Režie:
Susanne BierScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (více)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (218)
Skvělý snímek plný emocí. Je zde naprosto dokonale znázorněn svět, kde mají lidé vše a už nevědí, co by si vymysleli, všude samá zloba, závist a podobně, naproti němu je zde svět, kde lidé nemají nic a jsou rádi, že jim tam jednou za čas přijede jeden doktor, který léčí téměř všechny. Ovšem nebylo by to dánsko- švédské drama, kdyby se tady neobjevil nějaký násilnický podtext, i když v malé míře. Tento film chytne za srdce snad každého. ()
Bierovej príbehovo najkošatejší a tým paradoxne i najslabší počin, ktorý mieri k Oscarom. Autori rozohrávajú príliš mnoho motívov, aby na ploche celovečerného filmu boli presvedčiví a uveriteľní. Pomery v Afrike, nevera, smútok zo straty najbližšieho, šikana v školách, násilie medzi dospelými. Konanie postáv je až príliš schématické, v závere absurdné a nestotožniteľné. Jedno sa Bierovej uprieť nedá a to vedenie hercov, to je ale stará známa vec (o to väčšia škoda). P.S. Je nutné poslať hrdinu do Afriky a tým demonštrovať vzdialenosť a odcudzenie medzi manželmi? Bol nutný všetok naturalizmus - rozpárané bruchá, rozrezané nohy? P.P.S. O nekonečných kŕdľoch vtákov ani nepíšuc. Midcult ako vyšitý. ()
Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem několik slz uronil... ()
Po prvej hodine som si zúfal nad množstvom dejových línií. Viacero závažných tém spracovávať naraz má nevyhnutne za následok, že sa nimi film stihne zaoberať len povrchne. Znervózňovalo ma neustále striedanie prostredí a vzťahová spleť medzi postavami. Druhá hodina dodala síce tomu chaosu vysvetľujúci a pomerne zmysluplný obsah, ale vcelku z toho aj tak vyjde len priemerný kus. Možno by bolo načase, aby pani režisérka našla nové témy na spracovanie, lebo pozenciál sociálnych rozdielov a rodinných kríz už plne a mnohokrát využila. Tento film si nezaslúži Oscara. Nie že by tu nebola dobrá snaha, ale za najvyššie ocenenie by človek čakal lepšiu kvalitu. ()
Rakovina, bomba, Afrika, umělé slzičky - zaručené ingredience jak získat Oscara. Lego jako vodítko. Nůž, jako povinná výbava dánského školáka. Za facku na dětském hřišti se na severu Evropy tvrdě platí. Dvanáctiletej šmejd jako soudce. Umělé oko. Oko za oko. Černoušci. Krásné obrazy. Obrazová fixace na ptactvo a mraky. Emoce prostřednictvím fotografií. Ty vogo, Vinterbergův Hon je sračka, ale z tohohle "realistického" dílka plného hrdých zasmušilých mužů, ošklivých žen a drsných děcek jsem se málem pozvracel. Dobro(intelekt)/ lékař vs zlo(hloupost)/ dělník. Hanebná vykonstruovanost, která Zuzce vyšla, jak u kritiků, tak diváků. Nechápu. ...a pokud neumřeli, rozdávají láskyplné pohledy a objetí dodnes. Vše odpuštěno (rozvod se nekoná, děcák se nekoná)...bože můj. Retardi se dojímají. 30% ()
Galerie (50)
Zajímavosti (6)
- Film získal v roce 2011 Zlatý glóbus pro nejlepší zahraniční film. (morgos)
- Režisérka Susanne Bier získala na 24. ročníku Evropských filmových cen v Berlíně cenu pro nejlepší režisérku roku 2011. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Film mal aj viaceré alternatívne názvy, akými boli Julius či Revenge. (MikaelSVK)
Reklama