Kvůli mně přestane (E08)

Příběh přímo ze života. Takhle to bohužel chodí, i když by byla radši, kdyby nebylo. Bylo mi docela líto Jardových rodičů a Martiny. No, čekala jsem jsem trochu jiný konec a vlastně jsem v něj doufala. Ale ono bylo tak lepší. Jako varování před metlou lidstva to bylo moc dobré. To by člověk nevěřil, co z těch mladých herců jednou vyroste. (09.02.2013)

Z cyklu dobových filmů "Tak se ptám?". Cyklus byl snahou tvůrců upozornit na společenské problémy a mezi hlavní patřil jak tehdy, tak i nyní alkohol, který bývá udávám jako jeden z hlavních důvodů rozpadu vztahů. Často je to ale důvod sekundární, tím primárním je nenaplněný život. A alkohol je rychlé antidepresivum, rychlá droga, ale jako u všeho, tak i u něho platí že v rozumné míře prospívá, ve větší ničí.***Příběh "Kvůli mě přestane" je prostý příběh o víře ženy, že její chlapec kvůli ní přestane pít, že si ho k sobě připoutá a nebude mít na alkohol, který konzumuje s kamarády čas. A jak už to chodí, tak chlapec má raději alkohol, než vztah. Co je ale naivní a tedy nepropracované, tak jsou povahy postav, ty vyznívají spíše komicky, než aby je bral člověk vážně. A osobnost každého člověka má jasnější rysy, než jen ty v tomhle příběhu ukázané. Vše je jen v náznaku, a ta neúplnost mi přijde nechtěně groteskní. (18.09.2011)

Cibulková s naivitou svých 18-ti let přehlíží, že její milý je vlastně notorik. No, přehlíží, to vlastně ne, to by musela být slepá jak patrona, zvlášť když se tam Roden motá a opilecky mele perly ve smyslu: Já nechápu, že ty nechápeš, že já nepiju, jen trénuju... Alkohol je prostě metla lidstva, pít se musí umět a je fakt, že vznikly lepší filmy na toto téma. Tady mě zaujalo obsazení, když pominu Rodena s Cibulkovou, kteří patří mezi mé oblíbence, tak se mi tu líbila i Galatíková s Haničincem. Teplýho tady vyzdvihlo už x hodnotitelů, takže já pochválím Augustu a samozřejmě Přeučila s přehazovačkou a Vítka v mini roli (toho spíš kvůli té mařeně, co má na hlavě). (27.01.2016)

Jeden z mnoha filmů o "démonu" alkoholu strašně sráží poněkud neuvěřitelný chování naprostý většiny postav. A taky některý situace jsou vyhnaný úplně do extrému. Se skutečnym životem tohle nemá moc společnýho. Týpek požádá buchtu o ruku a když si na oslavu naleje druhýho panáka, tak ona na něj už kouká, jak kdyby si před ní šlehnul herák. A u pátý skleničky se hystericky rozbrečí a je jí okamžitě jasný, že je to alkoholik a vostře mu nadiktuje, že už nikdy v životě si nesmí dát ani kapku alkoholu, jinak bude konec. A ten blbec jí to samozřejmě slíbí. Já bych s takovou krávou vyrazil dveře. Jinak celý je to o tom, že týpek se občas napije, jeho buchta ho pokaždý nachytá a dá mu kopačky. Týpek a jeho rodiče jí jdou potom překecávat, že už se víckrát alkoholu ani nedotkne, ona mu odpustí a za chvilku se to opakuje znova a znova a znova a bohužel to ani nemá žádnej pořádnej konec... Jinak Karel Roden měl odkoukat od Jana Teplýho, jak má zahrát někoho pod vlivem. Když Roden hrál vožralýho, tak to vypadalo, jak když vožralej hraje střízlivýho. Ale s ohledem na to, že to byl Rodenův debut, tak se celkově se svou rolí vypořádal se ctí. Stejně tak i Vilma Cibulková. Z ostatních herců mě zaujal jenom zmiňovanej Jan Teplý. Ten má sice ve filmu jednu krátkou scénu na začátku a pak jednu krátkou scénu na konci, ale i na tom malym prostoru zahrál asi víc, než všichni ostatní dohromady. Jo a pak mě ještě zaujala Přeučilova epesní přehazovačka. Bych chtěl docela vidět, jak s timhle chodil po ulici, když foukal vítr. (14.12.2011)

Tato legendární inscenace je pro mě to nejvtipnější, nejneuvěřitelnější a nejzběsilejší ztvárnění mezilidských vztahů, co jsem v poslední době viděl. Věru nevím, co vyzdvihnout nejdřív. Snad příběh Jardy, kterej je pokládanej za alkoholika a je vláčen po psychiatrech poté, co má za sebou teprve pár návštěv hospody. Z jiného světa je i Cibulková, která se rozbrečí pokaždé, když si Jarda dá pivo a nakonec před ním proto zatají i jejich děcko. Nezklamal ani mistr normalizačních telenovel Haničinec, kterej zas jen někde bezradně postával v trenkách a jednou se směšně pustil pěstičkama do Jardy (takhle se podle mě perou buzíci) s komentářem: "Tumáš, tumáš, tumáš". Největší radost mi udělal ve své mikroroli Jan Přeučil, protože jeho přehazovačka je vyloženě mistrovský dílo a jeho patetický výkon v roli adiktologa byl skutečně neuvěřitelnej. Jediný, kdo skutečně hrál excelentně, byl Jan Teplý, který sehrál ožralýho tak výtečně, že nejspíš musel být sám alkáč. Jinak neskutečný byli taky Jardovo hospodský kumpáni v čele s homokládou Vítkem, kterej zcela vážně poté, co jim Jarda představí svoji snoubenku, jí oznámí něco jako: "Až budete někdy sama, ozvěte se, já bych se zastavil." (23.12.2011)