Režie:
Cary Joji FukunagaScénář:
Moira BuffiniKamera:
Adriano GoldmanHudba:
Dario MarianelliHrají:
Mia Wasikowska, Michael Fassbender, Judi Dench, Jamie Bell, Su Elliot, Holliday Grainger, Tamzin Merchant, Amelia Clarkson, Craig Roberts, Sally Hawkins (více)Obsahy(2)
Mladá dívka Jane Eyrová utíká přes vřesoviště a na kost promoklá končí u dveří domu Riversových. Duchovní John Rivers se jí ujímá a spolu se sestrami Dianou a Mary jí poskytnou útočiště. Jane si chce najít práci. Neustále vzpomíná na to, co jí až dosud život přinesl... Po smrti rodičů si ji vzala k sobě sestra jejího otce, matka rozmazleného Johna, který jí ubližoval. Na radu pana Brocklenhursta pak byla poslána do školy pro sirotky, kde se jí dostalo rovněž hrubého zacházení. Nakonec jí pan Rivers nabídl skromné učitelské místo ve venkovské dívčí škole, kterou právě založil ... Po odchodu ze sirotčince nachází Jane práci jako guvernantka francouzské schovanky pana Edwarda Rochestera na jeho panství Thornfield Hall. Chovají se k ní pěkně a Jane si vybuduje vřelý vztah s malou Adele Varensovou. Pan Rochester přijíždí na odlehlé panství jen zřídka a první setkání s Jane nedopadne dobře: kůň se před Jane splaší, shodí jezdce a ten si poraní kotník. K Jane a služebnictvu se chová odtažitě, až nepřátelsky, oceňuje ale Janinu přímou a čistou povahu. Jednou v noci vzbudí Jane podivné zvuky a vzápětí objeví v Rochesterově pokoji požár, který pak společně uhasí. Rochester jí děkuje. Brzy ráno pak nečekaně odjíždí. Začíná se šuškat o jeho svatbě se slečnou Blanche Ingramovou, která brzy nato přijede na Thornfield. K Jane se společnost chová přezíravě, Rochester jí ale začne dávat najevo, že mu na ní záleží. Jane mu pomůže ošetřit tajemně zraněného přítele z Jamajky, který přijel na návštěvu, Rochester ale odmítá sdělit, kdo ho zranil. Jane krátce navštěvuje svou tetu. Ta je po mrtvici, která ji sklátila poté, co její marnotratný syn John utratil celé jmění a spáchal sebevraždu. Ukáže se, že před třemi lety dostala dopis od příbuzného z Madeiry, který žádal o adresu Jane, protože ji chtěl adoptovat. Ona ale odepsala, že Jane zemřela ... Po návratu do Rochesterova domu Jane nabízí, že si najde nové místo, až se pán ožení. Ten ji ale místo toho požádá o ruku. Paní Fairfaxová ji před ním varuje, Jane je ale šťastná. Když se snoubenci ocitnou před knězem, vstoupí náhle muž, pan Mason z Jamajky, a oznámí, že Rochester je už 15 let ženatý s jeho dcerou. Jane je zdrcená, o to víc, že Rochester jí pak ukáže svou šílenou ženu, nebezpečnou pro své okolí, která žije zavřená s ošetřovatelkou nahoře v domě. Rochesterovi ji vnutil otec a on ji přese všechno nedokázal umístit do blázince. Přísahá Jane lásku a chce s ní žít, ta ale odmítá a z Thornfieldu odchází ... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (745)
Těžko říct, nakolik je problém ve ztvárnění samotném, a nakolik v trapné skutečnosti, že naivních sedmnáct mi dávno není a do sexuálně frustrované čtyřicítky mám ještě daleko. Vykastrování morální a charakterové linky ve prospěch stručně nahozeného rozvoje kýčovitě gotické romance prokládané hezkými záběry na přírodu a raně feministickým žbrbláním tak jako tak momentálně neocením. ()
Marně bych trápil svoji drahou krátkonosnou paměť, kdy naposledy jsem na plátně (monitoru) sledoval tolik vážných a uplakaných obličejů. Před shlédnutím filmu jsem neměl ani záchvěv páry, kdo jest Jane Eyerová, neboť jsem ve škole nedával pozor a psal vlastní - po hříchu špatné - básničky. Dokonce bych ani netipnul předmět, který mě měl s touto morálně neobyčejnou ženou seznámit - literaturu. Myslel bych si asi (původně), že šlo o sousedku Marie Curie-Skłodowské, s níž vynalezla rádio, no ale v úplně kovovým stavu! Ne, tak teď vážně. Zaplácnul jsem díru ve svém ementálním vzdělání (pravda, filmem, nikoli knihou). Herecké výkony, jakkoli nad běžným sortimentem filmového průmyslu s.r.o., mě kvůli zvláštnímu scénáři nedokázaly oslovit, nedokázaly rozlomit mříže mezi mnou a filmem. Seděl jsem jak pecka a sledoval prapodivné namlouvání dvou tetřívků a jedné