Bestie bez vlasti

Beasts of No Nation mají největší problém se svou fiktivností, z níž potom pramení slaboučký příběh, který je v celé své délce vlastně jen nakouknutím někam do Afriky a jejích barbarsko-válečných zvěrstev. Účelové? Zcela jistě. Znepokojující? Oproti konkurenci nikoliv. Ano, jedná se o drsný snímek o dětských vojácích, ale o nic nového pod sluncem nejde a kdo má trochu nakoukáno, nemůže být mixem bezkonkurenčně dokumentaristicky alarmujícího Hotelu Rwanda a Města bohů nijak zaskočen. Nerad bych opomněl ve výčtu taky Nepohodlný Diamant, protože všecky zmíněné jsou o větší, či menší kus lepší než BoNN. 69% (26.10.2015)

Šílená věc ze šílené země. Vybavil se mi při tom Hotel Rwanda a hlavně Mad Dog... Kolik takových dětí přišlo o své dětství a zemřelo? A kolik jich mělo to štěstí, že přežily a staly se z nich malé zabijácké bestie bez soucitu? Agu, snad zasažen návštěvami kostela z časů před či snad že byl přemýšlivější, si to vše uvědomuje... Smutný fakt, že až to skončí, už si nikdy nebude hrát. Jakmile totiž svým AK a mačetou zabijete pár lidí, změní vás to. Dětská duše ihned a navždy zestárne. Obávám se, že Agu byl svým myšlením byl světlou vyjímkou. Lakmusovým papírkem, kterým nám filmaři předvedli tu celou hrůzu. Nenapadá mne jak z toho ven a ačkoliv mi je těch lidí líto, jsem rád, že se to děje tam a né tady.. Ty neustálé boje mezi různými frakcemi, kmeny, boje o míle savan a městeček s hliněnými domky s orezlými střechami z vlnitého plechu. Ale také boje o naleziště drahých kovů, diamantů a zlata... Jenže... Ono se to sem k nám teď valí otevřenými dveřmi... Tihle lidé a nejde jen o Syřany mají ,,obohatit'' naši kulturu? Padá na mne deprese. Dávám za plný počet hvězd, protože takovéhle téma asi už lépe natočit nejde. A z čeho jsem byl opravdu paf, byly herecké výkony prakticky všech. Ať už šlo o velitele nebo samotného Abua. Také chválím skvělý hudební doprovod! Dávám tedy 5 kouzel proti nepřátelským střelám. * * * * * (31.10.2015)

Realistické. Každý nepatrný moment tu má své místo, a i když je většina diváků přejde bez povšimnutí, já si jich nesmírně vážím. Třeba toho rituálu se slepými náboji, kdy velitel svým mladým rekrutům tvrdí, že je ochraňují kouzla. Nebo hladovění hlavního hrdiny, protože není voják. Nebo té chvíle, kdy je zabití prvního člověka odměněno právem mít vlastní zbraň. Jsou to v podstatě maličkosti, ale pro kohokoliv, kdo ví něco o tom, jak se RUF rekrutovalo své stoupence v Sierra Leone nebo jak se choval generál Butt Naked v Libérii, to bude přesně ta pomyslná čára, která ukazuje, že Fukunaga o praktikách rebelských skupin něco ví a že se nejspíš také obklopil velmi schopnými poradci. Ano, většině diváků bude ukradené, že příběh Beasts of No Nation působí realističtěji než děj řady titulů pyšnících se nálepkou "based on true story", já si za to ale Fukunagy cením. A cením si ho i za to, že se neponížil k černobílému zobrazení situace, že zbytečně nehraje na emoce, že divákovi věří natolik, aby se mu nesnažil vnutit, jak po závěrečných titulcích bude vše v naprostém pořádku. Pro mě osobně možná nejlepší film roku 2015, za který by si minimálně Abraham Attah zasloužil nominaci na Oscara. Film, o kterém si troufám tvrdit, že je stejně tak důležitý jako všechna dnes již kultovní díla o vietnamské válce ze 70. let. (30.01.2016)

"Jediný spôsob ako nebojovať je byť mŕtvy..." Niečo na tému bojujúcich detí tu už bolo. Krátka epizóda z filmu Krvavý diamant, alebo celý film ako napr. Johnny Mad Dog . Beasts of nation je zatiaľ asi to najkvalitnejšie , čo na danú tému vzniklo. Nepotrebujete vedieť kto bojuje proti komu, pretože po filme budete mať pocit, že to nevedia ani oni sami. Chaos, v ktorom bojuje každý proti každému niekomu stále vyhovuje. "Musíme bojovať, veď sme vojaci!" , a už keď nebudete vedieť čo zo sebou, vydajte sa na cestu do Európy. Presne takých "inžinierov" tu potrebujeme na obohatenie našej kultúry... Film fajn, ale aby bolo jasné o čom hovorím, nech si ten mier, slobodu , či čo vlastne chcú vybojujú alebo vyrokujú doma sami. "Angličtina" ak ju tak môžem nazvať je tu katastrofálna, podobná tej z filmu Johny Mad Dog. Čakal som väčší krvák a drsnejší pohľad na problémy v Afrike, aspoň podľa plagátu k filmu. 2/3 filmu sledujeme cestu Agua, zvyšok sú jeho nie vždy presvedčivé vnútorné monológy. 80%. (22.11.2015)

// Dvou hodinový (!) hraný dokument (!) o tom, že Afrika sucks. Jo, to nikdo nepopírá. A že to je vážné už jsme taky věděli a viděli předtím, tudíž... jsem se měl dozvědět, že Idris Elba je boží i jako napůl záporák? Eh. Je mi líto, krom toho, že to je řemeslně vynikající snímek, za kterým stojí obří režisérské úsilí Caryho Fukunagy, to fakt nepřináší vůbec nic nového a já se vlastně celou dobu spíš nudil, než bavil. Škoda. 6/10 (26.12.2015)