Režie:
Cary Joji FukunagaScénář:
Moira BuffiniKamera:
Adriano GoldmanHudba:
Dario MarianelliHrají:
Mia Wasikowska, Michael Fassbender, Judi Dench, Jamie Bell, Su Elliot, Holliday Grainger, Tamzin Merchant, Amelia Clarkson, Craig Roberts, Sally Hawkins (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Mladá dívka Jane Eyrová utíká přes vřesoviště a na kost promoklá končí u dveří domu Riversových. Duchovní John Rivers se jí ujímá a spolu se sestrami Dianou a Mary jí poskytnou útočiště. Jane si chce najít práci. Neustále vzpomíná na to, co jí až dosud život přinesl... Po smrti rodičů si ji vzala k sobě sestra jejího otce, matka rozmazleného Johna, který jí ubližoval. Na radu pana Brocklenhursta pak byla poslána do školy pro sirotky, kde se jí dostalo rovněž hrubého zacházení. Nakonec jí pan Rivers nabídl skromné učitelské místo ve venkovské dívčí škole, kterou právě založil ... Po odchodu ze sirotčince nachází Jane práci jako guvernantka francouzské schovanky pana Edwarda Rochestera na jeho panství Thornfield Hall. Chovají se k ní pěkně a Jane si vybuduje vřelý vztah s malou Adele Varensovou. Pan Rochester přijíždí na odlehlé panství jen zřídka a první setkání s Jane nedopadne dobře: kůň se před Jane splaší, shodí jezdce a ten si poraní kotník. K Jane a služebnictvu se chová odtažitě, až nepřátelsky, oceňuje ale Janinu přímou a čistou povahu. Jednou v noci vzbudí Jane podivné zvuky a vzápětí objeví v Rochesterově pokoji požár, který pak společně uhasí. Rochester jí děkuje. Brzy ráno pak nečekaně odjíždí. Začíná se šuškat o jeho svatbě se slečnou Blanche Ingramovou, která brzy nato přijede na Thornfield. K Jane se společnost chová přezíravě, Rochester jí ale začne dávat najevo, že mu na ní záleží. Jane mu pomůže ošetřit tajemně zraněného přítele z Jamajky, který přijel na návštěvu, Rochester ale odmítá sdělit, kdo ho zranil. Jane krátce navštěvuje svou tetu. Ta je po mrtvici, která ji sklátila poté, co její marnotratný syn John utratil celé jmění a spáchal sebevraždu. Ukáže se, že před třemi lety dostala dopis od příbuzného z Madeiry, který žádal o adresu Jane, protože ji chtěl adoptovat. Ona ale odepsala, že Jane zemřela ... Po návratu do Rochesterova domu Jane nabízí, že si najde nové místo, až se pán ožení. Ten ji ale místo toho požádá o ruku. Paní Fairfaxová ji před ním varuje, Jane je ale šťastná. Když se snoubenci ocitnou před knězem, vstoupí náhle muž, pan Mason z Jamajky, a oznámí, že Rochester je už 15 let ženatý s jeho dcerou. Jane je zdrcená, o to víc, že Rochester jí pak ukáže svou šílenou ženu, nebezpečnou pro své okolí, která žije zavřená s ošetřovatelkou nahoře v domě. Rochesterovi ji vnutil otec a on ji přese všechno nedokázal umístit do blázince. Přísahá Jane lásku a chce s ní žít, ta ale odmítá a z Thornfieldu odchází ... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (744)
,,JSEM SNAD NĚJAKÝ STROJ BEZ CITŮ? MYSLÍTE, ŽE JEN PROTO, ŽE JSEM CHUDÁ A OBYČEJNÁ, TAK NEMÁM SRDCE A DUŠI? MÁM DUŠI, TAK JAKO VY, A STEJNĚ TAK I SRDCE! A KDYBY MĚ BŮH OBDAŘIL KRÁSOU A MAJETKEM, TAK BY PRO VÁS BYLO TAK TĚŽKÉ MĚ OPUSTIT, JAKO JE PRO MĚ TĚŽKÉ OPUSTIT VÁS!“..... /// Dobové drama plné Alenky (při kterém si jako v říši divů připadám spíš já) není kostýmní historickou podívanou, ani žádnou bod ,,G“ hledající romantikou současnosti. Je to JEN malý příběh o dívce, čisté duši hrdě nesoucí svůj osud, plný fungujících dialogů, ze kterých vyzařuje napětí a cit. ,,MUSÍM SE VÁS DOTKNOUT, ABYCH VĚDĚL, ŽE JSTE SKUTEČNÁ.