Obsahy(1)
Doktor Karel Stržický, ideál všech žen, právě skončil vysokoškolská studia a marně čeká na učitelské místo. A tak se spolu s kolegy ze studií Petrem Laškem a Bořkem Navrátilem vydají na letní brigádu na statek dobromyslného sedláka Drahana. Ten si Karla velmi oblíbí díky jeho schopnostem, ovšem ještě větší pozornost věnuje „nádeníkovi“ i Drahanova půvabná dcera Jarča… Veselohru ze studentského prostředí, okořeněnou prázdninovým milostným románkem, natočil režisér Čeněk Šlégl v roce 1937. V tomto roce natočil Šlégl hned tři veselohry a ve všech dominovala komická dvojice Jindřich Plachta a Ladislav Pešek. Plachta si zde v černošské masce za doprovodu Setlerů zazpíval známou píseň "My Baby". V roli statkáře Drahana se výborně uplatnil Theodor Pištěk a dvojici milenců ztvárnili Hana Vítová a Gustav Nezval. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Trvá rekordně dlouhý čas, než se objeví jedna z hlavních postav. Do 40. minuty má Vítová pohov, pak to ale nahrazuje parádním "studentským" výkonem, asi nejmilejším ze všech jejích rolí. Její Jarča je na gymnazistku trochu stará, ale krásně to maskuje svým uličnictvím a dětským oslovování rodičů "mamko" a "taťko". Další naprosto fantastický výkon předvádí Betty Kysilková v roli rázné ale maximálně vysmáté pomocnice na statku. Film oceňuji rovněž jako velmi pěkné zdokumentování všech možných reálií zaniklého venkovského života: silnice s patníky, pěšina ke statku, řezačka, lejta, všechny možné povozy a spřežení, nástroje i užitečné předměty denní potřeby. Je velká škoda, že scénář předepsal hercům velmi časté braní jména Božího nadarmo. Pešek rovněž použije jedno z nejhorších úsloví: vychází z Mon Dieu, ale místo Mon řekne: MORD! ()
Byl by to slušný film, který ukazuje, že studentské párty na kolejích propukaly i za první republiky a že ani tehdy věta: "Já dneska nepiju, zítra mám zkoušku!" neplatila za argument. To by ale nesměla expozice trvat skoro třičtvrtě hodiny a v rytmu podivného, mi naprosto nepřirozeného střihu. Po té hodině, kdy se konečně dostaví zápletka, se příjemně anticipuje Pyšná princezna, ale žádná sláva tentokrát. ()
,,Vážené shromáždění! Račte na chvíli zavřít zobáky! . . . Mně už dávno nabízeli, abych dodělal doktorát, ale co? Svaly nemám, kolečko neudržím, nač mi třeba doktorát?" :o) Jindřicha Plachtu už déle vnímám jako jednoho z nejlepších prvorepublikových herců v žánru komedie. Až na pár méně známých výjimek (např. Červená ještěrka) mám ho spojeného spíše s vedlejšími rolemi, v drvivé většině z nich však odvedl nezapomenutelný výkon. Zde si střihl jednoho z kamarádů mladého doktora filozofie, přičemž vynikl zejména v komicky založených etudkách ve dvojici s Ladislavem Peškem, ale také v sólovém příhovoru na oslavě s imitací svého bývalého profesora, do třetice tde vystoupil jako černošský zpěvák v kabaretu za doprovodu slavných Setlerů. Samotná zápletka filmu o lásce přes překážky, záměny či tajnosti je na první pohled trochu průměrná, či spíše hodně typická pro filmové veselohry první republiky. Co však tento film dělá úžasným, to je (zejména v první polovině) bohatá smršť humoru či groteskných obrazů... zobrazení blázince na koleji v budově bývalé věznice, kromě již zmíněné dvojka Plachta-Pešek praktický celý kolektiv kamarádů zpívající absolventovi originální písňové veršovánky na pokračování, pak opět perlící Pešek s Plachtou v odlišném prostředí na věnkově aneb intelektuálové brigádují jako pomocníci statkáře. :-)) Dobře využitý potenciál toho, co mívám na těchhle pamětnických veselohrách rád. I když drobná výhrada k onomu typickému schématu "holka zamilovaná - rodiče moralizují a nesouhlasí - milenec dělá někoho jiného" by tu možná byla, celkové zpracování a herecké výkony jí dokázalo dostatečně překrýt. Překvapilo mne, že pro Gustava Nezvala byla titulní role teprve filmovým debutem. (80%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) ()
Samozřejmě, je to limonádka jak z Červené knihovny, ale takových byla většina předválečných filmových veseloher. Bylo tam i pár dějových nelogičností, které se daly přehlédnout. Hana Vítová není "mojí" herečkou, Gustav Nezval je nevýrazný, ale objevují se tam ve skvělé formě další herci. Zbožňuji lidové herectví Betty Kysilkové, nádhernou komiku Zdeničky Baldové, jako vždy výborný je v roli statkáře Drahana Theodor Pištěk, ze studentů je jedničkou Jindřich Plachta. Některé scény jsou nezapomenutelné, zvláště ta s močůvkou politým Plachtou a následná scéna u oběda. Čtyři hvězdičky plným právem, tenhle film je možné sledovat mnohokrát. ()
První režijní práce Čeňka Šlégla a možná i jeho nejpovedenější. Klasické téma, kdy se dvojice lidí nejdřív nesnáší a potom se do sebe zamilují. V tomto případě je to Hana Vítová a Gustav Nezval. A to by bylo, aby v takové veselohře chyběla nějaká legrační dvojka kamarádů, která tropí vtipné kousky a zaručeně rozesmějí každého diváka a milovníka těchto filmů. Zde si toto vzali na starost Ladislav Pešek a Jindřich Plachta. V rolích manželů Drahanových pobaví Theodor Pištěk a Zdenka Baldová. Jako jejich služebná na statku je parádní Betty Kysilková a nápadníka, dvořícího se Jarce hraje Bedřich Veverka. Klasická lidová taškařice. ()
Reklama