Nepolepšiteľný
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Václav HolanecKamera:
Ivo PopekHudba:
Tatiana MikováHrají:
Jaromír Hanzlík, Eliška Zbranková, Milan Kňažko, Markéta Hrubešová, Veronika Jeníková, Igor Bareš, Tomáš Töpfer, Matěj Hádek, Anna Cónová, Diana Mórová, Jan Vondráček, Jan Hrušínský, Bára Fišerová (více)Obsahy(1)
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy balí kdekdo kufry k odjezdu z republiky. Právě odvolaný primář Martin Ivánek (Jaromír Hanzlík) má navíc platný pas a výjezdní doložku do Velké Británie. Je rozhodnut. Jenže! Na krku má složitý medicínský případ, který přeroste v osobní závazek.
Dívka na prahu dospívání (Tereza) se pokusí o sebevraždu. Lékař (Martin Ivánek) objeví neklamné známky násilí a zneužívání. Aby vymanil děvče z rodinného prostředí a z léčby na psychiatrii, odveze ho -bez souhlasu nadřízených- ke konzultaci na plastickou chirurgii. Nové zážitky během cesty i lékařovo přátelské chování způsobí, že se k němu Tereza postupně přimkne.
Je rok po srpnových událostech. Martin Ivánek byl před nedávnem sesazen z funkce primáře, jeho působení v okresní nemocnici je nejisté. V průběhu dění se dovídáme, že za války byl lékařem u pozemních sil RAF v Británii a že se tam rovněž oženil. Jeho (dnes už bývalá) manželka žije za hranicemi a jemu se přesto podařilo získat výjezdní doložku. Z několika narážek pochopíme, že oficiální místa by přivítala, kdyby vycestoval a už se domů nevracel. Profesní diskriminace, které je lékař vystaven, této úvaze také napomáhá.
Soukromý život hlavního hrdiny ovšem není tak docela prázdný. Jakkoliv se odmítá vázat ve vážném vztahu, přece jen se krátkou výsečí jeho života, již jsme během filmového děje svědky, mihne několik blízkých bytostí, které by nerad opouštěl. Svou roli sehrává také konfliktní vztah s bratrem, ve kterém zůstává řada otevřených otázek.
Snaha dívky Terezy uniknout z těžkých poměrů je sice motivována něčím jiným, ale shodou okolností se prolne s Martinovým osudem, v němž se úvahy o útěku ozývají stále intenzivněji. Jsou ovšem řešení, která nečekáme a která mohou být definitivní... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Prostředí 7/10/// +po dlouhé době opět skvělí Jaromír Hanzlík v hlavní roli, překvapí Eliška Zbranková, potěší Zdenka Procházková (proč zde není uvedená?), zaujme tísnivý příběh, doplněný melancholickou a přitom hezkou hudbou, dobově dobře udělané (rok 1969) -tenhle film je potřeba pořádně vydýchat, je opravdu hodně melancholický a tíživý/// Možná že jsem s hodnocením příliš vysoko, ale jak mám hodnotit když mě film úplně pohltil a na konci mě vyflusl úplně zničeného. Přál jsem hrdinovy šťastný konec, ale věděl jsem že to šťastně nedopadne. Pro diváka je to však překvapivá podívaná./// Celkem 85%/// ()
Příběh pana doktora je v oné vypjaté době celkem zajímavý. Ne s každým jeho činem lze ovšem souhlasit, či uvěřit tvůrcům, že by se tak člověk zachoval. Nejvíce ale ubral na dojmu z filmu jeho závěr, který je dle mého názoru až zbytečně moc emotivní. Jinak slušné obsazené a slušně zahrané televizní dílko, kdy mě mile překvapili kromě Hrubešové i přes své malé role výborní Hrušínský nebo Töpfer. ()
Pokud mi u filmu připadají všechny postavy zajímavější než ta hlavní, nejspíš je někde něco v nepořádku. Možná je to částečně scénářem, ale hlavně mi přišlo, že Jaromír Hanzlík tímto filmem jen tak prochází. Zato Eliška Zbranková patří k nejpozitivnějším domácím filmovým překvapením tohoto roku a doufám, že ji ještě v nějaké dobře napsané roli uvidím. A i díky ní je to nakonec o hvězdičku víc, než by mi radil rozum a divácká zkušenost. ()
Docela přijemný film, který kazí hlavně nepovedený konec. To, jak celý příběh skončí, je od začátku víceméně jasné, divák jen čeká, jak se toho ujmou filmaři. No, tentokrát se moc nevytáhli a to i přesto, že Svoboda je kvalitní režisér. Konec je násilný, neuvěřil jsem tomu ani vteřinu. Škoda, mělo to našlápnuto na víc. ()
Každý je polepšitelný. I nepolepšitelný. Od čeho máme polepšovny? Už název sděluje, že od toho, aby se lidi polepšili. Ale je v tom přece jen malý háček. Ty polepšovny muí vést lidi, co jsou polepšení, mají v sobě dostatek mravní síly a touhy vést k polepšení i ty, co potřebují polepšit. A to je kámen úrazu. Často totiž nadřízený nepolepšený nemůže polepšit člověka, který mu byl k polepšení svěřený. ()
Reklama