Slečna od vody

Na jednu stranu jsem se obával (a na druhou radoval), že se bude jednat o budovatelský snímek, čili že se člověk bude hodně nudit (hodně bavit), ale naštěstí (bohužel) se tato obava (naděje) nevyplnila, s výjimkou dvou momentů: 1. Marvan obsluhuje dva stroje najednou (pravda, to zase až tak budovatelské nebylo, spíš normální, protože třeba taková údernice Korabelniková stihla pracovat na čtrnácti tryskových stavech a doma navíc na jednom jiném) 2. Jeho dcera na konci prohlédne, roztrhá poukaz na zahraniční dovolenou u moře a v rámci pokání jede do CCCP obracet tok sibiřských řek (cheché, spoiler, to máte z toho, že nejdřív čtete komentáře!). Jinak se jedná o film význačný tím, že hlavní hrdinka se celou dobu snaží název snímku popírat, dokazuje seč může, že ona slečnou od vody rozhodně není. Mimochodem na tom je vidět, že i přes veškeré proklamace o rovnosti muže a ženy v socialismu zůstávala společnost na sklonku padesátých let silně patriarchální, neboť Heverle čistotu svého charakteru dokazovat nemusel, ačkoli se u vody válel celé dny a podle jeho chování ke Klepáčové bylo jasné, že si namlouvání slečen od vody mnohým opakováním perfektně zažil. Patriarchálnost se projevovala i v jistém uctivém chování ženám, zatímco ředitel prominul velkomyslně Klepáčové její podvůdek, na chudákovi Kemrovi, který provedl úplně to samé, si s chutí smlsl. Nejzajímavějšími postavami se mi jevil kulturista u vody, takový svalovec se asi do té doby v našem filmu nevyskytl, a dále ta cvičená čivava, která uměla tak krásně vlézt na záda, sedět na dlani a jako vrcholné číslo jí nedělalo žádný problém najít ztracené šaty, připevnit si je k obojku u krku(!) a tak je přivléct ke svému majiteli. Zajímavosti Kemr si při slunění u vody pokládal na oči kamínky. Ne, nebylo to kvůli tomu, že znárodněný průmysl nevyráběl sluneční brýle, neb se podle komunistů jednalo o zvrácený západní módní výstřelek, jak se dosud chybně uvádí v odborné literatuře. On se Kemr jen bál, aby ho neodnesl vítr. A za druhé, z toho, jak Klepáčová neohroženě odkusovala slupku z kedlubny čerstvě vytažené ze záhonu, usuzuji, že byla sečtělá a neušel jí dva týdny starý článek v Respektu, kde se ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích doc. Ing. Julius Lukeš CSc. rozplývá nad tím, jak blahodárně působí tasemnice na civilizační choroby, zánět střev, roztroušenou sklerózu, alergii a autismus. A sám si v sobě tak dvě až tři pěstuje. (17.05.2014)

Dostatečně zábavná letní komedie s mnoha sluncem prozářenými pražskými exteriéry, které Stallich za kamerou zachycuje opravdu lákavě. Závěr je bohužel až překvapivě ostře mravoličný a nesmlouvavý, skoro jako dobře mířená facka vší předchozí pohodě, ale vše co se děje před tím, je na padesátá léta docela zajímavé - pozorovat pracující třídu, jak neodolá a jde se v krásném dni místo práce flákat k vodě se zas tak často nenaskytne - kromě hlavní hrdinky samozřejmě neselže chlapík od soustruhu, ale "ouřada" v podání Kemra :). Jinak souhlasím s uživatelem cariada, taky by mě zajímalo, kde vlastně v noci pracoval tajemný týpek Heverle, válející se celé dny u řeky. (05.02.2014)

