Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří HubačKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiřina Jirásková, Karel Heřmánek, Josef Vinklář, Taťjana Medvecká, Ivan Vyskočil, Valérie Zawadská, Leoš Suchařípa, Jana Krausová, Jiří Schmitzer (více)Obsahy(1)
Paní hraběnka slaví šedesátku v okamžiku, kdy má opustit svůj zámek. Nová dělnická vláda totiž chce šlechtu bez milosti zlikvidovat. Ale protože si Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu a později domácí dělnice Lansdorfová, uvědomuje, že "člověk musí dodržovat své zvyky a sliby, i když jsou směšné a zbytečné", chce uskutečnit pošetilý plán oslavit sedmdesátiny na rodinném sídle navzdory režimu i protivníkům ve městě... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
To jak se obyčejní lidé vyrovnávali se šlechtou porůznu ve světě je jenom odrazem toho, co si šlechta po staletí vykoledovala. S trochou ironie si dovolím říct, že u nás ještě skončili dobře. Ve Francii jich tísíce skončili na gilotině, u nás přišli jenom o majetek, který jim ale nakonec byl namnoze vrácen. Snímek s trochou nostalgie, ale nakonec nemáme koho a proč litovat, zejména, když nám vyrůstá nová šlechta e ještě horší, která navíc bůbec nic nectí. Každopádně mě dostali skvělé herecké výkony a celkem zajímavý příběh a proto dávám 4. ()
Skvělý scénář Jiřího Hubače, jedna ze životních rolí Jiřiny Jiráskové i Karla Heřmánka. Nenápadný TV film, který v roce natočení tak trošku předběhl dobu i když do kin se nedostal, ač by si to určitě zasloužil. A ani po tolika letech neztratil nic ze své působivosti. Smutný příběh noblesní dámy a jejího "bývalého" lokaje často nutí k zamyšlení, zda jsme nebyli (ten minulý čas se v něčem promítá bohužel i do současnosti) "lokajové" skoro všichni ... Samozřejmě s výjimkou těch "momentálně rovnějších". Z postavy Josefa Vinkláře (i díky jeho výkonu) až mrazí a bohužel uvedené vlastnosti se dost často vyskytují i vyplácejí i v současnosti a ty lidsky i morálně správnější i slušnější dostávají pořád pěkně na frak ... ()
Tu ide dosť o to, kedy film vznikol. V roku 1993 je je ohliadnutie sa za normalizáciou vo forme kritiky vtedajších pomerov ešte pomerne novinkou, takže Zámek v Čechách musel nutne u divákov zabodovať. Navyše ak je príbeh tak subtílne, inteligentne a so šarmom vyrozprávaný. Jiřina Jirásková je tromf, ktorý si Hollý asi do Hubačom napísanej postavy vymodlil. Lenže dnes už vyžadujeme trochu ambivalentnejšie poňatú históriu, najlepšie bez čiernobielych postáv. Ale aj v tomto ohľade môžu tvorcovia argumentovať, že postavy sa zmenili pod tlakom, zo strachu. Filmu dodáva na rozmere Heřmánkového postava, ktorá zmenou pomerov prichádza o manželku, pretože začne piť. Čiže trpí aj potenciálna rodina, základ štátu. Film som videl aj v 90. rokoch a vtedy sme spolu s rodičmi boli skutočne dojatí, dnes si dovolím tvrdiť, že Zámek v Čechách trochu zo svojej sily stratil. 70% ()
TV film? Kdybych si to zde právě nepřečetla, vůbec by mě to nenapadlo, ani bych snad onu skutečnost nikomu nevěřila. Krásný, dojemný, komorní příběh jedné neuvěřitelně silné a duchaplné ženy (v podání úžasné Jiřiny Jiráskové), která se dokázala s grácií a hlavou vztyčenou prát s velkou nespravedlností. Snímku nechybělo celkové velmi kvalitní obsazení a scénář, nádherná poetická kamera, a podmanivá hudba. ()
Po tisíci letech vykořisťování lidí šlechtou nastala doba, kdy si obyčejní lidé postupně vybojovávali určitá práva. Myslím, že v našich dějinách jsou asi tak tři nejvýznamější vývojové události. Objevení ohně, Velká francouzská revoluce, která smetla všechnu šlechtu v jednom velkým krvavým zadutí a díky nim to prošlo i v dalších zemích, a pak určité znárodňování šlechtického majetku po válkách (i po první i po druhé s tím rozdílem, že po první to bylo znárodnění za náhradu). Neříkám, že mezi šlechtici nebyly světlé vyjímky, kdybych to popíral, byl bych demagog, ale většina šlechty byla spíš jen "kal ze dna nádoby" jak píše Mark Twain. Ať se už týká zacházení s poddanými, diktátem náboženství, soudní moci, svobody pohybu a vůbec jakékoliv svobody, právem primae noctis, robotou, dávkama, poddanstvím, vězením mnohdy za nicotnosti... Je tolik věcí, které dělali lidem a jež jsou neodčinitelné, že nějaký znárodnění to nemůže nijak nahradit. Přesto přese všechno jsem s hraběnkou z Lansdorfu sympatizoval a fandil jí. Proč? Protože fanatický komouše nemám rád ještě víc. Komunismus je totiž podle mě jen obdobou feudalismu, protože lidem ničil životy úplně stejně a úplně stejně jim taky diktoval do životů, co mají dělat a kdyy to neskončilo, diktoval by ještě víc. Karel Heřmánek předvádí svůj klasický skvělý výkon. Tohohle chlapíka mám rád už od Fešáka Huberta Hraběte. Škoda, že poslední dobou hraje v televizi a filmech víc než jen sporadicky. A Jiřina Jirásková? Myslím, že je jasný, jak hraje už podle mých sympatií s její postavou. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Skladba, kterou paní hraběnka (Jiřina Jirásková) zahraje na klavír na začátku i na konci filmu, je valčík z opery Petra Iljiče Čajkovského, „Evžen Oněgin“. (majky19)
- V roce 2018, tedy 25 let po natočení filmu, měla na prknech Divadla Palace v Praze premiéru divadelní hra „Hraběnka“ v režii Petra Hrušky, kde hlavní roli hraběnky ztvárnila Eliška Balzerová a roli lokaje Aloise se představil herec David Novotný. (majky19)
- Syn scenáristy Jiřího Hubače, Ivan, adaptoval scénář televizního filmu pro divadlo, což je docela rarita, protože ve většině případů je tomu právě naopak. (sator)
Reklama