Nagano 1998 - hokejový turnaj století

Nikdy nezapomenu na moment, kdy dal ve finále Petr Svoboda rusákům gól a já naprosto nekontrolovaně popad ve sport baru v centru Prahy první českej prapor co byl po ruce, vylítnul na ulici a začal jsem s tím naším praporem mávat a řvát radostí, dodnes vůbec nevím co. Vlastně vůbec nechápu kde se ve mě během jedný sekundy vzalo tolik pozitvní energie, radosti a štěstí, že jsem tohle udělal. Hokejových 14 dní ve kterých jsem si připadal jak v nádherným snu. Parta podceňovaných kluků z bruslema na nohou, s hokejkma v ruce a českým lvíčkem na prsou dokázala udělat radost mnoha milionům čechů. Ještě dneska se mě při vzpomínkách na "Otevíráme zlatou bránu olympijského turnaje, jsme olympijští vítězové. Přepište dějiny Česká republika vyhrála Zimní olympijské hry v ledním hokeji " derou slzy do očí. (23.05.2011)

Dokument ako taký je okrem dĺžky zaujímavý možno rozhovormi popri rozoberaní jednotlivých zápasov, no výhradne sa venuje mužskej hokejovej časti napriek tomu, že tu prvýkrát bol aj ženský turnaj. Občas je vtipné počuť výslovnosť mien ako Sákik, vidieť hokejistov, ktorých som ako dieťa obdivoval, zvlášť po toľkých rokoch a uvedomiť si, čo všetko pre ľudí v tej dobe hokej znamenal. (19.03.2016)

Žádný čech na tento moment nikdy nezapomene. Dokonce i já si to jako v tu dobu skoro osmiletej prcek pamatuju. Skvělej dekument, při kterém se mi vždy spustí slzy štěští a člověk je pak hrdý, že je čech a aspoň na chvíli zapomene na naší zkorumpovanou vládu a další věci nebo lidi, který kurví naší zem. (01.08.2013)

Tak tomuhle nende než dát plnej počet hvězdiček. Snad ani né kvůli kvalitě dokumentu, která je v podání dvojice Záruba Vichnar dokonalá, ale hlavně kvůli tomu nezapomenutelnýmu zážitku, kterej se vryl do paměti uplně každýmu čechovi. Dyť když se vo tom s někým bavíš, každej ti řekne kde přesně sledoval semifinále a hlavně nedělní finále. Já osobně v garáži u Láci v Dobrušce společně s místní partičkou kluků a v tomhle případě dokonce i holek (nalákali sme je na telku v garáži :o) ). Nicméně žádnej jinej sportovní okamžik si lidé takle nepamatují. A dovolím si tvrdit, že kromě sametový revoluce ani žádnej jinej společenskej okamžik. No a co se tam dělo na hřišti, to byla jedna velká nádhera. Takže, esi chceš zavzpomínat na naše zlatý kluky, kteří před 18 lety dokázali nemožný, tak tohle je to pravý! (30.11.2016)

Trochu mě mrzí, že v době turnaje mi bylo jen osm, mít o pár let víc spil bych se jako to hovado a oslavil to probuzením někde na náměstí. Když dneska koukám na podobné sestřihy, mám takové zimomravenčení až to bolí. Na tuhle partu nikdy nezapomenu, na svobodův gól, na Zárubův komentář, na vysmátého Hlinku a v neposlední řadě na Lenerův knír. Tihle chlapci opravdu přepisovali dějiny a taky budoucnost. Je to třináct let a pro hodně lidí doma je to obrovský triumf, ve kterém zdaleka nešlo jen o sport. (20.08.2011)