Pouť

Podobnost této pouti/cesty s Divočinou nabádá ke srovnání, a v tom Divočina jasně vede. Už ze své podstaty je tato pouť mnohem méně divočejší, méně osamělejší a více komfortnější, ale díky tomu všemu jsem se docela nudil. Celou nekonečnou cestu jsem si přál aby se Tom odpojil od těch blbečků (a krávy) co se k němu přifařili, jejich přítomnost byla nesnesitelná. Pouť Toma v doprovodu 3x Jar Jar Binks tedy za 3* :-( (12.07.2016)

Film som si pozrel kvôli rodine Sheenovcov (bez čiernej ovce Charlieho winning tiger blooda) ale v prvom rade kvôli púti do Santiaga del Compostela, na ktorú sa chystáme budúce leto. Po zhliadnutí The Way sa na ňu teším ešte viac. Veľmi ľudský, dojemný a jednoduchý príbeh vychádza zo skutočnej púte, ktorú Martin Sheen absolvoval so svojim synom Taylorom a spoločne s Emiliom skúsenosti z nej po rokoch zúžitkoval práve v tomto filme. Miestami sa síce môže niekomu zdať príliš sentimentálny, no ak máte radi podobné príbehy, tak pri tomto "road movie" vám bude po celý čas pohrávať na tvári úsmev. Dej sa sústredí hlavne na postavy a zápletka je tu naznačená len veľmi zľahka, no ak ste videli od Esteveza jeho predošlý film Bobby, tak viete, že to nie je prekážka. Atmosféru skvele dokreslilo Batesovo gitarové score i Coldplay a Alanis Morissette. Kudos, Sheenovci. (14.04.2011)

Středoproudový filmový cajdák, podbarvený "jímavou" cajdákovitou hudbou, vyumělkovaný, od reality odtržený, laskavě hřejivý, salónně hu... hu... humanistický (tfujtajxl), zkrátka na hony hnusnou člověčinou páchnoucí... Ano, film splnil má očekávání beze zbytku, protože byl přesně takový, jaký jsem si představoval že bude. Takže vlastně ani žádné velké zklamání. Byl jsem jen zvědavý na nějaké ty severohispánské exteriéry. No a dostal jsem něco hezkých severohispánských exteriérů. Sakra, já být někdo jako Estevez, tak s touhle partou užvaněných klaunů bych nechtěl jít ani pár kiláků v Krkonoších, misantropova noční můra. (11.12.2022)

233. Pouť, cesta na níž se lidé vydávají s různými pohnutkami, s rozdílnými úmysly a očekáváním, pěšky, jen s tím nejnutnějším sebou, někdy po důkladných přípravách, jindy naprosto spontánně, z náhlého podnětu, třeba tak, jako se ve filmovém příběhu rozhodl jeden již postarší muž, řadu let vdovec, žijící sám, jen pro práci, právě až otřes ze smrti syna na jedné z jeho mnoha dalekých poutí se pro něj stává tím závažným důvodem, vyjít také na cestu, pokračovat jakoby za něj do míst, kam on již nestihl dosáhnout, završit sám jeho pouť v naději, že právě tak najde v sobě sílu ke smíření, že zahladí v sobě žal a bolest z jeho nečekané ztráty. Společně s ním se tedy vypravujeme i my na mnohadenní pochod, vzdorovat obtížím, únavě, do nejistoty, jen jít a otevřeně vnímat, nechat na sebe volně působit moc doširoka se rozprostírající krajiny a poddat se sílícímu zážitku, nechat se prodchnout proměnou, kterou v nás taková pouť trvale zanechává. Nádherné a přitom prosté dílo, s myšlenkou hlubokou tak, jak jen jí my sami dokážeme do svého nitra vpustit, sugestivní tak, že bych se na takovou pouť vydal s chutí také. Zajímavý komentář: Fridecka (11.12.2014)

Emilio Estevez dokazuje, že je nejen docela schopným hercem, ale že má dar napsat dobrý příběh a nakonec ho i zrežírovat. Celkem chytře do hlavní role obsadil svého otce, Martina Sheena, který přece jen předvádí, že je herecky jiná liga. A to skoro nic neřekne. Nejde tu o víru v boha, jde tu o víru v sebe sama a to, jak se smíříme se svým životem a tím, co přinese. (29.06.2017)