127 hodin

Co si budeme povídat, tento film se jinak, než vysokým hodnocením, ocenit nedá. Celou náplň totiž tvoří reálný příběh o člověku, který uvíznul pod kamenem a jeho pozice a vyhlídky říkají pouze jedno, "umřeš tady". Tento příběh je silný, ale spíše než celovečerní film, by si zasloužil kvalitní dokument. Lidé na tyto příběhy koukají právě pro ty příběhy, nikoliv pro flashbacky do minulosti a balancování nad životem, což je nutná vata aby se zvýšila stopáž snímku. Nejzábavnější část filmu, je pro mě prvních 15 minut, tam se projevila kvalita Boyla, bohužel, zábavnost se ztrácí přesně ve chvíli, kdy Ralston zůstane pod kamenem a celé sledování se mění v pasivní fandění hlavní postavě. Přesto mě film bavil i když jsem díky jinému filmu "CANYON" věděl, jak vše dopadne. 68% 09.01. 2011 (09.01.2011)

Po čase zdvíham na "subjektívnych" 5*, pretože ide o moju krvnú skupinu. Danny Boyle tu opäť dokazuje tvorcovskú originalitu a schopnosť skrz audiovizuálne hrátky pútavo rozprávať prakticky akýkoľvek príbeh. V komornej dráme podľa skutočnej udalosti a s jediným aktérom na scéne sa nevyhýba silným kamerovým filtrom, zrýchlovačkám, rozdelovaniu obrazu na viacej častí, či neustálemu skákaniu po flashbackoch. To sú pomôcky, ktoré by vo filme tohto žánru mohli pôsobiť nevhodne a rušivo, no 127 hodín vďaka nim naopak parádne odsýpa, ani chvíľu nenudí, a súčasne ani v najmenšom nepoľavuje zo zanietenej koncentrácie na psychické rozpoloženie hlavnej postavy. Skvelý, takmer výnimočný, vo finále slzy šťastia vyvolávajúci film. (08.06.2011)

Nevím, o co se tímhle filmem Danny Boyle snažil, ale tím, jak na mě zapůsobil, se mi jeví jako naprosto zbytečný počin. 127 hodin je v podstatě koncipován jako jakási hraná dokumentární rekonstrukce, ale na to, aby byl takto vnímám je pojat až příliš filmovým způsobem. Danny Boyle se snaží seč může, aby ze skutečného příběhu vymáčkl co nejvíce, nicméně výsledek je značně rozpačitý. Místo, aby budoval napětí a znepokojení z pomalu se blížícího tragického konce/snahy o záchranu, zabředá pouze v technických vychytávkách (zejména co se kamerové práce týče), sítí vzpomínek, které mají v divákovi vyvolat lítost nad osudem hlavního "hrdiny". Zobrazení Ralstonovy snahy o záchranu vlastní ruky je zjevné jen z úplného úvodu, kdy je dobrodruh "uvězněn", zato si divák dosyta užije Ralstonovu duševní změnu. Doslova trapně pak vyznívá humanismus, který z filmu doslova sálá. Přitom si za všechno mohl Ralston sám, když se zachoval jako naprostý sobec a egoista a nedal nikomu vědět, kam se na svůj trip chystá. Žádný velký příběh o lidské vůli, nezlomnosti ducha a odvaze, ale jen dostatečné varování pro všechny, kteří se cítí totálně free, když o jejich cestě nikdo neví a myslí si, že je příroda už nemůže ničím překvapit. (26.02.2011)

║Rozpočet $18miliónov║Tržby USA $18,335,230║Tržby Celosvetovo $60,738,797▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,855,222 ║ Tržby za predaj DVD v USA $10,850,531║ Režisér Danny Boyle z toho vyžmíchal čo sa dalo, James Franco boduje, atmosféra a vsuvky silné, amputácia ani nehovorím, sila, rozpočet ako $18miliónov otázny, čakal by som tak $5miliónov. /60%/ (11.12.2011)

127 hodin utrpení se tu kříží se 127mi hodin oslavy života. V televizi, na internetu, v novinách...všude se setkávám se zmarem, zvráceným osudem, smůlou a neštěstím. Všude k mně přichází zprávy o tom, jak lidi vzdávají svůj život, jak nechtějí žit, jak přemýšlí nad špatnými věcmi a jak se ty špatné věci dějí a noviny o nich píší. Pořád a dokola se tak setkávám s negativními informacemi, které špatně působí na mozek. Možná ne pokaždé, ale jednou za čas to prostě dolehne. A pořád dokola! Jenže potom příjde Danny Boyle, chvíli před Oscary mi ukáže film, který vypráví o pravém opaku a já na poprvé nevím, co si o filmu myslet. Teď už to vím. Lépe natočenou oslavu života jsem ve filmu prostě ještě neviděl, jestli jsem vůbec někdy nějakou viděl, protož zmar a prohra si to čoudí ke dveřím každého z nás ze všech směrů. Danny Boyle je pan režisér a mám strach, že to s těmi Oskary bude mít nesmírně těžké. Podle mě by si ho tento film zasloužil daleko více, než Milionář z chatrče. Rozhodně Vás překvapí například fakt, že film není točen a la home-made, ale právě naopak naprosto regulérním způsobem. Jo...a závěrečný výběr skladby? Nádhera, která se z filmu nezapomíná a v tomto případě se naopak ještě hodněkrát připomene. Nádhera! Dost možná už teď film roku. (31.01.2011)