Zkrat

Soderbergh se bratříčkuje kde s kým… byla tu už pornstar Sasha Grey a momentálně tu je testosteronová "kráska" Gina, uúu. Gina co by tajná agentka, samozřejmě nejlepší ze všech byla podvedena... pod rouškou tajemna. No zocelena žárem bitev jim všem ukáže kolik má kuráže. Nevím, jestli pořád povrchní Steven, možná už trochu debilní. TV akčňák, jen místo Seagala tam momentálně poskakuje jeho asi mladší ségra, každopádně culík mají stejný. 2/10 (01.05.2012)

║Rozpočet $23miliónov║Tržby USA $18,942,396║Tržby Celosvetovo $34,900,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $4,796,965 //počet predaných kusov 240,246║ Tržby za predaj DVD v USA $5,202,018 //počet predaných kusov 343,478║ Na také obsadenie troška málo, príbeh priamočiara občas pomalá nudná škrupina bez iskry, akcia fajn, Soderbergh strašne statický až nepekne komorný. /50%/ (08.11.2012)

Skvělé! Konečně film s hlavní hrdinkou, která má prsa i koule! Soderbergh nezklamal. Zkrat je skvělá akce, čistě nasnímaná a precizně sestřihaná, takže je dokonale vidět každý pohyb. Rány skutečně bolí, padouchové se nezvedají po x úderech z podlahy a nebojují vesele dál. Nečekají vás žádné monstrózní výbuchy ani ohlušující efekty. Místo nich Soderbergh nabízí velmi kontaktní bitky podobné těm v Bourneovi. Začlenění MMA choreografie se podařilo perfektně. Jde o velmi příjemnou (stylovou) alternativu (byť s klišé zápletkou) k nerealistickým hollywoodských akčňákům, které však nabízí humor, jejž Zkrat téměř neobsahuje. Může se proto zdát, že režisér ztratil soudnost, servíruje nám však sebereflexivní film, který je poctou akčním exploatačním céčkům z 60. a 70. let s ženami-mlátičkami v hlavních rolích. Gina Carano příliš hereckého umu nemá, ale v tomto případě to vůbec nevadí. Rychle běhá, drsně bojuje a monology pronáší lakonicky, chladně a bez zbytečných emocí. Jde z ní strach, zároveň však dokáže okouzlovat i ve večerní róbě. Pomstychtivý a naštvaný pohled zvládá na výbornou. Douglas a Banderas jsou charismatičtí, Fassbender si nechá upravit ciferník (souboj roku!) a vy jen tajně doufáte, že se na plátně některé z hereckých es objeví znovu. Jen ten McGregor je moc slizký a navíc má příšernou frizúru./// Zkrat dlouho napíná, víme totiž přesně to, co ví Mallory – tzn. téměř nic. Nedostatek informací může redukovat zájem o postavu, je to však obráceně. Nevyjasněné události a stupňující se rozlícenost (diváka i postavy) jsou dostatečnými důvody k touze sledovat, co se bude dít dál. Nutno podotknout, že děj je někdy matoucí a začátek, kdy na nás režisér vrhne tři časové roviny (příprava akce, její provádějí, události po ní), při nichž obraz přechází z ostrého digitálu do zrnitého filtru až k černobílým záběrům, působí jako manýrismus za každou cenu. Flashbacková struktura se však ve finále skvěle uzavírá, aniž nechávala řadu otázek naschvál nezodpovězených nebo iritovala nelogičnostmi./// Dlouhé minuty bez hudby nebo i dialogů umožňují intenzivnější vychutnání obrazu – drsné zvuky ran, dopadů, tříštících se předmětů a lámajících se kostí. Násilí však Soderberg nenechá dojít na extrémně brutální úroveň, takže byť český distribuční název svádí k očekávaní maniakálního vraždění bývalé mariňačky, má režisér ve výsledku všechno těžce pod kontrolou stejně jako Mallory. Tedy kromě toho oka na zabijáckých punčocháčích. Shit. [Kino] (01.03.2012)

Podobně jako většina recenzentů na Rotten Tomatoes nemůžu pět chválu na herecké kvality Giny Carano; narozdíl od většiny ale musím být podobně kritická i ke zpracování. Po několika scénách jsem sice pochopila, že záběry, kde nejvýraznějším vizuálním elementem je světlo v pozadí (postavy bavící se před velkým oknem, rozsvícená lampa za hlavní hrdinkou, pokoj s bílými stěnami a bez jakékoliv výzdoby), jsou asi Soderberghovou poznávací značkou, na mě ale působily nepříjemně amatérským dojmem. A když k podivnému rozložení barev přidám ještě divný střih, fakt, že některé záběry působí nedoostřeně a že příběh také nijak poutavý není, musím přiznat, že něvědět, že to režíroval Soderbergh, budu asi Haywire považovat za nepovedené dílo nezkušeného filmaře. (31.01.2012)

Na art příliš povrchní a nabubřelé, na thriller poněkud sterilní. Divácky vděčné akční scény v nevděčném neakčním filmu, osudové drama bez dramatu, velká slova zející prázdnotou. A za tím vším krčící se Steven Soderbergh s potutelným úsměvem, který říká "stejně ty prachy zase příště dostanu a budu si dál dělat, co chci. Na vás mi zas tolik nezáleží!" Bourne by měl ze všech těch naháněček a kontaktních soubojů určitě radost, ale ze zbytku by se rozplakal jako malá holka. [18/1/12, Londýn] (18.01.2012)