Velké manévry

V lecčem mi to připomínalo Červeného a černého. Gérard Philipe v roli vypočítavého fešáka, pro kterého jsou pletky oblíbenou volnočasovou aktivitou – až do chvíle, kdy se do jedné své „oběti“ zamiluje – není nepodobný egocentrickému a neméně krásnému Julienu Sorelovi, a postava Michèle Morgan se madame de Rénal podobá nejen vzhledově. Velké manévry se sice neberou tak vážně jako Stendhalovy filmové adaptace, ale přesto na příběhu lehkomyslného poručíka, který si tak dlouho hrál, až prohrál, nic moc komediálního neshledávám. (18.03.2013)

Viac než čo iné, je to kostýmová nuda. Dej a veľa dialógov je číročistou sivotou. Rečami, čo denne počúvame vo vzťahových historkách rôznych foriem. Tu konkrétne bojujú o jednu hlavnú hrdinku dvaja muži priťahovaní zrejme silami temnôt. Ona totiž vzhľadovo pripomína skôr vládkyňu podsvetia než osudom vyžrebovanú femme fatale. Nuž ale vari hádam žeby toto bolo zámyslom režiséra so svojským zmyslom pre humor? Hlavnú ženskú postavu poňať tak zvláštnym spôsobom? Nakoľko teda ide vraj o komédiu a ja som veľa iného vtipu v nej nepobadal. (01.01.2017)

S potěšením jsem po letech uvítala promítání tohoto skvělého dramatu. Má vše, na čem kdysi stavěly svou popularitu historické filmy – romantický příběh, skvělou kostýmní výpravu, sympatického hrdinu a krásné ženy. Gérard Philipe zazářil v roli mladého okouzlujícího floutka, který přes lehkomyslně uzavřenou sázku k opravdové lásce a její následné ztrátě přišel. I když s odstupem času ztrácí film něco ze svého kouzla, nostalgie vítězí. (21.03.2014)

Roztomilý Gérard Philipe v jedné z nejnudnějších historických kostýmovek. Kdyby pohledem a povahou mladíkovi (33) vybrali jen někoho, kdo nevypadá jako jeho matka, možná bych to víc baštil. Michèle Morgan ale není pěkná, a dokonce i na postavu rozvedené Pařížanky je moc stará. Mnohé vylepšuje parádní původní dabing s Josefy Vinklářem a Větrovcem. (23.05.2015)

Cynický a depresivní pohled na nesmyslné hemžení v jednom malém městečku. Všechny postavy jsou maloměstsky omezené a krajně nesympatické, v čele s G. Philipem, který naprosto přesně vystihl oficírka s prázdnou hlavou. Díky Havlíčkovi a jeho Petrolejovým lampám víme, že syfilis bylo to hlavní, co tento typ pitomce přinesl do manželství (jenže představte si Philipa se syflem - i když nepochybuji, že by ho zahrál skvěle). Ženy jsou jen nalíčené věšáky na šaty a člověk má po hodině sledování chuť hodit na to městečko atomovku, což jde skvěle do kontrastu se vší bělostnou čistotou a upraveností v každém záběru. (30.05.2011)