Trabantem Hedvábnou stezkou

By člověk nevěřil, kolik je problémů s obyčejným natankováním benzínu, tolik papírování i okolo tohole je fakt k smíchu. Dobré vědět, že až někam vyrazím, radši sebou musím vzít dostatek kanystrů :D Škoda kratší stopáže, klidně by to mohlo být delší, protože ze zemí jako například Rusko a Ukrajina toho moc k vidění nebylo, ale chápu, že úmyslem bylo ukázat ty exotičtější země, kde není nouze i o problémy. (26.05.2011)

V porovnaní s ďaleko známejším, neskorším cestopisom od tejto partie okolo Dana Přibáňa Trabantem až na konec světa je to síce neporovnateľne slabšie a menej pútavé, no i tak to má určité čaro. Inými slovami, partia sa tu ešte, čo sa týka natáčania atď., tak trošku hľadala, nemali toľké skúsenosti, nebolo to ešte na takej profesionálnej báze (dozaista aj s financovaním expedície to bolo o poznanie ťažšie, o tom som presvedčený), a rovnako tomu chýbal ten ich typický humor či v neposlednom rade aj väčšia pestrosť posádky (zábavné a uletené poľské duo, a takisto pohodový slovenský zástupca Marek Slobodník na neodmysliteľnej Jave) - všetko toto sú faktory, ktoré robia v úvode spomínaný, novší dokument jedinečným, avšak dokázal by som sa bez nich zaobísť. Dokážem totiž prijať odlišnosť a ešte o niečo vážnejší (možno opatrnejší) štýl, akým sa tu ubrali, lenže je tu iná vec, ktorá mi prekážala, a ktorú žiaľ prehliadnuť nemožno - chýbalo tu viac záberov okolitej krajiny. Oveľa viac! Jasné, nie je to typický cestopisný dokument v pravom slova zmysle, ale aj tak, tie zábery tam proste chýbajú ako soľ, tak to proste je. Omnoho radšej by som si užíval zábery daných exotických i menej exotických krajín, zábery na pamiatky, rozbúrané cesty či hocijaké iné zaujímavosti, než sa dívať, ako nevedia uspieť s kadejakým povolením, ako sedia na mieste, ako vymieňajú to a potom zas hento. Mne to skrátka prišlo byť moc útržkovité a oveľa viac by mi ulahodila forma, keby to bolo točené seriálom, kde by sa každá časť zaoberala jednou z precestovaných krajín a mala dajme tomu 20-30 minút (aj keď je mi zároveň jasné, že natočiť o toľko viac záberov, v takej podobe atď., by celkovo zmenilo ráz, trebalo by diametrálne odlišný rozpočet a kopu iných vecí). Lenže ako vravím, odbiť krajinu jedným-dvoma zábermi, to mi príde byť neadekvátne. Každopádne, napriek kritike, ma to svojím spôsobom zaujalo a niektoré zábery boli vskutku krásne - Hodvábna cesta má svoje čaro, to sa poprieť nedá. 60% (22.09.2015)

Napravuji, co jsem zameškal, ale ve výsledku tolik nadšený nejsem. Začátek zasazený hned do Turecka působil uřízlým dojmem, kdy zde nebyl ani kratší sestřih cesty předtím. Zbytek cesty se nesl víceméně taky ve střizích a opravdu zajímavých situací bylo pomálu. Navštívení některých více známých míst a následný výklad tak nebyl mnohdy ničím moc záživným. Amatérský cestopis velmi průměrného rázu. Ale nebudu zapírat, že bych také nějakou takovou jízdu napříč neznámými kraji rád zažil. 50% (08.09.2017)

Nezajímají mne krásy Persie, tamější zvyky ani historie - o tom se dá sehnat mnoho zajímavějších dokumentů. V tomto případě mne zajímá, jak si Trabant poradí s cestou necestou, úředním šimlem a nedostatkem benzínu. Z tohoto úhlu pohledu mne naprosto uspokojily papíry vydávané v Íránu, neustálé vyhrabávání auta z písku či cestování po kazachstánských silnicích, které čtyři z pěti map neznají, ale ty cestopisné poznatky v první půlce filmu mne celkem rušily. Nějak se však začít musí a následné expedice dokázaly, že tahle cesta měla smysl. (09.08.2014)

Trabantí filmové cestování jsem začal nejprve posledním dílem a teď jsem přeskočil na první. Extrém mezi těmito dvěma díly je znatelný. Tak jako u Do posledního dechu je zaměření více na osobní příhody a strádání, Hedvábná stezka toto postrádá a věnuje se převážně ukázce cizích končin. Z tohoto cestopisu je cítit amatérské zpracování, které nic nemění na zajímavé cestě a „hrdinství“ sériového a neupraveného bakeliťáku. Punc "filmu" ovšem dodává komentář Miroslava Táborského. (13.09.2017)