Slečna od vody

Pokud se rozhodnete podlehnout slunečním paprskům, vodě a nevinnému flirtování v době, kdy máte zařezávat ve fabrice, musíte počítat s tím, že k moři holt nepojedete. Za odměnu. Mrsknout tenhle veskrze naivní film mezi zastaralou veteš není zvlášť těžké, ale protože ho má na svědomí zkušený Bořivoj Zeman, najde se v něm několik pěkných a dnes už vlastně dokumentárních záběrů z pražských ulic a nábřeží, zvěčnělá památka na neporušené modřanské lido i celý trs sympatických hereckých výkonů (Klepáčová, Heverle, Marvan, Kemr). (11.03.2012)

U tohle filmu máte jen dvě možnosti. Buď to celé vezmete jako blábol o tom, že hákovat se nemá, nebo si v tom najdete zábavu a necháte se unášet dějem. Já zvolil tu druhou variantu a nechal se pohltit jedním letním dnem v podivuhodných šedesátkách, které jsem nezažil, ale chtěl bych je zažít. Film je skoro celý točený v exteriérech a tak má člověk možnost sledovat Prahu té doby i to jak se tenkrát řádilo v Modřanech ve Vltavě... Musel jsem se usmát. O víkendu jsem málem jel z Davle parníkem Vyšehrad a i tady si to za klapotu koles šinul řekou... :-). Tehdy asi ještě jezdil na uhlí a pod mosty sklápěl kouřící komíny... Film je plný známých herců - Kemr, Marvan, Záhorský... mihne se tam i mladá Bohdalka a Pepíček Zímů... Celé se to točí kolem zájezdu do Varny v Bulharsku. Ten má dostat dělnice Helenka za odměnu. Jenže ta si jeden den koupí nové plavky, nahlásí nevolnost a jede se tramvají č.21 vyvalit na náplavku do Modřan... Samozřejmě se provalí, že nemarodí (navíc tam ze závodu nehákovala sama) a todlecto tedy ne! Závodní výbor se na to pěkně podívá ! Zaslouží si tedy Helena zájezd do Bulharska? Divák jistě seděl v kině napjatý k prasknutí! Naštěstí film ukázal, že Helena není zcela zkažená (jen trochu) což byla zcela jistě zásluha jejího uvědomnělého otce. A s tímto ponaučením se šlo z kina a od té doby už nikdo v práci neměl áčko ! A zazvonil zvonec a pohádky je konec! Dávám za tři vysoustružené součástky. * * * (12.06.2018)

Když odhlédnu od průhledné agitace (zase tolik jí nebylo) a teatrálního závěru, který navíc zůstal podivně otevřený, vychází mi z toho flm, ze kterého dýchá pohodová atmosféra příjemného letního dne u vody. Herecké výkony považuji za velmi slušné. A v neposlední řadě oceňuji dokumentární hodnotu filmu. Jako milovník zaniklé historie (ne politické, ale spíše neexistujících ulic a pozměněných míst) prostě nemohu jít s hodnocením níž. (29.03.2012)

Víte co se mi na tom líbilo? No ten pohled do historie dětství mých rodičů, bez moderních technologií, množství aut a spěchu. Nezaznamenat ani jednu vulgaritu (ženský pohl. orgán např.), byl pro mě balzám. A že to byla agitace? Agitace na slušné chování a dobrý charakter mi fakt nevadí. Komunista jsem nebyl a nejsem. Hezký den. (03.04.2024)

Třetí by mohla být za širokoúhlou verzi. Ale jinak? Nejsme v ráji, jsme v Bráníku. A možná ještě dál, v Modřanech. Anekdotická story o jednom letním dni v roce 1959. Jedeme takhle ráno do práce přeplněnou šalinou, u kavárny Slávie je dopravní kolize, slunce pálí... Omluvíme se v práci a jdeme se čvachtat. Cestou získáme dobré mravní rady místní maminy, navážeme známost, získáme nové šaty. Staré šaty padly za obět společenským hrám děvčat od vody. My ale takovou bedlou nejsme... návrat do práce k soustruhu je nutný, protože doma máme pavlač a kufr se samolepkou do Palerma. Proč jen tady tvoří své etudky Marvan, Záhorský i Kemr? Však je to celé anorganické až běda. Ale ouha, to by to tání nebylo komplet. Klepáčová a Heverle liebespaarem roku 1959? O_o (18.03.2010)