Děti moje

Obyčejné drama, složené ze střípků životních příběhů, kterých bylo natočeno nespočet - osoba blízká v kómatu, nevěra, nezbedné děti, těžké rozhodnutí v obchodních záležitostech apod. Nic víc, nic míň. K tomu jde o knižní adaptaci, která je dobrá na to, že se jedná o knižní debut spisovatele K. H. Hemmingse, ale ne tak výrazná, aby se převáděla na filmové plátno. (24.01.2012)

No takhle fakt ne. Něco tak rutinního a klišoidního jsem dlouho neviděl, o to hůř, že v kině. Jako komedie to takřka vůbec nefunguje (pousmál jsem se jednou, dvakrát?), takže by snad mohlo jít o drama, ale zase jaké. Ty slzičky jsem tam nevěřil snad nikomu a herci mě také příliš nenadchli. Clooney měl být hlavním tahounem, ale jeho postava je snad krom 2 situací mdlá (možná už jen proto, že starý mládenec George se na roli otce absolutně nehodí) a tak nejvíc mě zaujala Shailene Woodley, která kromě toho, že dobře vypadala (možná až příliš), taky předvedla ucházející herecký výkon. Na druhou stranu mě šíleně iritoval "pohodář" (rozuměj vypatlanec) Nicka Krause, který tam byl jak páté kolo u vozu a ještě dost na ranu. Pozdější (ne)čekaná pohnutka ohledně spravovaného území byla trapná a stejně tak hledání onoho milence. A o konci se radši ani nezmiňovat (zvláštní, proč si na ten gauč ještě nepřisedl duch jejich milované mámy?). Uznávám, s takhle stupidním scénářem se toho asi moc udělat nedalo, ale jestli Děti moje promění jenom jednu ze svých nominací na zlatého plešouna (beztak Clooney jo), začnu už vážně uvažovat nad totální ignorací příštích Oscarových adeptů (i když největší gól by byl, kdyby ho film dostal právě za ten scénář). (10.02.2012)

Znázornenie reality po americku. Chápem, ale už nezdieľam, už som vyrástol:). Ale nie, dojímať sa stále dokážem, to tu zakrývať nebudem. Niekedy návnadu zožeriem, niekedy okolo nej len preplávam a neskôr sa po ňu vrátim, niekedy ju vôbec nepotrebujem. Najprv ma odrovnal "Nezabudnuteľný okamžik", potom ma rozkúsalo "Umierajúce zviera" a následne ma dostihli "Následky lásky." Všetky tri tituly vypovedali o prežívaní určitého utrpenia a aj keď by sa na adresu prvých dvoch dalo namietať, že moc tlačili na pílu, tak ma ich vyznenie na rozdiel od Clooneyho havajského zotavovania sa vtedy proste zobralo, nehovoriac o poslednom menovanom klenote od Sorrentina, ktorý patrí do úplne inej ligy a mám ho v tomto zameraní zatiaľ najradšej. O čo sa však pokúšate vy, "Deti moje?" Tváriť sa drsne a pritom byť poslušné, mať veľké reči, ale k ničomu veľkému sa neodhodlať, plávať po hladine, no do hĺbky sa neponoriť? Máte na to právo, stále ste len deti, ale na Oscara si nárok nerobte-nezaslúžite si ho, rovnako ako niekoľko chybne ovenčených predchodzov. Po opustení sály, max. pár dní potom som to mal za varchlaté 3*, ale keď som si dneska vybavil tie príšerné domorodecké pobrumkávania, pajdavého Georgeho a WTF voľbu terapeutky, tak to utnem na 2*. "These kids are not allright as well..." (18.01.2012)

Civilní, to se musí nechat. Jinak ale jen na jistotu hrající indie, režírovaná a vůbec, celkově odvyprávěná velmi statickým způsobem. Hudba je neuvěřitelně otravná. A skvostná Shailene Woodley zde suverénně přehrává všechny, Clooneyho nevyjímaje. Jestli si někdo z tvůrců tohoto filmu zasloužil Oscara, byla to výhradně a pouze ona. (01.03.2012)

Nie som nijak ovplyvnený šarmom a osobnosťou charizmatického lámača ženkých sŕdc Georgea Clooneyho. Ja si ho pamätám najmä ako borca, ktorý takmer zabil Batmana. A to tým, že ho stvárnil v snímku "Batman a Robin". To bol fakt filmový prúser. Clooneyho filmom sa však cielene nevyhýbam, občas si nejaký pozrem. Dnes to bol titul "Moje deti". Typický hollywoodsky produkt. Obrovský rozpočet, mainstreamový rodinný scénar, atraktívne prostredie, profesionálna réžia a slávna hviezda v hlavnej úlohe. *** (21.07.2017)