Týden bez závazků

Tak Farrellyovci po dlhej dobe natocili film, ktory sa mi paci. Konecne zase nasli rovnovahu medzi jednoduchym mravnym poucanim a ich typickou infantilnou komikou. Velmi vzdialene tento film pripomina trefne komedie rozoberajuce partnerske vztahy od Kevina Smitha, alebo Judda Apatowa. Nejde sice zdaleka tak do hlbky a humor je od dost priamociarejsi, ale vysledny dojem je dost podobny. K tomu tu mame neskutocne sympaticku ustrednu dvojicu parov a vacsinou zabavne vedlajsie postavicky. Vysledny dojem kazia iba niektore sceny, ktore sice mali byt natolko trapne az by boli zabavne, ale mne pripadali iba trapne. 7/10. (02.06.2011)

Konečne sa našiel niekto v tom našom vesmíre, kto konkurenčne vystúpil a porazil obrovskú kopu filmov o tom aké majú ženy problémy s manželmi, aké sú z toho vyšťavené, nepochopené a nešťastné po pár rokoch manželstva. Veľa momentov v tomto filme mi pripomenulo moju realitu, takže viem ako sa manželky snažia riadiť a plánovať činnosti svojho manžela, ktorému neostáva nič iné len si vytvoriť hrošiu kožu, aby odolal všetkým nápadom a náletom svojej "domácej stíhačky". Zapojenie starého rockera s fascinujúcim zmyslom pre výber dievčat, ktorý ich s presnosťou odstreľovača odhaľoval ako aj nervovo zrútený priateľ Leigh výborne doplnili dobre rozbehnutý rodinný príbeh. Už dlho som sa tak nepobavil, takže zaslúžených 70 %, čakám na týždeň bez záväzkov. (11.07.2012)

Pomalá uzívaná usedlá nenápaditá nuda, která samozřejmě nesmí postrádat fekální element a postavu dementa, debila nebo psychopata. Dodržena jsou všechna klišé - ženy jako moudré obdivuhodné bytosti, které vládnou stupidním chlapům a nejradši by kontrolovaly i jejich rozhovory a názory při partičce karet, jejich manželé jako nudní kokoti (vyjímkou je vrcholně zábavná scéna při návštěvě kamerama prošpikovaného domu a golfové odpoledne), kteří se samozřejmě po nevytěženém týdnu volna vrátí s pláčem do náruče čekajících žen. Díky komediím z posledních let se ze mě pomalu, ale jistě stává misogyn. (10.09.2011)

Owen nám sice stárne, ale zato po delší době hrál v něčem co mě bavilo. Podobné by bylo mé hodnocení šílených Farrellyových. Týden bez závazků je jejich nejlepší komedií od Ireny. Trošku zamrzí promrhanější potenciál zbylých kamarádů. Zato ovšem potěší 5. den, který se ve filmu vleze do plochy asi 2 sekund. Největší pecku si pro nás tvůrci ovšem přichystali na závěr. Představu o tom, co by se stalo kdyby dostal Hall Pass Gary, kterého hraje ve filmu krajně nevyužitý Stephen Merchant. V jeho fantazii se mu promítne sex s asiatkou, nechtěná likvidace jejího manžela, nucená likvidace asiatky, dalé do ještě čerstvého hrobu musí jít její babička i s chodítkem. Smůla je že na tohle všechno čumí další 4 svědkové na střeše, takže střelba, policejní honička. Skončí to ve vězení s něžnou předehrou do zadku od jednoho 150 kilového obra. Ale Gary i přesto vše co mu hrozí jde do toho. PS: Nesmím zapomenout na Richarda Jenkinse. (24.06.2011)

Ne, ne. Doby filmů Blbý a Blbější, Něco na té Mary je nebo Já, mé druhé já a Irena už se opakovat očividně nebudou. Bobby a Peter nám vyměkli a když už se někde snaží přitlačit na pilu, nepůsobí to vtipně. Nicméně Hall Pass nejde šmahem odsoudit. Je to v podstatě průměrná komedie, kterou drží nad vodou jen příjemný Owen Wilson a potěšila mě i účast Jenny Fischer. Nicméně po zhlédnutí vám prakticky celý film vyšumí do 5 minut. Doslova. Film jsem viděl zhruba před půl hodinou a málem jsem jej zapomněl ohodnotit. (05.06.2011)