Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (230)

kinej 

všechny recenze uživatele

Vlastně bych měl být spokojen. Zase se jednou někdo pokusil natočit nadupaný samurajský film jako ze starých časů, navíc se soudobými technickými možnostmi. Ale není to ono. Zmíněný žánr má své zlaté období už za sebou a v téhle éře se mu ža na vyjímky (geniální trilogie Yoji Yamady) nedaří. Ani 13 samurajů nenabízí stylovost a šmrnc oněch filmů ze 60. let. Režie Takashi Mikeho mi moc nesedla, jakoby byla příliš moderní pro tenhle typ filmu. Humor dává tak, kde spůobí nepatřičně. Herci sice nejsou špatní, ale žádné charismatické výkony, na kterých starší filmy stály, se nekonají. Mike uplatňuje násilí tak kam se to moc nehodí (sadistické chování lorda Naritsugy vůči nevinným obětem) a tam kde by klidně mohly létat usekané končetiny (finální asi půlhodinová řež) toho až zase tolik k vidění není. Samotný závěrečný boj 13 proti 200, který je asi hlavním tahákem tohohle filmu, mě také nijak neuchvátil. Chvílemi jsou souboje pojaté realisticky (jako z vojína Ryana) a chvílemi pak zase samurajové poskakují jako na šňůrách (jako u Pirátů z Karibiku). Výsledek pak nepůsobí ani autenticky, ani bombasticky. Nudit se sice nebudete, ale nic víc nečekat. ()

Ellmariachi 

všechny recenze uživatele

Je to přesně ten druh filmu, který kdybych viděl v jiný den, na jiné TV a měl na sobě jiný ponožky, tak je hodnocení jiné. Jenže mě zrovna sedlo to, že bílá je zde čistě bílá a v černé se utápím. Hraje se prostě na to, že ti hodní jsou ti nejčestnější na světě a zloducha vám film ukáže jako čisté zlo a monstrum. Toto se táhne první polovinou filmu a po té se přejde na samurajská jatka. Ne vždy bych to vítal s otevřenou náručí dokořán jako teď. Ale ten masakr mi nějakým způsobem sedl. Už jen proto, že na filmech kde jde pár jedinců, když ne samotný hrdina, proti přesile jsem vyrostl. Mírné zklamání byl závěr ale to vem čert. Celkově velká spokojenost a 90 procent. ()

Reklama

MikaelSVK 

všechny recenze uživatele

Krvavý a veľmi dobre natočený film, ktorý nevyvrcholí v závere ako drvivá väčšina filmov, ale už vo svojej polovici. Takú dlhotrvajúcu krvavú filmovú bitku som ešte nevidel. Osobne mi sadla aj historická doba posledných pravých samurajov a jediným záporom bolo snáď len to, že som film nevidel v lepšej kvalite... ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Tak priamočiare, že som chvíľu váhal, či ísť s hodnotením tak vysoko, ale nedá sa svietiť - tá žánrová rýdzosť je dnes veľká vzácnosť. Na jednej strane partia absolútnych sympaťákov, proti nim odporný zloduch (ale všetci zahraní pekne pri zemi a načisto civilne, čo je pri ázijských produkciách vždy veľké prekvapenie) a medzi nimi 200 nohsledov. Napočudovanie ma omnoho viac bavilo prvých cca 75 minút. Niežeby to, čo nasleduje po vete "Totálny masaker! Zabite ich všetkých!", nebola veľká akčná lahoda, ale 50 minút porciovania žltého mäsa nadrobno už mi predsa len prišlo trochu priveľa. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Pomalší začiatok, našťastie však nie nudný. Neskôr sa dej rozbehne a naberie tie správne obrátky. Pôvodnú verziu z roku 1963 som síce nevidel a neviem, nakoľko sa drží predlohy, ale zaregistroval som tu inú paralelu, a síce s filmom Sedem samurajov (1954) od Kurosawu. Je tu mnoho scénok, ktoré tento film pripomínajú, aj keď samozrejme, ide o rozdielne filmové pointy a príbehy. Nie je to však na škodu, filmu to len prospelo. No a ten koniec. Tu môžem konštatovať iba jedno. Veľkolepejší, epickejší, krvavejší samurajský masaker som ešte nevidel, na takéto niečo vo filme sa len tak ľahko nezabudne. 85/100 ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Postava lorda Naritsugu je založená na skutočne jestvujúcej osobe Matsudaira Narakota, ktorý bol 25. synom jedenásteho šóguna Tokugawskej dynastie Tokogawa Ienari. (MikaelSVK)
  • Herec Yûsuke Iseya, který ve filmu ztvárnil postavu Kigu Koyata, během velké závěrečné bitvy zemře poté, co je zasažen do krku Wakizašim a následně je mu rozseknuto břicho. Na to by nebylo nic zvláštního, ale v závěru filmu se objevuje živý a zdravý. Režisér Takashi Miike prohlásil, že jde o Tengu - japonského horského skřeta, který lidem v lese provádí zlomyslnosti a může na sebe vzít lidskou podobu. Na otázku, proč se rozhodl do filmu stvoření umístit, odpověděl: "I bohům a jiným japonským mytickým stvoření se nelíbilo počínání knížete, a tak se rozhodli zasáhnout a takto pomoci hrdinům." (Yoshitsune)

Související novinky

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Vyhřezlá střeva ve 3D

Vyhřezlá střeva ve 3D

21.09.2010

Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno