Zámek v Čechách

Musím se přiznat, že tentokrát to napálím za všechny hvězdy. Kromě skvělého obsazení film i docela slušně popisuje atmosféru doby. Jiřina Jirásková je samozřejmě vynikající herečka, skvěle zahrál však i Karel Heřmánek. Líbilo se mi, jak je film napsaný i proto, že tregédie nespočívá jen v tom, že je jiná doba, ale také v tom, že se s tím hraběnka odmítá samířit a nechce to pochopit. Aby toho nebylo málo, tak sama ničemu moc nepomáhá, neboť ona rozhodně není milým a laskavým člověkem. Chová se ke všem povýšeně a arogantně, takže ani není důvod, aby jí někdo vyšel vstříc nebo ji měl rád a hlavně k těm, kteří jí pomáhají. Možná je to ovšem hlavně tím, že v ní zůstává určitá hořkost nebo zahořklost. Je to tedy tragický příběh po všech stránkách, kdy vítězové nejsou žádní, jen poražení. (22.02.2021)

Po tisíci letech vykořisťování lidí šlechtou nastala doba, kdy si obyčejní lidé postupně vybojovávali určitá práva. Myslím, že v našich dějinách jsou asi tak tři nejvýznamější vývojové události. Objevení ohně, Velká francouzská revoluce, která smetla všechnu šlechtu v jednom velkým krvavým zadutí a díky nim to prošlo i v dalších zemích, a pak určité znárodňování šlechtického majetku po válkách (i po první i po druhé s tím rozdílem, že po první to bylo znárodnění za náhradu). Neříkám, že mezi šlechtici nebyly světlé vyjímky, kdybych to popíral, byl bych demagog, ale většina šlechty byla spíš jen "kal ze dna nádoby" jak píše Mark Twain. Ať se už týká zacházení s poddanými, diktátem náboženství, soudní moci, svobody pohybu a vůbec jakékoliv svobody, právem primae noctis, robotou, dávkama, poddanstvím, vězením mnohdy za nicotnosti... Je tolik věcí, které dělali lidem a jež jsou neodčinitelné, že nějaký znárodnění to nemůže nijak nahradit. Přesto přese všechno jsem s hraběnkou z Lansdorfu sympatizoval a fandil jí. Proč? Protože fanatický komouše nemám rád ještě víc. Komunismus je totiž podle mě jen obdobou feudalismu, protože lidem ničil životy úplně stejně a úplně stejně jim taky diktoval do životů, co mají dělat a kdyy to neskončilo, diktoval by ještě víc. Karel Heřmánek předvádí svůj klasický skvělý výkon. Tohohle chlapíka mám rád už od Fešáka Huberta Hraběte. Škoda, že poslední dobou hraje v televizi a filmech víc než jen sporadicky. A Jiřina Jirásková? Myslím, že je jasný, jak hraje už podle mých sympatií s její postavou. (17.02.2006)

Tu ide dosť o to, kedy film vznikol. V roku 1993 je je ohliadnutie sa za normalizáciou vo forme kritiky vtedajších pomerov ešte pomerne novinkou, takže Zámek v Čechách musel nutne u divákov zabodovať. Navyše ak je príbeh tak subtílne, inteligentne a so šarmom vyrozprávaný. Jiřina Jirásková je tromf, ktorý si Hollý asi do Hubačom napísanej postavy vymodlil. Lenže dnes už vyžadujeme trochu ambivalentnejšie poňatú históriu, najlepšie bez čiernobielych postáv. Ale aj v tomto ohľade môžu tvorcovia argumentovať, že postavy sa zmenili pod tlakom, zo strachu. Filmu dodáva na rozmere Heřmánkového postava, ktorá zmenou pomerov prichádza o manželku, pretože začne piť. Čiže trpí aj potenciálna rodina, základ štátu. Film som videl aj v 90. rokoch a vtedy sme spolu s rodičmi boli skutočne dojatí, dnes si dovolím tvrdiť, že Zámek v Čechách trochu zo svojej sily stratil. 70% (05.11.2014)

To jak se obyčejní lidé vyrovnávali se šlechtou porůznu ve světě je jenom odrazem toho, co si šlechta po staletí vykoledovala. S trochou ironie si dovolím říct, že u nás ještě skončili dobře. Ve Francii jich tísíce skončili na gilotině, u nás přišli jenom o majetek, který jim ale nakonec byl namnoze vrácen. Snímek s trochou nostalgie, ale nakonec nemáme koho a proč litovat, zejména, když nám vyrůstá nová šlechta e ještě horší, která navíc bůbec nic nectí. Každopádně mě dostali skvělé herecké výkony a celkem zajímavý příběh a proto dávám 4. (12.03.2012)

Jiřinu Jiráskou jsou nikdy neměl v oblibě (možná to bylo zapříčiněno její povahou, sarkastickým humorem, či jejími převážně nijakými rolemi), ovšem zde musím smeknout vše co mám a vzdát hold jak Jiráskové, perfektnímu Karlu Heřmánkovi, tak i všem tvůrcům tohoto televizního skvostku. Samozřejmě, mouchy by se zde dalo najít (např. proč jela hraběnka v padesátých letech vlakem z let devadesátých??), ovšem silný scénář všechny tyto drobnosti přebíjí. A přestože i já, jako zde mnozí jiní, jsem toho názoru, že šlechta si opravdu nemohla hrát na chudáčky, protože v předešlých letech zase tyranizovala ona své poddané, tak mnohem větším zlem je pro mě totalitní režim v podobě komunismu. Šlechta se sice povyšovala na úkor svých poddaných, ale byla alespoň vzdělaná a sečtělá, komunisté terorizovali, ačkoli byli hloupí a z literatury znali zřejmě pouze deníky soudruhů Lenina a Stalina, v českém případě i Gottwalda. Poslední minuty filmu jsou odzbrojující, hraběnka umírá zatímco se jí dostává alespoň malého zadostiučinění. Kéž by byly takové poslední minuty každého dobrého člověka. (06.01.2014)