Jako komedie je to hodně slabé a pitomoučká zápletka se dnes jeví vyloženě úsměvně, člověk se proto ve vší té nudě při sledování tak nějak automaticky spíš přepne do polohy vnímat to jako nostalgické 50s retro, které ukazuje, jak tehdy vypadala spousta známých pražských lokací, jakož i dobová móda, účesy, tramvaje, auta a podobně. V tomto ohledu mi přišlo zajímavé, jak zde Praha působí značně zalidněná, aniž by to bylo kvůli turistům (ostatně přeplněnost tramvají je důvodem, který Helenu přiměje k rozhodnutí nejít do práce, protože se tam reálně nemá jak jinak dostat), stále to ale nedosahuje tak extrémní přelidněnosti, která mě kdysi šokovala ve scénách z plovárny ve filmu Boccaccio '70. Dále mě zaujalo, jak je Helena v podstatě neustále nucena čelit nevyžádané mužské pozornosti, nadbíhání a otravnému balení, jako by si prostě mladá žena nemohla jen tak jet tramvají a jít si zaplavat v řece, aniž by se jí neustále někdo nesnažil vetřít do přízně. (Připomnělo mi to jedno americké video z r. 2014, v němž mladá žena (v nijak vyzývavém oblečení, nutno podotknout) chodila 10 hodin po New Yorku a během toho zažila více než 100 případů slovního street harassmentu). Nemluvě o tom, jaký dopad na pověst Heleny mělo něco tak banálního, jako že šla sama k vodě (což je v ostrém protikladu s postavou ztvárněnou Kemrem, který udělal to samé), což v závěru graduje do úplně absurdní roviny, kdy spící muž od řeky (ve filmu nemá jméno), který Helenu celou dobu dotěrně balil, se nakonec ujišťuje doma u jejího otce, zda je Helena počestná dívka, a může se s ní tedy něco začít nebo ne (ačkoli jí pár hodin před tím blekotal cosi o lásce). A vůbec - to pseudomorální závěrečné rozuzlení - kdy Helena v aktu sebekritiky (ačkoli za celou dobu neudělala nic špatného a byla jen obětí okolností) roztrhá poukaz na vysněnou cestu k moři, a lze se jen domýšlet, zda bude její vztah se spícím mužem pokračovat či nikoli - je prostě k zblití, podobně jako dotěrná zvědavost sousedky z baráku nebo ty narvané tramvaje, kterými chudák holka musela jezdit. Přemýšlel jsem také, že bylo vlastně zvláštní, že by někdo tak pohledný jako Eva Klepáčová (která 2 roky předtím zářila jako Káča ve filmu Hrátky s čertem) coby filmová Helena, která je vystavena permanentnímu catcallingu a mužské pozornosti, mohl být vlastně singl, a film to nijak nevysvětluje (nevíme její věk, předchozí vztahové zkušenosti, ani zda vůbec má zájem se s někým seznámit). Btw. zaujme zde taká 28 letá Jiřina Bohdalová, která se zde mihne ve 2 scénách. (22.11.2022)

Agitka , která ani moc agitovaná vlastně není. Jedné slečně se jednoho krásného dne nechce do práce a tak jde k vodě a tak se seznámí s mužem a zažije zajímavý den. Její otec , když zjistí, že není v práci tak řekne že je nemocná a jde makat za ní. Jenže uvědomělý soudruzi nechtějí nechat kolegyni stonat a chtějí jí k ní poslat doktora, což samozřejmě tatík nemůže připustit nebot, by se přišlo na to, že není doma. Stejně se to provalí, ale všichni jsou uvědomělí a je jim jasný, že když nešla do práce tak si nezaslouží zájezd k moři. Poněkud škoda, že jsme se vlastně nedozvěděli kde dělal ten chlápek co měl noční. Poměrně příjemný film, který vypovídá o době a ukazuje nám jak se taky tenkrát žilo u vody. (12.01.2010)

Na rozdíl od Andělů mám tenhle film nějak tak v oblibě. A to ze tří hlavních důvodů. Tím prvním je, že byl pokládán za urážku dělnické třídy (socialistická dělnice by ve skutečnosti tehdejší doby nikdy, ale opravdu nikdy nezameškala takovýmhle fatálním způsobem směnu a rozhodně by jí nerozhodila "kvalita" tehdejší MHD, kdy dostat se do tramvaje byl problém a to ještě mnohem později), tím druhým je fakt, že v těchto filmech je často s prostoduchostí buď naivní a nebo rafinovaností až ďábelskou předvedeno, jak ten ráj ve skutečnosti vypadl a a tím třetím je, že Eva Klepáčová v bílých a byť jednodílných plavkách byla asi největší sexbombou té doby a dovedu si živě představit, jak její objevení na plátně muselo v době sterilních pracujících žen v šátcích, čepcích a beztvarém oblečení zapůsobit...No a když přidám obligátní dokumentární záběry mého rodného města, jsem nějak tak spokojen. Když se totiž nad celým tím filmem zamyslíme, uvidíme, že to kritika poměrů byla, ale málokdo si to uvědomil. Podle mně je to tak trochu předchůdce skklepácké grotesky na brigádě..... (25.04.2015)