Pokoj

V téhle zdegenerované době lze věhlasu v audiovizuální tvorbě dosáhnou nejen tím, že jste skvělý herec či vynikající režisér, ale také pokud jste třeba kompletně vypatlaný, vyšinutý, maniakálně narcistický pičus bez jakéhokoliv talentu. A když k tomu navíc máte prachy, abyste pět let nechali viset obří reklamu na vlastní hovno uprostřed Losích Andělic, kýžená publicita se nakonec dostaví, přičemž v dnešním jeblém a kulturně upadajícím světě sere pes, je-li negativní nebo pozitivní, publicita je prostě publicita a na jejích marginálních efektech lze solidně profitovat na obou koncích spektra. Na tom řitním někdy prostě stačí to, že vám v tak tak zvládnutém souboru neurovegetativních funkcí nezbylo místo pro rozum, soudnost, sebeúctu a vkus. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba na Tytrubku se enormně pakuje odporný, trapný, neumětelský potrat, co miluje Májkraft a hraje Pokémongou, ačkoliv měl být dávno v lihu v muzeu genetických anomálií, jakož i armáda dalších kreatur. A všichni jsou očividně stejně blahoslaveně hrdí na to, jací jsou to dementi, jako tuhle Tomek. Lidé jsou prostě od přirození fascinováni bizarními vymaštěnci, po nichž by, nebýt soudobého virového šíření asociálními sítěmi, neštěk ani pes, a jejich neum pravděpodobně nikdy neopustil území klecového lůžka. Hovno kult, tohle je prostě jen obludná velesračka odpudivého pšontkovského degena, plná slizkých amatérských pornoherců a downích "dialogů", jakých jsou plné žumpy. Ovšem skvělý matroš k parodii, jsem zvědav. (22.12.2017)

Jedno z nejlépe zpracovaných milostných dramat, které jsem měl tu čest zhlédnout. Tommy Wiseau se ve své prvotině pustil na tenký led a zpracoval věčné téma, střet mezi ženským a mužským principem. Ano, The Room je víc než cokoliv jiného především souboj jin a jang ve své nejkřišťálovější podobě. Muž, hrdina, jako symbol síly, lásky a zodpovědnosti a proti němu stojí žena či lépe řečeno děvka Symbol proradnosti, zrady a sobectví. Konečně někdo nazval věci pravými jmény! Tragický závěr je pak jen jasným vyústěním, které reflektuje současné pojetí genderové spravedlnosti. Vynikající herecké výkony pak jen umocňují hluboký niterný prožitek ze skvěle napsaného příběhu, v němž se zrcadlí i spousta jiných závažných témat lidské společnosti. Drogy, pracovní stres, alkoholismus, rakovina a další. Zdrcující a odvážné! Tommy moc dobře věděl, že síla jeho výpovědi by mohla leckteré přivést až na pokraj zhroucení, a tak vše vyvážil dokonalými komediálními prvky. Třeba historka o zapomenutých spoďárech, kterou si divák prožije na vlastní kůži a poté je znovu jejím aktérem převyprávěna, neměla chybu. Parádní film, kterému mohu vytknout snad jen mírné puritánství v erotických scénách, více explicity bych rozhodně uvítal, náznaky v podobě Wiseauova nahého pozadí tam byly, takových záběrů jen houšť. Přesto neotřesitelných pět! (14.10.2017)

Při sledování tohoto neskutečnýho fláku jste v pozici laboratorní myši, či křečka, hozených do akvária ke kobře královské. To, co vidíte, se vám hnusí, ale jste tak hypnotizování pohledem kobry, že jen fascinovaně zíráte do jejích oči, tak dlouho, až vás had spolkne. Od tohohle exkrementu nespustíte oči, tím, jak je až galakticky hloupý, má své nepopiratelné charisma, ač to zní absurdně. Je to jako když hodíte do velkého mixéru Velmi křehké vztahy, Deníky červených střevíčků, Ulici, Ordinaci v Růžové zahradě, Esmeraldu, decentně pojatý libovolný díl Emanuelly a kompletní bibliografii Rosamunde Pilcher, smíchali to s Bleskem a Aha!, Tinou, Doteky štěstí, Moje chvilka pohody a Moje sladké tajemství, okořenili to Zdeňkem Troškou, Ovčáčkem, tureckými Hvězdnými válkami a nočními TV přenosy esoteriků na TV Barrandov, pořádně zamíchali a tuhle sračku vypili na ex, nebo se v ní rovnou utopili. Tohle si dám minimálně ještě jednou s dobře naladěnou partou. ___PS: Díky dramaturgům ´Festivalu otrlého diváka´ za vynikající titulky!! (16.04.2018)

Tahle věc se naprosto vymyká jakýmkoli běžným měřítkům. Absolutně nezáleží na hodnocení procentuálním či hvězdičkovém, místo odpadu bych tu klidně mohl napsat obrovské WTF a nehodnotit. To, jestli dáte pět hvězdiček nebo odpad!, se podle mě odvíjí jen a pouze od toho, jestli vám hrdinové tohoto filmu přijdou zábavní a smějete se jim, nebo jestli je z duše nenávidíte a chcete je zabít. (Je evidentní, že u mě převládal ten druhý pocit.) Rozhodně nemám nic proti uživatelům, kteří hodnotí plným počtem, protože si dokážu živě představit, jak se u toho královsky bavili. V každém případě je ale The Room neuvěřitelná sračka, jejíž hrůznost je nevyslovitelná. Kdybyste si zkusili představit všechny možné myslitelné chyby, kterých se filmař může ve svém filmu dopustit, tak tady jsou úplně všechny. Tohle by měli promítat na filmových školách jako ukázku toho, jak netočit film. Tommy Wiseau je mimozemšťan z planety Žumpa, jiné vysvětlení mě nenapadá. (23.06.2012)

Dalsia filmova polozka na pomyselnom bucket liste odskrtnuta. Je to skutocne jeden z najhorsich filmov ever, ale paradoxne, jeho krasu clovek doceni viac, ked vidi najskor making of (The Disaster Artist). Vahal som, ci plnu palbu alebo odpad...je to fakt tazka dilema :) Niektore sceny su neskutocne a Tommy Wiseau je typek na pohladanie. Genialna ubersracka! (15.05.2018)