tučnice (nebo jak se řekne samice od tučňáka? --> nejde o narážku na Miiny proporce). V případě Fassbendera to bylo tokání přinejmenším úchvatné, zvlášť, když odhalil poměrně zajímavé způsoby polygamie. Celý smysl příběhu tkvěl - podle mého - v morálním kreditu (či spíše paušálu) hlavní hrdinky, jenže právě to se mi v příběhu poněkud ztrácelo a nechtělo se to dát objevit. Takže proto poněkud nižší hvězdokupectví. A jako správný romantický harcovník - ač neznaje předlohu - jsem celkem přesně dokázal odhadnout další kličky příběhu a bohužel i to, jak skončí. Ale za to madam Brontë nemůže.To jen my, filmoví spotřebitelé 21. století, jsme viděli už tolik variant romantických příběhů, že už nás nic nepřekvapí. A často ani nedojme. ()
Vměstnávání několikasetstránkových chytrých románů do dvouhodinových filmů je úkol nevděčný. Tenhle pokus není zlý. Sám ho mám za pěknou ilustraci, má sestra však, která knihu dočetla jen několik hodin před návštěvou kina, po zlhlédnutí snímku oprávněně poznamenala, že na plátně zůstal z Brontëové díla spíše líbivý pocvrch, příběh se svými zvraty, ale ztratila se hloubka. Ale jaké hlubiny lze také očekávat ve 120 minutách? Někdy však nešlo jen o zploštění, ale i o vychýlení postav: malá Jane je příliš spratkovitá (dospělá je nicméně obsazena dobře), v knize éterická Helen působí zde jako blouznivka, z Blanche Ingramové, jež má být ve své bezcitnosti přeci jen oduševnělá a krásná, se stala hned na první pohled podezřelá karikatura a též z Jana Křtitele zůstala pouze slupka náboženského fanatika. Nešťastně nedovysvětlená zůstává též motivace Janina závěrečného rozhodnutí, které zde působí jako vítězství citů nad morální volbou, což tak v románu vůbec není. Miss Eyrová - jedna z vůbec nejkrásnějších literárních hrdinek - totiž okouzluje právě úchvatným spojením citovosti a mravní zásadovosti. Inu, ani tato dvacátá šestá adaptace románu zjevně není definitivní... ()
Triumf klasicismu, filmařské uměřenosti a romantických propriet. Kdybych neznal herce, měl bych problém film datovat. Každopádně právě kvůli hercům a některým nádherným romantizujícím kompozicím se Jane Eyre vyplatí. Jen mě trochu mrzí, že si jí Fukunaga nenechal na důchod a odvážně nepokračoval tam, kde na Sin Nombre skončil. ()
Temný a totálně emotivní film, který mě dostal naprosto nepřipraveného. Cary Fukunaga dokázal díky své bravurní režii najít v knižní předloze to, o co se tvůrci ostatní verzí někdy jen marně pokoušeli. Atmosféra filmu je temná a depresivní, což podtrhuje i výborná kamera a hudba. Největší výhrou bylo ale pro režiséra bezchybné herecké obsazení. Skvostná Mia Wasikowska ukázala, že není jen mladou hvězdičkou z Alenky, ale že od ní máme v budoucnu očekávat ještě velké věci. Judi Dench se své role zhostila se svou přirozenou grácií. Ale nejvíc pozornosti na sebe upíná, jak už je v poslední době zvykem, famózní Michael Fassbender, který si každou scénu doslova ukradne pro sebe. Ještě mnohem silnější film než Wrightova Pýcha a Předsudek. ()
Galerie (132)
Zajímavosti (12)
- Producent Alison Owen a režisér Cary Joji Fukunaga si z mnoha potenciálních míst v Británii jako filmovou lokaci vybrali Haddon Hall v osadě Bakewell v hrabství Derbyshire, kde shodou náhod stál i dům, který inspiroval autorku novely Charlotte Brontëovou v jejím zobrazení Thornfieldu. Stejně tomu bylo i v dřívější adaptaci, minisérii BBC, Osudová láska Jany Eyrové z roku 2006. Dalším použitým exteriérem bylo největší soukromě vlastněné venkovské sídlo v Anglii, Chatsworth House. Místo, které se objevilo již ve filmu Pýcha a předsudek (2005) jako zahrada rodiny pana Darcyho (Matthew Macfadyen), posloužilo jako lokace, kde se Jana (Mia Wasikowska) poprvé setkala s Rochesterem (Michael Fassbender). (Michelle75)
- Projekt bol ponúknutý škótskej režisérke krátkometrážnych filmov Lynne Ramsay, ona ho však odmietla. (SarumanKo)
- První volbou do hlavní role byla Ellen Page. Ta roli přijala, avšak později od projektu odstoupila, díky čemuž nabralo celé natáčení zpoždění. Později byla nahrazena Miou Wasikowskou. (R´Hell)
Reklama