Něco jako komedie

Pomaloučku jsem se do toho dostával, ale pak jsem se do toho vžil. Celkem se mi to líbilo. Pacienti švihlí tak, aby se jim člověk občas zasmál. Položky dramatu a komedie byly v rovnováze. Snažil jsem se pochopit chápání postav a vcítit se do jejich problémů a také jsem se při vtipných momentech bavil. Takže celkově fajn film. Emma Roberts byla opět skvělá. (08.01.2012)

Nevýrazné drama o teenagerovi, který má na chvíli pocit, že dospívání už nezvládne a na tu chvíli ho k sobě přichýlí státní psychiatrická léčebna. Za pět dní se chlapec vypořádá s depresemi, potká nakrátko přítele v dospělém pacientovi a najde lásku. Film ozvláštňují pestrobarevné pasáže chlapcových představ. Slabý příběh a zbytečné postavy, které se v ději jenom mihnou nebo v něm vysloveně překáží, jako například terapeut, který mladíka uvede na oddělení, pak se zbůhdarma vyskytuje v pár záběrech a nakonec se s ním rozloučí, se slovy, že mu bude chybět. A to jako proč, když si řekli jen „Ahoj“ a „Nashle?“. Závěrečný večírek, kde všichni vesele tančí, završil zbytečný film ještě klišoidní tečkou. (18.01.2016)

Bože těch prvních dvacet-třicet minut! Přesně jak když člověk s náznakem úsměvu čeká na vtip a okamžiky očekávání střídají okamžiky zklamání (tímto vyjadřuju dík, že nám cimrmani vymysleli tenhle geniální obrat). Hlavní postava taky ze začátku nepůsobí zrovna jako ten druh chudáčka/sympaťáka. Ale po skončení byl dojem spíš pozitivní. Konec docela naladí a pozvedne, postavy se časem stanou zábavnějšíma, opravdovějšíma a trocha toho vtipu se najde (pro mě scéna, jak si Egypťan na konci trsnul). Kdo chce vidět, jak asi vypadá umírněný projev Zacha Galifianakise, aniž by pronášel fekální proslovy nebo něco fekálního prováděl, má jedinečnou příležitost (jo, celkem milý překvapení). Doporučila bych to asi těm, co nechtěj vidět nic moc vážnýho, ale takovej klidovej film s pár fajn momentama. Na druhý zhlédnutí bych to ale neviděla. (29.01.2012)

Tak aby ste vedeli, mne sa to náramne pozdávalo. Videla som Hangover, nepáčil sa mi (čo som asi jedna z hŕstky) a postava, stvárňovaná Zachom Galifianakisom ma tam nesmierne iritovala. Táto rola mu, naopak, celkom sadla, osoba tragikomického "spolupacienta" mi prišla nielen zaujímavá, ale zo všetkých vedľajších úloh asi najfascinujúcejšia. Áno, bolo tam gýču a klišé minimálne za dva kýble, a vôbec - môžem si dovoliť tvrdiť že viem, že takto to teda v psychiatrickej liečebni nevyzerá (ale bohvie, Američania sú predsa len prazvláštni), ale tu mi to až tak nevadilo, bolo to dojemné, pekne a nápadito spracované a Under Pressure som si spievala ešte dva dni. (04.08.2011)

Něco jako komedie rozhodně není něco jako komedie, tohle je prostě příběh, možná v jádru lehce dramatický, ale v zásadě to je příběh jednoho kluka, který trochu postrádá emoce (ten příběh). Vidět Galifianakise v roli ve které neaplikuje svůj lehce fekální humor je nezvyklé a skoro až nepřirozené. Jedná se o celkem příjemný film, který se špetkou emocí a humoru navíc mohl být jednou z nejlepších komedií roku. (07.02.2012)