Bezvadíkyještěprosím

Vtipné, roztomilé, místy slzopudné... ale mám pocit, že za 2 týdny si z Happythankyoumoreplease budu pamatovat Joshe s podivným strništěm/vousem a Malin bez vlasů... a to, že to bylo v New Yorku. Možná toho černouška, ale tím si nejsem úplně jistá. Prostě zmizí v zástupu téměř identických indievypadajících komedií. Výhra. (10.02.2011)

Koho proboha napadlo přirovnat tenhle film k těm od Woodyho? Kromě adorování New Yorku a otírání se o L.A. tam není žádný společný bod. Chybí nadsázka, vtip, obnažující postřehy i inteligentní dialogy. Postavy sice chrlí jednu životní pravdu za druhou takže si z té přehršle každý jednu vybere a získá pocit že mu film něco předal, ale stejnou práci odvede i A4 citátů. Snímek trpí tím že Josh Radnor nevěděl co chce přesně natočit a snažil se pojmout úplně všechno. Ve výsledku to vypadá tak že se děj rozpadl na tři jen volně spletené linie, navíc vnitřně roztříštěné. Připadalo mi jako kdybych sledoval sestřih klíčových událostí jedné sezóny nějakého mně neznámého seriálu. Možná je to dobrý seriál, a určitě je slušně natočený, ale bez možnosti vidět i okolní balast a chápat kontext jsem si tenhle výcuc moc neužil. Slabé tři hvězdičky. (25.03.2012)

I realized the problem. You write short stories... and I think you like living short stories, but I'm kinda ready for the novel. Hodně příjemná a pohodová podívaná, které bych klidně věnovala i pět hvězdiček, JENŽE.. Radnor vecpal do jednoho filmu až příliš nápadů, žádný z příběhů se mu tedy nepovedlo dotáhnout úplně do konce, nebo vůbec nějak rozvinout. Dějová linka protivné dvojice hádající se o přestěhování do Kalifornie působí až neuvěřitelně rušivě a zbytečně a hází na celý film špatné světlo. Škoda, že kvůli tomu nedostal víc prostoru Rasheen, kterého Sam (Radnor) našel v metru. Ta zápletka dopadla trestuhodně nevyužitě. Zato Annie a Sam Druhý byli úžasní, je prostě vidět, že lidé hledají lásku tak zaslepeně a složitě až si neuvědomují, že tu pravou mají třeba přímo před nosem. Co ale ještě musím zkritizovat, je konec, navíc završený příšernou písničkou. Randor toho v tomhle filmu prostě podělal hodně. Ale když si vzpomenu, jak poťouchle jsem se celou dobu usmívala, dám místo tří hvězdy čtyři. A pevně doufám, že až přijedu do New Yorku, narazím taky na nějakého moudrého taxikáře, který mi řekne něco v tom smyslu, že mám za každým "děkuju" říkat "ještě prosím"-protože vesmír to obohatí...:) PS:Taky si každých pět let říkáte,jací jste před pěti lety byli trapní? (02.11.2012)

Na romantickou komedii poměrně málo romantické a ještě míň komické, chtělo by se říci až nudné. Většina postav působí dost nesnesitelně (asi kromě Mary Catherine a Charlieho, kteří mi jediní byli sympatičtí a dokonce jsem chtěla vědět, jak to s nimi dopadne) a úplně nejotravnější je hjudba - ok, v Juno bylo kytarové brnkání a intelektuální texty indie písničkářů ještě fajn, ale kdo proboha vyhlásil, že se to odteď bude cpát do všech "nezávislých" romanticko-komediálních počinů? Takže pokud máte rádi, když se lidé babrají ve svých životech a z nedostatku skutečných problémů si vytváří problémy umělé, plus spousta malebných záběrů na New York a kytarové písničkářství, je to film pro vás. Já ovšem říkám thank you, but NO more please. (10.02.2011)

Na to, že Josh Radnor začal písať scenár už počas prvých sérií How i met your mother a následne ho upravoval, to mohlo dopadnúť aj lepšie ale zároveň aj horšie. Potešujúco kvalitný autorský debut, ktorý sa nevyhne slabším chvíľam ale pohladí dušu diváka, ktorý si nepotrpí za každú cenu na hollywoodskych blockbusteroch ale túži po niečom, čo je viac zo života. Thank you. More please. (27.01.2011)