Bostonský případ

Na Richarda Fleischera jsem měl velice zkreslený názor. Vždycky jsem ho měl zafixovaného jako tvůrce „Ničitele Conana“ a „Rudé Sonji“, čili jako režiséra spíše béčkovějších fantasy podívaných. Až jsem uviděl „Bostonský případ“, jedinečný a naprosto dokonalý krimithriller. Že nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů je známá věc, ale v tomto případě to platí několikanásobně. Vrah není žádný odpudivý psychopat, ale na pohled obyčejný otec od rodiny, který trpí schizofrenií. Po jeho stopách nejde žádný superdetektiv, film perfektně ukazuje týmovou práci vyšetřovatelů, kteří jsou povětšinou bezradní. Nenajdeme ani žádné indicie, nebo hádanky k dopadení vraha, je dopaden zcela náhodou. Na filmu je též velmi pozoruhodná vizuální stránka s několika záběry na snímku. Herecké obsazení je jak jinak než výtečné (v té době snad ani jiné být nemohlo). Tak tedy postupně. Mistr menších rolí George Kennedy opět nezklamal, i když nemá mnoho prostoru k vyniknutí. Henry Fonda, který v témže roce sehrál rovněž part muže v černém v „Tenkrát na Západě“, se nám zde představí jako uhlazený právník a velitel vyšetřování, který ale umí dát ránu :-). Skutečnou perličkou je Jiří Voskovec s neodolatelnou rolí senzibila. A to nejlepší nakonec. Tony Curtis. V první půli ho vůbec neuvidíme, slyšíme pouze na moment ve zvonku podmanivý hlas Viktora Preisse. Až po hodině nastoupí na plátno a odehrává svoji možná nejlepší roli. Závěrečných dvacet minut je přehlídkou stoprocentního filmového herectví, představení Pana herce a dokonalé ztotožnění s postavou. (11.12.2006)

Stará dobrá filmařina, herecké legendy v nejlepší formě, působivost příběhu umocňující fakt, že jde o skutečné události. Přesto mi něco scházelo. Větší oslovení diváka, trochu jiné vystavění vypravování děje. Nelze automaticky pálit plné hodnocení kvůli prvé větě. Na závěr bych rád vyzdvihl precizní dabing v podání našich nejlepších a největších hlasů. (02.10.2011)

Zatraceně kvalitní detektivka, na jejíž styl vyprávění si ale musí člověk nejdřív zvyknout. Já tedy rozhodně musel, protože i když mám oko cvičený na čtení titulků a zároveň přejíždění děje na obrazovce, sledovat dění na dvou, třech či pěti oknech jsem prostě nestíhal a docela mě to rušilo. Oproti mnoha jiným jsem se s tímto způsobem rozoknování potkal poprvé a Čtyřiadvacítkou nedotčen mě to nejdřív málem odradilo. Příběh je nestandardním vyšetřováním, kde vlastně ani tak nejde o to vypátrat, kdo je vrah, ale udělat jeho vraždění přítrž. Postavy policistů jsou většinou dost odfláknutý, protože na ně nebylo dost času. Víc prostoru dostal Henry Fonda jako hlavní vyšetřovatel a nejvíc paradoxně Tony Curtis jako schizofrenní psychotický vrah a to přestože se objeví až v poslední třetině. Jenže největší problém tu je, že se to pouze zakládá na pravdě. Ve skutečnosti totiž tu chybí řádná dávka faktů a událostí provázejících jak DeSalvovo zatčení, tak uvěznění. DeSalvo nebyl žádný beránek, od mládí byl problémový typ, kradl a přepadal a něklikrát i seděl. Všechny ženy (19 - 85 let) zabil v období jednoho a půl roku od 6/1962 do 1/1964 (to mu mimochodem bylo přes třicet). Po jeho odhalení se přihlásily další desítky a stovky, že je také přepadl a znásilnil. DeSalvo byl v sedmašedesátým odsouzen na doživotí, ale necelý půlrok poté se mu povedlo utéci z vězeňské nemocnice. Když se další den přiznal se slovy, že chtěl jen ukázat veřejnosti, jaké podmínky v té nemocnici panují, odvezli ho následně do nejtěžší věznice Walpole, kde ho o šest let později našli zavražděného v uzavřené cele. Jeho vraha nikdy nedopadli. Přesto pochyby nad jeho "autorstvím" vražd stále zůstávají, protože oběti byly tak rozdílné (věk, rasa, modus operandi) a navíc se několikrát rozcházela DeSalvova výpověď s důkazy. Někteří dnes soudí, že mohl krýt skutečného vraha. Film je prostě hodně upravená pohádka, která nemá se skutečností nic moc podobnýho a to včetně toho, že deSalvo nebyl nikdy diagnostikován jako schizofrenik ani žádný duševní záchvat nedostal. Ale jako film je to výtečná kombinace napětí a nebezpečí. Kdo se chce něco dočíst nejen o DeSalvovi, archiv FBI je nejlepší možností. (14.12.2006)

Vzhľadom na dobu vzniku sa niekto s deleným obrazom vyhral až moc. Boli momenty, keď mi to nevadilo a divák dostal viac uhlov pohľadu na rovnakú situáciu, ale väčšinou som mal pocit, že strihom by sa dalo docieliť takmer to isté a výsledok by nebol tak rušivý. Prvú polovicu filmu sa len pátra a dohaduje, vraha dlho nepoznáme a T. Curtis vstupuje do filmu až asi v polovici. Svojou postavou i hereckým výkonom vytiahol film z priemeru a rovnako je na tom H. Fonda. Film trochu zostarol, roky sú na ňom vidieť, ale kvalita tam je. Nie som veľmi zástancom remakov, ale tento by to možno potreboval. Bude ťažké nahradiť dvojicu Fonda, Curtis, ale pri zdarilejšej réžii, mi mohlo ísť o výborný film. 70%. (05.10.2016)

Časté dělení obrazu do několik částí je v dnešní době sice trochu nezvyk, avšak v tomto případě nemám nejmenší výhrady... Valná většina filmu odsýpá jako hodinky, po náhlém "chycení" však dochází k mírné stagnaci a místy až zbytečnému protahování. Pro Henryho Fondu (v jakémkoli věku) mám však slabost.;-) (30.08.2010)