Wildlife

Rozpad manželství a tím pádem i rodiny, očima 14-letého syna, který v ní - milujíc stejně matku i tátu - měl zakotvené jistoty. Film o variantě dospívaní rychlejší, než si mladý člověk přeje. Paul Dano sleduje komorně a pomalu poměrně konvenční zvrat osudu, ale natolik citlivě, jakoby by byl pro něj autobiografický. Výborná Carey Mulligan. [Cannes] (10.05.2018)

Ambiciózní tvůrce Paul Dano přináší svůj režijní debut a je třeba říct, že jde o kvalitně natočené skromné drama. Příběh se točí kolem mladého chlapce, který si i přes velmi bouřlivý rozchod svých rodičů dokáže zachovat tvář. Paul Dano v něm zřejmě promítl část sebe sama. Některé scény jsou s ohledem na vztah postav dohnány až do absurdně nepříjemných mezí, což prohlubuje opravdu tíživé pocity. Vše povznášejí velmi dobré herecké výkony Jakea Gyllenhaala a Carey Mulligan. [KVIFF 2018] (30.06.2018)

Velmi pozoruhodný komorní snímek o postupném a nevyhnutelném rozpadu jedné rodiny, který se může opřít o citlivou režii a herecké výkony. Wildlife Vás již od začátku zaujme svým poklidným tempem, kde nic nenasvědčuje tomu, že se rodinná idyla jedné rodiny v Montaně 60. let rozpadne na prach. Nečekají to ani hlavní postavy, s nimiž se hlavní trio herců v podání skvělé Carey Mulligan, Jakea Gyllenhaalla a Eda Oxenboulda popasovalo více než výborně. Co se zpracování týče, Paul Dano svůj debut na režisérské stoličce zabalil do poklidné, emotivní a velmi osobní režie, u níž jsem měl místy dojem, že obsahuje lehký nádech jeho vlastní autobiografie. Je tudíž velkým zklamáním, že Wildlife občas ztrácí dech a má některá rušivá hluchá místa, což výsledný dojem velmi markantně kazí. Ve finále tedy dostaneme ambiciózní filmový debut, který ovšem dalece přesahuje schopnosti jeho tvůrců. Škoda. „Well, ain't this a wild life, son?“ (30.01.2019)

Nevím, vlastně co říct. Film, který je unuděný asi tak jako hlavní hrdinka v podání Carrey Mulligan. Zajímavé je to z mého pohledu jenom herecky a kameramansky, ale v souhrnu je to klasické drama o manželské krizi z pohledu dítěte, kterých už tu byly stovky, a zajímavějších. (06.07.2019)

Dráma by sa asi v pokoji dala zaradiť medzi tzv. sociálny realizmus, zaznamenávajúci vzdorovaniu sa s turbulenciami, ktoré vyvolá strata zamestnania a obrovská ťarcha prichádzajúca s otázkou: čo bude ďalej? To nevie nikto, však každý pochopiteľne prechádza problémami s rôznou intenzitou. Nikto sa nesnaží nikomu nič vnucovať či dokazovať, v tom tkvie jedno z nesporných kúziel snímky. Pomalým plynutím deja, dlhými zábermi, s tým všetkým sa pracuje, aby sa podčiarkla práve ona tichá zádumčivosť hlavného pozorovateľa. Ten, až na výnimky, do vypätých situácií nevstupuje, len je postupom času vo výraze zmätenejší a vyplašenejší. Neoplýva bohvieako širokým registrom, avšak ani si nemyslím, že by to jeho postava vyžadovala. So cťou sa s rolou popasoval a vlastne určil zásadné kvality filmu, medzi ktoré jednoznačne patrí aj vynikajúca kamera. Nielen vďaka nádhernej krajine, ale aj mnohým dobrým nápadom (hrajúcim sa s diváckym očakávaním), získava rozprávanie punc nevšednosti a pôsobivosti. (18.11.2019)