Pouť

Pouť je především film, který by se dal nacpat bez problému do jedné hodiny. Tady však musíme koukat na mnohé bezvýznamné záběry ruční kamery, které opravdu jen nudí. Když už bych se pouštěl jako režisér do výpravného filmu, tak by bylo záhodno ho natočit co nejzajímavěji se spoustou krásných záběrů na krajinu. Tady bylo vše jakési šedivé, scénáristicky strašně chudé a míst, kdy se člověk od srdce zasměje či trochu dojme bylo velmi málo. Pouť teda považuju za hrubě odfláknutý a zcela nevyužitý film, jehož námět si takové zpracování rozhodně nezaslouží. Navíc tu náboženskou agitku a story okolo hodných Romů, bych si odpustil. Ach jo a to jsem doufal, že uvidím další ´´Útěk do divočiny´´. Ale kdepak. 55% (09.04.2012)

No jo no. Já se tam jednoho dne vydám taky. Nevím ještě, jaký k tomu budu mít důvod. Nejspíš pořád stejný. X je proměnná a je to pořád jedno a to samé x. Tak mi připadlo, že ty lidi z toho filmu znám. Zážitky stmelují, a tady ta krušná cesta prošpikovaná čím dál více příjemnými zastaveními mi něco připomněla. Když se člověk vydává na pouť, počítá nějak s tím, že to bude cesta plná odříkání, že by během ní nic příjemného prožívat neměl a měl by se upnout k svému cíli. Jenže ona je ta cesta úplně jiná. Podobně jako ve filmu Babettina hostina jsou účastníci závěrečné famózní večeře na počátku přesvědčení, že si ten zážitek nesmějí vychutnat, musí zůstat přísní a upínat se k vyššímu cíli, a pak je to všechno jinak. Společné vychutnání přítomného okamžiku zlidšťuje a posouvá rovnou do cíle. Jenže ono taky musí být co vychutnávat. Ne každá cesta je cíl. (22.06.2013)

Tmavě zelená barva trávy. Prach cest. Plnost a žlutá barva obilí. Vítr života zacnou kal silněji a vzal si co si vzít musel. Směr se najednou změnil. Celý život se změnil. Pak už jen jít a jít dál a dál az oceánu. Ta cesta je prošlapána mnoha a mnoha poutníky a je jedno jaký byl důvod po ní jít. Snad budu mít někdy štěstí a budu moct jít do Santiaga... (07.03.2013)

Překvapivě dobré. Hlavně když vezmu v potaz Esteveze, od kterého bych něco podobného nečekal. Atmosféra, hudba, záběry, pozadí celé dohromady to působí moc pěkně. Bohužel příběh lidí, kteří si stěžují, že musí na latrínu, šlapou v džínech a chrápou v hotelech mi k cestě poutníků moc nesedí. Režisérky ale povedené. -"I'm going to walk the Camino de Santiago." (21.09.2011)

"Nikdo, kdo tady putuje, není na Cestě svatého Jakuba jen tak náhodou. Všichni mají nějaký důvod." Ve filmu na dalekou cestu nastoupil se svým posláním jeden osamělý poutník, do cíle pak došli čtyři přátelé. Nebyla to zbytečná cesta, ani dvě hodiny strávené u filmu (ovšem, musel jsem si na něj udělat čas, jinak to nefunguje). Film provází mnoho malebných přírodních scenérií i sympatická podbarvující hudba. Některý z poutníků občas utrousí životní moudro a mnohé epizody jsou vskutku pozoruhodné, takže jsem se někdy bavil, jindy zase zamýšlel - jsou zde skrytá podobenství. Na Pouť se čtveřicí přátel se kdykoli rád vydám znovu. (15.03.2012)