Zámek v Čechách

Když jsem se dohrabal k napsání komentáře k Erin Brockovich, na mysl mi přišla pro mě mnohem osobnější vzpomínka... ano, na paní hraběnku Jiřinu Jiráskovou. Na skutečnou dámu s nezdolnou odvahou a nezlomným duchem. Tento film je concerto grosso pro dva - a tím druhým je Karel Heřmánek. Zvláštní vztah šlechtičny a jejího sluhy je právě tím, co dodává ústřední postavě lidský rozměr, v tom smyslu, že onu dámu neidealizuje jako dobrotivou a starostlivou ochranitelku (což se filmům podobného zaměření často stává), ale přes všechny její obdivuhodné vlastnosti dává znát o jejím pocitu stavovské nadřazenosti. I když, kdo by se v podobné situaci choval jinak, že ano. Zkrátka a dobře - Zámek V Čechách je jedním z těch mála filmů, které ukazují věci tak jak jsou...ne jako Babička:) PS datované 8.1.2013 - když jsem Zámek V Čechách viděl poprvé, napadla mě morbidní myšlenka, že tenhle film by měla televize uvést, až nás Paní Herečka navždy opustí. A stalo se. Díky za to. Byť Světáky miluji, myslím si, že na Jiřinu Jiráskovou se sluší v téhle smutné chvíli vzpomínat právě takhle. (01.03.2006)

Jiří Hubač patrí medzi mojich obľúbených autorov, ale Zámek v Čechách nepovažujem za jeden z jeho vrcholných počinov. Iste stret dvoch svetov, grófka a jej lokaj, noví páni a noví lokaji, to všetko je v poriadku. Asi som na niektoré veci precitlivený, ale niektoré scény a dialógy mi pripadalo neprirodzené, násilné a snažiace sa posolstvo odovzdať aj menej chápavým divákom. Na druhej strane herecké výkony oboch boli bezchybné a scény s rozjímajúcou grófkou, ktorá si dobre uvedomuje nevratnosť času a napriek tomu to nedáva najavo mi pripomenuli Viscontiho Geparda. (23.03.2011)

Skvělý scénář Jiřího Hubače, jedna ze životních rolí Jiřiny Jiráskové i Karla Heřmánka. Nenápadný TV film, který v roce natočení tak trošku předběhl dobu i když do kin se nedostal, ač by si to určitě zasloužil. A ani po tolika letech neztratil nic ze své působivosti. Smutný příběh noblesní dámy a jejího "bývalého" lokaje často nutí k zamyšlení, zda jsme nebyli (ten minulý čas se v něčem promítá bohužel i do současnosti) "lokajové" skoro všichni ... Samozřejmě s výjimkou těch "momentálně rovnějších". Z postavy Josefa Vinkláře (i díky jeho výkonu) až mrazí a bohužel uvedené vlastnosti se dost často vyskytují i vyplácejí i v současnosti a ty lidsky i morálně správnější i slušnější dostávají pořád pěkně na frak ... (22.03.2019)

Paní Jiráskovou moc nemusím a úplně to u mně projela svou snahu se politicky angažovat (což navíc skončilo totálním krachem). Jestli bych měl ale jmenovat nějaký film s ní, který se mi nesmazatelně zapsal do duše, tak je to její hraběnka ze Zámku v Čechách (nikoliv Sestřičky). Pan Holý opravdu perfektně převedl na plátno tu obludnou dobu, kdy se z panských sídel často perel jinak stereotypního venkova dělaly chlévy JZD, sklady sena, kasárna či opravny traktorů atd... Kdy původní majitelé byli vyhnáni a jejichž dětem zůstaly většinou na meziválečné časy jen idylické vzpomínky na domov a na dobu, kdy slušnost a dobré vystupování byly standardem... Po ztrátě majetku, práv, často po dlouhém žalářování a nápravách v různých pracovních táborech pak tito často velice vzdělaní lidé končili jako manuálně pracující dělníci na těch nejspodnějších pozicích a dělnických profesí aby poznali jaké je to být dělník a ne vykořisťovatel... často museli při příjmech na hraně životního minima přihlížet podobně jako majetní sedláci rozkrádání či totální zkáze svých majetků, vlastněných často několik staletí a přihlížet nekompetentnímu a často zlému a mstivému jednání nových správců z řad lidu... Paní hraběnka si chce ty dávné časy připomenout a tak i přes zákaz pohlavárů a státní bezpečnosti jede své narozeniny oslavit na vyrabovaný zámek... Ať to bylo paní Jiráskovou a Karlem Heřmánkem, nebo tou látkou, která se mne velmi dotýká, nevím. Nemohu ale jinak a dávám 5 hvězd. * * * * * (09.09.2015)

S klidným srdcem dávám pět hvězd, protože tento film nemá výraznější nedostatky. Ačkoliv jsem nikdy nemusel Jiřinu Jiráskovou, role hraběnky ji sedla jako ulitá. Zejména chválím úžasný scénář a promyšlené dialogy. U naprosté většiny současných českých filmů jsou dialogy nezajímavé, nudné a ani moc nevnímáte jednotlivá slova. V případě tohoto filmu však postavám visíte na rtech a jste zvědaví na každou další větu. Příjemná podíváná a na televizní film i kvalitní práce s kamerou. Jsou filmy, u kterých si říkáte, že v kině nemají co dělat. A pak jsou takové, kterým by velké plátno slušelo. Tohle je ten druhý případ. 85% (01.09.2019)