Velké manévry

V lecčem mi to připomínalo Červeného a černého. Gérard Philipe v roli vypočítavého fešáka, pro kterého jsou pletky oblíbenou volnočasovou aktivitou – až do chvíle, kdy se do jedné své „oběti“ zamiluje – není nepodobný egocentrickému a neméně krásnému Julienu Sorelovi, a postava Michèle Morgan se madame de Rénal podobá nejen vzhledově. Velké manévry se sice neberou tak vážně jako Stendhalovy filmové adaptace, ale přesto na příběhu lehkomyslného poručíka, který si tak dlouho hrál, až prohrál, nic moc komediálního neshledávám. (18.03.2013)

Když už teda romantický film, tak jedině z doby, kdy pánové mohli z dámy na první schůzce spatřit obnažený maximálně kotníček. Dost se mi po této době stýská, jako né, že bych ji přímo zažila, samozřejmě je mi méně než sto let, ale fakt se mi líbí ten starosvětský způsob dvoření, kdy každé gesto mělo svůj smysl a všechno nezačne a neskončí jen tím, že vás kluk zatáhne nad ránem na záchodky. Srdce ženy se napřed muselo po rytířsku dobýt, stálo to hodiny nadbíhání, vymýšlení lichotek, kupování dárků a výsledek byl nejistý. Což ale neplatí, když jste vojáček v parádní uniformě, protože na frčky holky prostě letí, to jde pak všechna cudnost stranou, to vám povídám. Já jdu teď své ctěné mamince říct, aby mě v mém pokojíčku pro jistotu zamkla na sedm západů, protože naší vesnicí mají v brzku projet dragouni a já teď nepotřebuji žádný problémový pletky. (25.02.2015)

Cynický a depresivní pohled na nesmyslné hemžení v jednom malém městečku. Všechny postavy jsou maloměstsky omezené a krajně nesympatické, v čele s G. Philipem, který naprosto přesně vystihl oficírka s prázdnou hlavou. Díky Havlíčkovi a jeho Petrolejovým lampám víme, že syfilis bylo to hlavní, co tento typ pitomce přinesl do manželství (jenže představte si Philipa se syflem - i když nepochybuji, že by ho zahrál skvěle). Ženy jsou jen nalíčené věšáky na šaty a člověk má po hodině sledování chuť hodit na to městečko atomovku, což jde skvěle do kontrastu se vší bělostnou čistotou a upraveností v každém záběru. (30.05.2011)

U viacerých trojhviezdičkových filmov po opakovanom pozretí pridávam komentár odoberám hviezdičku. V prípade Veľkých manévrov hviezdičku pridávam. Nemám preto racionálny dôvod, ale keď som vo filme prehliadol to okázalé ľahtikárstvo, bujarosť, pokrytectvo a ďalšie motívy, ostalo tam Clairovo majstrovstvo, jeho drobnokresba, ktorú som mal možnosť obdivovať až pri opakovanom pozretí. Možno sú to slabé štyri hviezdičky, ale nemyslím, že by boli nezaslúžené. (27.09.2020)

S potěšením jsem po letech uvítala promítání tohoto skvělého dramatu. Má vše, na čem kdysi stavěly svou popularitu historické filmy – romantický příběh, skvělou kostýmní výpravu, sympatického hrdinu a krásné ženy. Gérard Philipe zazářil v roli mladého okouzlujícího floutka, který přes lehkomyslně uzavřenou sázku k opravdové lásce a její následné ztrátě přišel. I když s odstupem času ztrácí film něco ze svého kouzla, nostalgie vítězí. (21.03.2014)