“ Atmosféra plná staré Anglie, slova jako romantická básnička – jak poetické. A tajemný pan Rochester se svým démonem. Příběh čisté lásky, komorní romantika natočená velkým stylem, která jen jednu chybu má: nevešli se do ní emoce! JSI SKUTEČNÝ ČLOVĚK JANO? (Hmm, spíš UFO, o kterým si každá romantická duše může nechat zdát.) Tak hezký sny! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Každý měsíc trávím několik dní na podstavci hanby. 2.) Myslím si, že vzorem romantické ženy je Stiflerova máma. 3.) Knihu od Charlotte Brontëové Jana Eyrová číst nebudu. 4.) Thx za titule ,,maslanka“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Hned na začátku bych chtěl podotknout, že málokteré literární dílo se dá převést ve své úplnosti do filmového tvaru. Co se týče další okolnosti tohoto příběhu, tak pravdou je, že z literárního příběhu, který byl vtěsnán do dvou hodin, byl pouze přenesen povrch a z hloubky jenom část. Na druhou stranu nabízí zase o něco jiný pohled na stejný příběh, který byl již v řadě filmových i televizních adaptací tolikrát ztvárněn. Přesto vše, je výsledek překvapující, vnějšně přitažlivá podívaná je chytlavější než mnohé leckteré starší verze. Pojetí postav Jany Eyrové a Edwarda Rochestera, do kterého se dívka postupně zamiluje, nicméně zase nemá tolik prostoru zobrazování zrodu lásky jako jiné verze. Ale navzdory všem výhradám platí, že jde nezpochybnitelně o silný příběh lásky, na který se velmi dobře dívá. Tak mi na závěr nezbývá nic jiného, než ji vřele doporučit všem romantickým duším…. ()
Romantická to byla doba, kdy panny Brontëovy chrlily mezi pěstováním koček a pitím čaje své upjaté, temné, viktoriánské harlekýny, přičemž pokrytecky mlsně pokukovaly po všech předmětech, co měly minimálně pět v průměru a dvacet na délku. Romantická to byla doba, kdy si gentleman musel zauzlovat jazyk krkolomným tokáním, aby mohl své vyvolené před svatbou alespoň požvýkat ucho a dámy cudně klopily zrak, aby se přesvědčily, zda to myslí opravdu vážně a dělaly frigidní upejpavky. Vždycky mě hrozně zajímalo, co se v intencích šosácké morálky konzervativní Anglie dělo, když pak o svatební noci zjistili, že to s tou erekcí a rozměry sira není až tak valné, jak se při tom verbálním žonglování jevilo, a madam ty směšné pohyby absolutně neuspokojují a xmrti ráda by se vrátila k vyšívání hedbávných kapesníčků. Toho se však romantická literatura bála jako jehovista transfuze a tak můžeme jen z letmých náznaků usuzovat, že si pánové vybíjeli své frustrace urputným hřebelcováním svých koní a honěním blackhoundů v lesích svého panství a dámy, mimo vášnivých her s dobovými, voskovými žárovkami, týráním svých potomků, které náhodou zplodily v tom památném roce, kdy si dal manžílek pár drsných škopků v Hospodě Jamaica a s trojkou v žíle si pak navzdory "dokonalé edukaci" dobovými příručkami spletl otvory. Romantická to byla doba. Ač tímto pokleslým žánrem veskrze pohrdám, jedná se o opravdu zábavnou a výborně obsazenou adaptaci, tak proč si občas nezabučet se stádem a pokrytecky to neosolit, že jo. ()
