Letní válka

Ze tří dosavadních setkání s režisérem Hosodou mi připadá tento kus jako nejslabší. Animace je sice skvělá a také hudební stránce nemám co vytknout, film přináší pozitivní poselství a vyzdvihuje úlohu rodiny, ale problém je, že ač svým tématem se Letní válka zdánlivě nejvíce blíží realitě (oproti vlkodlakům v příběhu o Ame a Yukim, či oproti dívce proskakující časem, je zde hlavní zápletka v dnešní době docela dobře možná), svým zpracováním je ale hodně neuvěřitelná, přehnaně naivní a místy už i dost infantilní (a to i na Japonce). Celkový dojem tak zůstává někde mírně nad průměrem. (02.01.2015)

Mamoru Hosoda v časem skákající dívce předvedl odlehčenou lovestory řízlou sci-fi s hrdinkou plné nezodpovědné, ale sympatické žábovitosti, milostně mile nezkušenou, v sobě se nevyznající. Oč to bylo svěžejší než pevně soudržná rodina tmelená babičkou jež donekonečna opakuje větu: "Ty to dokážeš!" To samo stačí, aby všichni nabyli nekonečnou sebedůvěru, jež jim umožní vyřešit problém, který nezvládají nejlepší mozky všeho světa. Inu, řečeno slovy neklasikem doplněného klasika: "Rodina je základ státu." A celého lidstva. V tomto ohledu se tedy Summer Wars nijak neliší od všelijakých jiných plytkých filmů, jež nutí člověka těmi nejprimitivnějšími prostředky k všeobecnému semknutí, přičemž právě tím, že ono semknutí samo o sobě je vznešené, omlouvá svou sladkobolnou kýčovitost. V druhé rovině film vypráví o zranitelnosti informační společnosti, v níž všemu vládnou navzájem propojené počítače. Pokud se člověk dívá na ztvárnění a fungování zdejšího virtuálního světa jako na jeho metaforu spíše než realistické zpodobnění, nemůže být vyloženě nespokojen. Křídově bílé pozadí vytváří iluzi nekonečného prostoru, křiklavě barevné objekty v něm umístěné pak dávají představu o informačním bohatství a pestrosti binárního univerza. Jen se divák asi neubrání pocitu: "Kde já jsem už něco takového viděl?" A přijde na to, že šlo o záhyby prostoročasu z Dívky, která skákala časem. Nu, podruhé, to ještě není tak docela vykrádání sebe sama. Ale čirá originalita již také ne. Slabé ***. (10.05.2010)

Děj v reálném světě celkem zajímavý, děj na internetu doslova na pikaču. Mě fascinuje, že některým režisérům nevadí točit po logické stránce naprosté kraviny, já bych to nedal. (Bohužel bych nedal ani točení krásných logických filmů, ale to sem nepatří.) Také vtipů se zde moc nevyskytovalo, nejlepší byl asi ten, jak do konce Japonska zbývají dvě hodiny a hrdinové místo snahy s tím něco udělat zasednou k obědu, aby tím splnili babiččinu poslední vůli. (02.08.2012)

Je to sice hezké a neuspěchané (oproti Pokémon-rychlým-střihům, které tolik upřednostnují anime tvůrci) vyprávění režiséra Hosody, které odpovídá klasicky komponovaným obrazům a čistému vyprávění jeho příběhů. Ručně malované scény reálného světa jsou ohromující, zvláště v pečlivě vybraném pozadí, které si získají určitou úroveň pozornosti, ale neobtěžuje natolik, jak je v anime zvykem. Často se to zdá být poctou velkého režiséra Yasujiro Ozu. A to jak vizuálně (pomalé jízdy, rámující velkou skupinu lidů a jejich portrétování), tak tématicky. Ale místy je moc chvalozpěvů na dívku (go, Natsuki!), někdy až moc nerd (go, Kenji!) a někdy až moc důvtipně (go, Great-Grandma!). Druhá polovina filmu, která je zaměřená na hraní na počítači a snahu nalezení nového způsobu vyjádření solidarity, je příliš dlouhá. A celé to je vlastně pohledem na komplikované vztahy v rodině. Škoda jen, že to není tak promyšlené. A co si z toho máme odnést? Utéct od mocné síly internetu, je to moderní Frankensteinovo monstrum. (10.02.2011)

Tak trochu zklamané očekávání. Konečně se zase po delší době podívám na anime, ale bohužel... myslím, že to vypadá na další větší "anime pauzu", protože nedokážu narazit na nic, co by mě z anime dokázalo zaujmout natolik, aby mě to nahodilo zpátky na mou dřívější "anime vlnu". Summer Wars má sice úžasnou animaci a hezkou hudbu v pozadí, ale obsahově mě to příliš nezaujalo. Téma se zdá být v dnešní době hodně naléhavé a zajímavé (opravdu by virtuální svět mohl v blízké budoucnosti ovládnout realitu?), jenže to podání bylo na můj vkus až příliš pohádkové a zjednodušené, přestože konfrontace globálního problému s poklidným létem a rodinnou sešlostí bylo nejspíš záměrné. Ale chybělo tomu to skutečné NAPĚTÍ. U takového tématu bych skutečně čekala něco jiného. Pokud se mám dívat na pohádku, tak se raději podívám na skutečnou anime pohádku s kouzelnou a milou atmosférou (něco jako Arrietty od Ghibli) a ne na něco, co se tváří, jako že to řeší závažnou tématiku současnosti, ale ve skutečnosti je to jen slabý pohádkový odvar. Hodnocení zvedá pouze pěkná forma. ~(3,1★)~ (09.01.2012)