Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.
Ve svém šestém filmu Submarino se Thomas Vinterberg navrátil k tématu dysfunkčních rodinných vztahů obdobně jako ve své předchozí tvorbě: ve snímku Rodinná oslava z roku 1998, vůbec prvním filmu manifestu Dogma 95, který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech či později v odlehčené podobě v komedii Když se muž vrací domů (2007). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Výnimočne som si prečítal pred spustením filmu oficiálny text distribútora, aby som vedel, do čoho idem. Po prvej polhodine som mal chuť film vypnúť, ale potom som naň začal pozeral nezaujate, tak, ako si výskumník obzerá nový druh hmyzu. Je nepochybné, že z filmárskeho hľadiska a hereckých výkonov sa nedá filmu nič vytknúť. Problém mám iba s tým, že ma životné osudy outsiderov v bohatej krajine Európy nechávajú chladným a nezaujatým. Takže naďalej ostávam fanúšikom Thomasa Vinterberga, ale ďalší film s podobnou tematikou by som už neustál. ()
Smutný film, plný tutlaného vzteku a potřeby úniku do bezstarostně návykové blaženosti (drog, násilí). Kdyby se mě někdo zeptal, jestli se mi to celé nezdálo až příliš bezvýchodné a urputně depresivní, bez váhání odpovím, že ne. Předložený příběh působí realisticky i v případě, že ten váš nemá s něčím obdobným ani namátkovou podobnost. Samozřejmou složkou takto ledově účinkujícího snímku je herecké obsazení, nad kterým není možné pochybovat, a úsporně přesná režie. 85% ()
Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 29 - Dánsko. Od začátku do konce jedna velká beznaděj, bezútěšnost a deprese až na kost. Vinterberg je mistr severského dramatu a dokázal mi to již třetím filmem. V duchu jsem si říkal, který z bratrů byl víc v prdeli, konec filmu mi tuto otázku částečně zodpověděl. Jsem rád, že jsem v Kodani nikdy nebyl na podzim nebo v zimě, to bych si asi moc hezkých vzpomínek nepřivezl. Dánsko bylo, je a bude mou filmovou zemí zaslíbenou a potvrdilo roli favorita. ()
Komentář obsahuje spoiler------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Ošklivý film o ohavných lidech. Nebylo to ztělesnění deprese. Spíš blbosti. A blbosti je kolem takové množství, až mě snad nebaví na ni koukat i ve filmu. Všichni se chovali tak nesnesitelně agresivně, pudově. Hlavní, ta vousatá, část z protagonistů se třičtvrtě filmu chová jako debil s mentálním profilem paviána, aby pak v závěru získala oduševnělý výraz a jakousi moudrost staletí, ale nějaký postup jejího vývoje, nějakou snahu vysvětlit divákovi ten moment, kdy se z debila stává světec, tu režisér opomněl natočit. Závěr byl až ohavně laciný. "Zemřel vám bratr. Asi sebevražda." A zjihlý pohled do prázdna. Asi v tu chvíli došlo k radikálnímu zmoudření. Ale hovno. Velké, páchnoucí hovno. Nevěrohodný pamflet na špatně vypohlavkovaného. ()
Dva bratři, dva posrané životy. "Submarino" je klasická post-dogma s dlouhým chuťovým ocasem. Vinterberg se sice několikrát nebezpečně otřel o emocionální vydírání a vytlačování slziček, ale nakonec vše ustál díky solidnímu scénáři, perfektní technické realizaci a přesvědčivým hereckým výkonům. Perfektní harmonie mezi hollywoodskými klišé a severskou drsností. ()
Reklama