Děti moje

Celým Descendants se jako tenká nit táhne zkušenost, jak míra projeveného zájmu ovlivňuje mezilidské vztahy. Když je ho příliš, přináší sebou škodu, když je ho málo, přichází odcizení.. Zasadit diskomfortní životní situaci do reálií pozemského ráje považuji za chytrý tah, stejně tak vtipná odlehčení v tu správnou chvíli. Škoda jen, že to tlačení se do civilnosti a „upřímného“ sentimentu je stejně křiklavé, jako šatník havajského hráče na ukulele. Apropo, když člověk hodinu a půl poslouchá havajské lidové songy, dojde ke zjištění, že být v kómatu zase není tak špatné.. (17.03.2016)

V podstatě jsem chtěla svůj komentátorský absenc prolomit toliko připomínkou, že jak měl Payne šťastnou ruku s Giamattim v Bokovce, tak se mu to tady s Clooneym moc nepovidlo. Ale ono je toho mnohem víc. Třeba přebíjení nedejbůh sentimentu kdyby chladem a cynismem, ale otravnou nepřirozeností, vždyť tam se chová normálně snad jen ta manželka v kómatu. Zklamání, děti moje. (13.02.2012)

Pryč jsou doby, kdy šarmantní Danny Ocean vykrádal casino. George Clooney si oblékl květovanou košili a notně zvážněl. Stal se z něj takový ten taťula, který má nějaké mouchy, ale všechny vaše patnáctileté kamarádky jsou do něj platonicky zamilované. Škoda jen, že když si ho ve filmu pomyslně vyškrtnete, už nic moc zajímavého nezbude. (30.05.2012)

Takhle schématická a polopatická rozprávka to už dlouho nebyla. Citově otupělé (terapeutka!), katarze veškerá žádná (zmrzlina, wtf), Havaj z katalogu Čedoku, která se naprosto míjí účinku, co do kontrastu s bolestným údělem hrdinů. Bez skvělého Clooneyho by to bylo za hvězdičku (možná, bez něj by o to stěží někdo zavadil). (21.01.2012)

Clooney svojí aurou utáhne i slabší chvilky filmu a není jich zrovna málo. Předně film trvá téměř dvě hodiny a to je opravdu zbytečně přes limit. Skončit tahle rodinná tragikomedie o půl hodiny dříve nic by se nestalo a jen by to pomohlo lépe vstřebat rozháraný a poměrně plytký dějový koncept. Clooney hraje Matta Kinga, právníka z Havaje vlastnícího cenné pozemky po původních předcích a ve druhém sledu, pro film podstatnějším, hraje paroháče pátrajícím dobrou polovinu stopáže po údajném milenci své v komatu ležící ženy do kterého upadla po nehodě na člunu a ze kterého už se neprobere. Matt zůstal na všechno sám, má dvě dcery, z nichž s tou starší si nemilosrdně cloumají hormony, a navíc se musí vyrovnat s nevěrou své tolik milované ženy a je skoro urážka Georgova ega, že tvůrci do role milence vybrali Matthewa Lillarda. Která žena by asi zahla s Lillardem když má za manžela Clooneyho. A takových nevěrohodných situací se ve filmu řeší víc. Všichni přece víme jak je Clooney uznávaný herec a asi těžko překvapí jeho skvělá herecký výkon. A nejen on se postaral o zdárný průběh veskrze obyčejného filmu. Mladá Shailene Woodley na sebe rolí starší dcery rovněž upozornila i když na 17letou dívku, kterou představovala, rozhodně nevypadala. A ve vedlejší roli podal asi nejreálnější výkon veterán Robert Foster a Beau Bridges. Film na jedno podívání. Už se k němu nikdy nevrátím, ale opět se mně potvrdilo jak kritici zbytečně přechvalují v podstatě standardní film co má do dramatu hodně daleko a o komedii se jen tak otře jako ryba o plavce v průzračném karibském moři. Loučím se havajským pozdravem "Maloha" nebo jak to bylo. 60% (11.02.2012)