Vměstnávání několikasetstránkových chytrých románů do dvouhodinových filmů je úkol nevděčný. Tenhle pokus není zlý. Sám ho mám za pěknou ilustraci, má sestra však, která knihu dočetla jen několik hodin před návštěvou kina, po zlhlédnutí snímku oprávněně poznamenala, že na plátně zůstal z Brontëové díla spíše líbivý pocvrch, příběh se svými zvraty, ale ztratila se hloubka. Ale jaké hlubiny lze také očekávat ve 120 minutách? Někdy však nešlo jen o zploštění, ale i o vychýlení postav: malá Jane je příliš spratkovitá (dospělá je nicméně obsazena dobře), v knize éterická Helen působí zde jako blouznivka, z Blanche Ingramové, jež má být ve své bezcitnosti přeci jen oduševnělá a krásná, se stala hned na první pohled podezřelá karikatura a též z Jana Křtitele zůstala pouze slupka náboženského fanatika. Nešťastně nedovysvětlená zůstává též motivace Janina závěrečného rozhodnutí, které zde působí jako vítězství citů nad morální volbou, což tak v románu vůbec není. Miss Eyrová - jedna z vůbec nejkrásnějších literárních hrdinek - totiž okouzluje právě úchvatným spojením citovosti a mravní zásadovosti. Inu, ani tato dvacátá šestá adaptace románu zjevně není definitivní... ()
Výborná adaptácia knižnej predlohy. Herci už nemohli byť vybraní lepšie, Mia aj Fassbender podali vynikajúci výkon, skoro ako keby sa v tej dobe narodili. Ani Jamie Bell nebol zlý, len škoda že dostal tak málo priestoru. To najlepšie na filme je bezpochyby fantastická dobová atmosféra, ktorá ma uchvátila podobne ako napr. vo filme Rozum a cit (1995), alebo v Kráľovskej afére (2012). Taká temno-chladná, ponurá a typická staroanglická. Stačilo sa do nej ponoriť a užívať si pekný romantický príbeh s dramatickými prvkami a aj keď sa v dejovej linke vyskytlo pár nudnejších miest, všetko vždy zachránil pohľad na Miu, ktorá tu bola jednoducho očarujúca. Jej postava sa v priebehu deja pekne vyvíja, čo evokuje príjemnú osudovosť a zaručuje postupnú gradáciu emócií. Tiež oceňujem fantastické kostýmy a výpravu. Skrátka, treba len vidieť. Film ako stvorený na pekný večer vo dvojici. 80/100 ()
Galerie (132)
Zajímavosti (12)
- Wasikowska se sama pustila do čtení knižní předlohy a po pár kapitolách byla příběhem tak okouzlena, že napsala své agentce, jestli se někde nechystá scénář k adaptaci. Ta jí odpověděla, že ne, že nedávno jeden byl, ale nakonec se neuskuteční. Za pár týdnů jí řekla, že film se přeci jen bude točit, poslala jí scénář a řekla, že se s ní režisér chce setkat. (Michelle75)
- Producent Alison Owen a režisér Cary Joji Fukunaga si z mnoha potenciálních míst v Británii jako filmovou lokaci vybrali Haddon Hall v osadě Bakewell v hrabství Derbyshire, kde shodou náhod stál i dům, který inspiroval autorku novely Charlotte Brontëovou v jejím zobrazení Thornfieldu. Stejně tomu bylo i v dřívější adaptaci, minisérii BBC, Osudová láska Jany Eyrové z roku 2006. Dalším použitým exteriérem bylo největší soukromě vlastněné venkovské sídlo v Anglii, Chatsworth House. Místo, které se objevilo již ve filmu Pýcha a předsudek (2005) jako zahrada rodiny pana Darcyho (Matthew Macfadyen), posloužilo jako lokace, kde se Jana (Mia Wasikowska) poprvé setkala s Rochesterem (Michael Fassbender). (Michelle75)
- Michael Fassbender sa rozhodol hrať vo filme z dvoch dôvodov. Jeho mama a sestra sú veľké fanúšičky knihy a chcel vedieť ich názor na jeho prevedenie Rochestra. Druhým dôvodom bolo, že sa mu páčil film Sin Nombre (2009) a bol zvedavý čo urobí americký režisér s klasickým anglickým príbehom. Taktiež dodal, že sa mu páčia postavy, ktoré sú škaredé a krásne zároveň, kruté a starostlivé, ich dvojznačnosť ho priťahovala k tomu, aby si vo filme zahral. (SpoilerAlert)
Reklama