Něco jako komedie

Tak tohle se mi obzvláště líbilo. Herci i jejich postavy, zpracování - ten střih, vložky atd... napříkald, kdy nám vykládal,jak je jeho kamarád geniální a skvělý, tak mluvil skrz promítaný film na plátně atd... prostě tyto typy scén se mi nehorázně líbily a jejich zakombinování do celku. No a ten konec nevím proč, ale nějak me rozněžnil... bylo to tak upřímné a hezké prostě, že jsem si nemohla pomoct. A Emma Roberts tu měla konečně docela ucházející roli, takže taky fajn. (31.07.2013)

Milý a prostý tisící sluníčkový odvar Přeletu, přesto sympatičtější než 999 jeho zbylých epigonů, možná protože střízlivost, protože nevtíravost a protože patrná absence snahy o hluboký téma. I proto ale zase bohužel jednoduchost a pomíjivost, na jazyku setrvá fajn dozvuk chvilku a rozum se ještě o něco dýl čertí, protože žádný Emmy Roberts prostě po blázincích nevysedávaj. Suma sumárum fajn film na čistou hodinu a půl lebedění a příjemnýho pousmívání. (25.07.2014)

Když zpětně nad tímhle filmem přemýšlím, říkám si, že je to vlastně nejlepší film na téma deprese a úzkosti, jaký jsem do teď viděla. Jde o to, že nabízí touto odlehčenou (a místy dokonce zábavnou) cestou náhled do reality toho, jaké to opravdu pro množství lidí je. Nejde jen o těžké případy, jaké bychom si pod pojmem "deprese" představili, ale může jít i o mnohem méně zřetelné projevy a případy, dokonce i u lidí, do kterých bychom to třeba neřekli. A nemělo by se to brát na lehkou váhu. Divák tak společně s hlavní postavou nastupuje cestu k pochopení a smíření. A je to velmi příjemný, v podstatě "terapeutický" zážitek. Za mě na pomezí 4 a 5 hvězd, ale nakonec se přikláním k vyššímu hodnocení. Tento film si to rozhodně zaslouží. ~(4,5★)~ (07.07.2021)

Zach Galifianakis v roli, kde ho mám docela rád, navíc ve filmu, který si bere vděčné téma - dospívání, navíc tady komplikované tím, že je hlavní hrdina (nikoli Zach Galifianakis) dost narušený a spáchá sebevraždu. Mezi podobně narušenými má najít cestu. Bohužel je to takové místy celkem nijaké a hlavní hrdina je vlastně nezajímavý. (16.04.2017)

Jeden z těch filmů, co se vyloupnou odnikud, chytnou vás za flígr a vymetou s vámi podlahu. Takové mám nejraději. Má to správné emo ingredience, trápeníčko i humory, bezva hudbu, ale to úplně nejlepší na téhle něco jako indie komedii je Zach Galifianakis. A pozor, nikoliv ve vtipné a situačními gagy vytuněné roli, ale v těžce depresivní a zároveň laskavé poloze psychicky rozloženého táty od rodiny. Stačí jeden pohled do jeho očí a víte, že je tam všechno špatně. Jedna z nejlépe napsaných postav za hodně dlouhou dobu. A ten hořkosladký závěr, to byl balzám na duši. Po všech stránkách vyvážený film, jeden z nejlepších, které mi letos prošly hledáčkem. (19.12.2014)