Den zrady

Další z řady filmů, které na půdorysu dramatické atmosféry amerických prezidentských voleb rozehrávají úvahy o morálce, loajalitě a odpovědnosti. Známá pravda, že jedna chyba přitahuje další a na jednu malou zradu se nabalí sněhová koule narůstajících nemravností, které jsou k neunesení, se zde zobrazuje naprosto věrně a uvěřitelně. Děj se odehrává prakticky pouze mezi pěti postavami, což film činí příjemně přehledný a soustředěný. Faktograficky je zajímavý vhled do prostředí týmu poradců, který je méně známý než svět samotných prezidentských kandidátů. (05.07.2012)

Ťažko vzniesť konkrétnu výhradu. Režijne precízne (s niekoľkými fakt dobrými nápadmi), z hereckého hľadiska chirurgicky presné, ústredný prerod z idealistu na vypočítavú sviňu dokonale prepracovaný a v každom momente pochopiteľný, vyváženosť medzi politickými a osobnými líniami bezchybná. Napriek tomu to nezanechá hlbšiu stopu. Výsledný pocit zostáva v rovine: "No dobre, politika kriví charakter a aj demokrati vedia byť špiny. A?" (17.12.2011)

Ultra-bitter sonda do vnitřku stroje, v němž se připravuje realita. Fantastický Gosling, který i bez jediné grimasy dokáže obsáhnout fascinující napětí mezi idealismem a pragmatismem, výborný scénář a parádně vygradovaný sžíravý závěr. Celkově vyvážené a anti-idealistické drama, které je výtečnou protiváhou hollywoodského eskapismu, který vládne oscarovým nominacím. Škoda, že hlavně v úvodu je zapotřebí celkem solidní znalost amerického volebního systému (kterou tak úplně nemám), čili jsem v prvních minutách lehce tápal. Ale to vytýkám sobě a ne Dni zrady. [85%] (23.01.2012)

Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 (02.01.2012)

Den zrady mě sice nepobavil jako Signál, ani nedojal způsobem, jakým to dokázaly Ženy sobě (zasvěcení vědí), přesto má kvalitu, kterou by mohl rozdávat. A já se znovu ptám akademické obce, jestli náhodou nedošlo k záměně filmů Den zrady a Děti moje? Tohle je totiž skvěle propracované drama, z filmařsky vděčného politického prostředí, v němž ani tak nezáleží na výsledku závodu, jako spíš na průběhu jednotlivých etap. Gosling u mě po toporném Driverovi složil úspěšný reparát, George bych v přímé volbě z fleku volil příštím českým prezidentem, a Rachel... Stážistky jí podobné jsou snad jediným dobrým důvodem, proč být politikem. (24.02.2012)