St. Wenceslas
Obsahy(1)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Tohle nahlédnutí do naší historie považuji za velice zdařilé, přehledné a zcela upřímně dala jsem si přitom dějepisné opáčko.. Tvůrci si zaslouží smeknutí klobouku, nevynechali nic podstatného, výprava je jedním slovem velkolepá, herecký ansámbl příjemný, mladý Zdeněk Štěpánek se mi jako kníže Václav líbil a nemohu nezmínit půvabnou Marii Ženíškovou v roli Radmily.. Hodnotím shovívavě, psal se rok 1929.. ()
Na tehdejší dobu, kdy výroba průměrného filmu stála cca 200 tis., je rozpočet 4,5 mil. skutečně úctyhodný (nutno podotknout, že z kapes tehdejších daňových poplatníků z části financovaný). A je také vidět - exteriéry i interiéry jsou "opravdové", nikoli papundeklové, kostýmy jsou neméně povedené. Děj je od začátku přehledný a jasně strukturováný - popisuje život patrona české země od přijetí křesťanské víry jeho babičkou Ludmilou, až po jeho vraždu zosnovanou vlastním bratrem. Co se mi také líbilo, byla původní doprovodná hudba, kterou se podařilo při příležitosti obnovené premiéry filmu 28. 9. 2010 zrekonstruovat, díky čemuž jsme si ji mohli vychutnat stejně jako diváci před 80 lety. ()
Za těch 4,5 milionu si pravděpodobně režisér postavil vilu, neb ve filmu opravdu znát nejsou. Jediné, co mohu označit jako povedené je hudba, jinak všechno dopadlo špatně - ať už to jsou herci, děj (v první části filmu překotný, ve druhé zase zbytečně natahovaný - zejména závěr připomíná žvýkačku Bubble Tape) nebo výprava, na níž vskutku není ona mimořádná investice příliš poznat. ()
Impozantní český němý velkofilm, jediný skutečný velkofilm v dějinách naší kinematografie. Ačkoli byl mnohokrát vysmíván a haněn (nejdříve proto, že jej spolufinancoval stát, což se jistě muselo stát středem závisti ostatních filmařů; později pro svou ideu a náboženský námět), je to skutečně výborný film s neobyčejně moderním stylem vyprávění. - - Obnovená premiéra 28. 9. 2010, přenášená přímo na ČT2, nově zrekonstruovanou partituru Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala přehrál SOČR za vedení Jana Kučery. - - V jedné z menších rolí prý vystoupil i Jindřich Plachta. ()
Vývěsní štít českého němého filmu mívá sice tu a tam své kritiky a odpůrce, ale po prezentaci na CSF i ČT pomalu míjí doba raritních elitářských projekcí v NFA, čemuž lze jedině fandit. Respektive lze fandit novému elitářství, kdy se veškerý český němý film zamete pod koberec s tím, že Václav už viděn byl, tak co chcete víc? Chceme vazbu minimálně s Máňou Ženíškovou, Anitou Janovou a to ani nemluvím o masivní oblíbenosti Skeře :) ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (23)
- Vladimít Slavínský si pečlivě připravil scénu, kdy Horymír skáče s Šemíkem z vyšehradských skal a uhání k Neumětelům. Scénu trénoval velmi pečlivě, ovšem v okamžiku, kdy se mělo točit naostro, zapomněl pan kameraman Heller točit klikou u kamery a to Slavínského tak rozzuřilo, že kameramana celý den po vyšehradských skalách honil. (Elisebah)
- Po premiére filmu sprevádzaným pôvodnou hudbou putoval po Československu tento film, avšak už bez hudby, pretože vtedy ešte nebol súčasťou obrazu zvukový záznam, po vidieckych sálach ho podľa vtedajších zvyklostí sprevádzali spravidla osamelí klaviristi a tí si hrali, čo uznali za vhodné. Z tejto skutočnosti bol vo svojej dobe mimoriadne roztrpčený jeden z autorov hudby Jaroslav Křička. (Raccoon.city)
- Film sa natáčal v pražskom Prokopskom údolí, na Šumave v Boubínsky pralese, na Křivoklátsku v Brdoch a v Unhošťi. Stavba Václavovho hradiska a Boleslavovo hradu bola vykonaná na ploche Strahovského štadiónu. (Raccoon.city)
Reklama