od Valentina Rasputina, ale kniha se mi líbila víc. Mohla jsem si představovat, co se odehrávalo a nikdo mi nic nepodsouval. (22.01.2010)