Bezvadíkyještěprosím

Josh Radnor rozhodně není další John Cassavetes... Nejedná se o ani o jeden z těch hodnotnejch uměleckej nezávislejch filmů, kde by se experimentovalo s médiem, porušovali tradiční pravidla a odkazovalo se na významné evropské a asijské režiséry... Tohle je jeden z těch formálně nezajímavých nezávislých filmů, které mají asi nějaké speciální šablony na tvorbu scénáře, protože si dost často jsou podobný jako vejce vejci. Lehká osobní výpověď, tu snaha o společenskou kritiku, vedle "netypická" lovestory "s originálními a opravdovými" charaktery, tu existencionální trápení mladé generace, tady zase manifest nezávislého umělce v New Yorku... Radnor není úplně nepodobný své postavě z HIMYM - tady je charakter možná lehce propracovanější a méně pozérský (koneckonců nejedná se o sitcom). Nicméně navzdory všem výtkám se jedná asi o jednu z těch lepších věcí, koukatelnějších věcí i příjemnějších věcí, které v rámci žánrů pozérských indiefilmů můžeme vidět... Nakonec ta největší výtka je ta strašná okoukanost... Nicméně Radnor asi není úplně hloupý herec a já jsem zvědavý s čím příjde příště :) (20.01.2011)

Názov filmu dokonale kopíruje moje pocity. Vôbec by mi nevadilo, keby bol film dlhší, alebo keby sa natočila dvojka. Štýl je ozaj taký Woody Allenovský, ale snáď určený mladším divákom. S menšou dávkou humoru, ale na druhej strane väčšou dávkou romantiky. Vyznanie "Sama Dvojky" plešatej Akermanke bolo jedno z najkrajších, aké sme na plátne mohli vôbec vidieť. (25.02.2016)

Josh Radnor, zamilované, pozitivní, vztahové, příjemné, sympatické × obyčejné. Takže na úvod - Josh už asi navždy zůstane Tedem. Tři páry, tři vztahy, hezké, zvláštní, existenční a plné lásky. Jak jinak - všechno končí dobře. Co se mi tedy nejvíc líbilo, byl vztah Ann a jejího "obdivovatele" z právnického patra. To byla prostě paráda! Konec všelijaký, obyčejný snímek, který ale povzbudí. "A co jí řekneme, když bude zpívat strašně?" "Že jí to slušelo." (09.02.2011)

65% Bloudění životem, bloumání New Yorkem, překračování bludného kořenu. Josh Radnor se potácí do všech směrů kind of, přesně jako jeho hrdina, který nikdy nic nedotáhne do konce a jeho život působí jako série milých, ale nenavazujících povídek. Kind of cute. Kind of smart. Kind of sad. Kind of civil. Kind of familiar. Kind of independent. Kind of superficial. A protože se mu v hlavě potuluje příliš mnoho námětů, příliš mnoho charakterů a příliš mnoho variant, smíchal je do jediného propletence. Jako většina mladých začínajících autorů má problém, co si vybrat a za čím má cenu jít do hloubky, ne si jen tak nezávazně pohrávat s lidskou puzzle. Mám pro tebe pochopení, Joshi, přesně tohle mě trápí taky. (23.01.2011)

Ze začátku jsem si říkal, že ten film má v sobě to, co mě na seriálu How I Met Your Mother hrozně štve. Myslím tím postavu Joshe Radnora, která je pokaždé hrozně nad věcí, ale pokaždé absolutně zkrachuje. Tady je to stejnej problém, ale během pár minut se z toho vymaní a vznikne z toho klasicky příjemná, nezávazná romantická komedie, která se kupodivu i hezky sleduje až do konce. Na Joshe parádní debut a pokud by to byl nový Woody Allen, vůbec bych se nezlobil. Dialogy vtipné a chytlavé, postavy zajímavé a natočeno je to také dobře. Jen to neustálé psaní jednoho scénáře za druhým a ne pravidelný přepis pět let starého nápadu. (13.02.2011)