Smyčka

"Jestli mi to situace dovolí, tak Vám určitě přijdu zatleskat. Čest práci!" Myslím, že chování lidí a jejich "výrazivo" se tvůrcům tohoto politického a především konverzačního dramatu povedlo. I díky skvělým hereckým výkonům. Zde bez jakéhokoliv náznaku úsměvu platí "Proletáři všech zemí, vyližte mi..!". (20.07.2018)

Škoda příliš televizního pojetí a rezignace na náročnější budování atmosféry. Scénář (Pavel Kohout) je podle mne velmi slušný, bohužel poněkud přidušený režií (Viktor Polesný). Herecky navzdory malé ploše zaujme J. Hanzlík, ale i představitel hlavní role O. Kavan. Svůj solidní standard předvádějí V. Preiss, M. Válková nebo V. Dlouhý. (10.01.2010)

Inscenace vhodná do škol jako ilustrace historických událostí. 1) Nijak nepřekvapivá televizní inscenace působí spíše jako jakýsi hraný pseudodokument o počátcích socialismu v naší zemi, než jako umělecké dílo. 2) Zručně spíchnutému scénáři (inu, věci znalý "rudý Mácha" Pavel Kohout) bych vytkl jenom nevýrazné až plakátové hrdiny. 3) Druhá pointa (závěrečná porada v Rudém právu o způsobu zveřejnění smrti herečky Nostitzové) už působila nadbytečně. 4) Jaromíra Hanzlíka jsem zvyklý vídat v kladných rolích a jeho obsazení mě překvapilo. Svého protiúkolu se však Mistr zhostil tak, jak se na herce jeho formátu sluší a patří - výborně. 5) Ondřeje Kavana si pamatuji z první řady Rodinných pout proto, že to prostě byl (a stále je) moc hezký kluk. Tentokrát ke své přitažlivosti přidal i slušný, byť maličko toporný herecký výkon. 6) Nosné téma by si zasloužilo kvalitnější a méně televizně inscenační pojetí, škoda. (15.01.2010)

No sláva! Když už účtujeme s minulostí, ať to má aspoň pořádný scénář! Druhým příjemným překvapením byly herecké výkony pro mne zcela neznámých herců v hlavních rolích i jejich populárnějších kolegů v těch menších. Realizace poněkud pokulhávala (nudná hudba, podivné záběry na kočku na okapu apod.), ale na televizní inscenaci to bylo stále velmi nadprůměrné. (10.01.2010)

Vysoce nadprůměrné co se týče hereckých projevů, režijně a technicky obvyklý televizní průměr. Námět je také zajímavý a důležitý. Ale. Nemůžu si odpustit pár poznámek. Myslím, že vyspělost demokracie v zemi je možno hodnotit spíš podle schopnosti stavět se k aktuálním věcem. Ani v nejmenším nechci dělat tlusté čáry za minulostí. Ale tak jako generálové mnohdy bojují dávno vybojované války, tak současná česká politická diskuse se vždy až příliš soudí podle vztahu k režimu 1948 (1946) - 1989. Zdaleka se to netýká jen politiků, ale především médií, intelektuálů a dalších veřejně činných. jakoby každá kritika čehokoli dnes měla být zadupána do země okamžitým poukazem na minulost a byla jí tím odejmuta veškerá legitimita. "Drž hubu, nebo pudeme zpátky do socialismu." V čem se taková rétorika liší od té, co byla slyšet po oněch 40 smutných let ("nesmíte chtít svobodné volby a politická práva, protože s tím přijde i nezaměstnanost, zdražování, sudeťáci..."). Způsob myšlení se bohužel u řady veřejně činných mnoho nezměnil, dvourozměrné rozdělení rovněž ne, jen co bylo černé je bílé a naopak. Omlouvám se za tuto úvahu zrovna u relativně kvalitního filmu, ale nemohl jsem si to odpustit. (21.06.2010)