Bezvadíkyještěprosím

Vtipné, roztomilé, místy slzopudné... ale mám pocit, že za 2 týdny si z Happythankyoumoreplease budu pamatovat Joshe s podivným strništěm/vousem a Malin bez vlasů... a to, že to bylo v New Yorku. Možná toho černouška, ale tím si nejsem úplně jistá. Prostě zmizí v zástupu téměř identických indievypadajících komedií. Výhra. (10.02.2011)

Politicky nekorektní HIMYM s trochou Woodyho Allena. Nebo naopak. Sám Josh Radnor se inspirací u Woodyho nikdy netajil, že to mně přijde homo nikoho nezajímá, vzdělanci mě opraví, že je to spíš pedo a já na vás kašlu všechny. HappyThankYouMorePlease je obtažený podle tisíckrát použité šablony, zabaví, neurazí a z hlavy se vypaří než bys řekl "pes vomrdal papeže". (17.05.2012)

Vůbec nepochybuju, že by měl na mě film ještě větší dopad, kdyby se soustředil jen na Samův příběh a zbývající postavy upozadil. Byl to právě ten, který mi chyběl, kdykoli se střihlo na Kazan story, nebo Akerman story (v žádném jiném filmu jsem si nevšimla, jak má krásné, výrazné oči). I tak jsem ale viděla nadprůměrné nízkorozpočtové drama jedoucí i přes zobrazované problémy na optimistické vlně. 70% (03.01.2013)

65% Bloudění životem, bloumání New Yorkem, překračování bludného kořenu. Josh Radnor se potácí do všech směrů kind of, přesně jako jeho hrdina, který nikdy nic nedotáhne do konce a jeho život působí jako série milých, ale nenavazujících povídek. Kind of cute. Kind of smart. Kind of sad. Kind of civil. Kind of familiar. Kind of independent. Kind of superficial. A protože se mu v hlavě potuluje příliš mnoho námětů, příliš mnoho charakterů a příliš mnoho variant, smíchal je do jediného propletence. Jako většina mladých začínajících autorů má problém, co si vybrat a za čím má cenu jít do hloubky, ne si jen tak nezávazně pohrávat s lidskou puzzle. Mám pro tebe pochopení, Joshi, přesně tohle mě trápí taky. (23.01.2011)

Josh Radnor ( hviezda seriálu Ako som poznal vašu mamu ) si napísal a zrežíroval nenápadný snímok o šestici nevyorských priateľov, ktorí prechádzajú životom a hľadajú svoje šťastie. Zvádza to k spomínanému seriálu, jedná sa však o prepracovanejšie charaktery a humor nie je natoľko okázalý. Navzdory chybám krásy som uveril tomuto filmu a pôsobil ako balzam na dušu. "Ďakujem, ešte prosím." (25.01.2011)