Meruňkový ostrov

Ako rodený žitnoostrovčan musím povedať, že je to absolútne zavádzajúci a falošný obraz o živote na Žitnom ostrove. Takto nežili ani moji starý rodičia v 50.-60. rokoch. Oblečenie, čo mal na sebe Andráš báči sa nosilo niekedy medzi vojnami. Keby mal od Komárna voziť niekto marhuľe do Bratislavy na Zil-e 151, s filmovou korbou, postavenou na podvozku ťahača prepravníka rakiet, tak by na benzín (napriek vo filme spomenutej nafte, jazdili tieto Zil-y na benzín) dal aj gate. Navyše u nás sa pije skôr české pivo alebo víno, ako barackovica. Hlavní hrdinovia hovorili tou najčistejšou spisovnou maďarčinou, pri ktorej by sa zahanbil aj obyvateľ Budapešti. Jediný raz som tam začul žitnoostrovský dialekt a to od krčmárky. Totálny brak, dopozeral som to len kvôli tomu, čo ešte za blbosti tí tvorcovia vymyslia. (17.07.2012)

* * * * * každý hľadá svoje miesto, kde sa zloží, kde mu ráno buchne slnko o zem tieň. Kde sa len tak sedí, na vlnenom svetri, z cigariet sa dymí...milovať chuť marhúľ, mrviť doma upečený chleba, veriť v božie mlyny, keď po niečom túžim, že sa stane, v odpustenie viny a na veštenie z dlane * * * * * (07.04.2012)

Nebolo to až také zlé, ale nemuselo sa tam polovicu filmu hovoriť po maďarsky. A celkovo mi nejak nedošla pointa. Ako ohyzdná Szidi s očami spuchnutými sťaby nespala tri roky pretiahne celú rodinu od otca až po všetkých potomkov a na každého prenesie znamenie smrti? Alebo o čo šlo? Inak fakt to bola podivná dedina. Okrem prisťahovalky Tobias tam nežila žiadna žena, možno jedna krčmárka, a fakt kde táto ryšavka prišla, tam každého zvedie. Ešte že tam nebol dedinský farár, to by bolo hneď po celibáte. (29.06.2021)

Bylo to před lety v mém milovaném Českém Krumlově. Popíjel jsem v letní podvečer s přáteli na Latráně v Šedesátdevítce a kdosi z obsluhy pustil do éteru jako kulisu velmi chytlavý šanson zpívaný neskutečným ženským hlasem. Ten hlas mne fascinoval, byl velmi zastřený, chraplavý a - dokonalý. Po něm přišel další a další a já si najednou uvědomil, že více času než společnosti věnuji naslouchání hudby... Říkal jsem si, že dotyčné zpěvačce musí být tak 60 let... Když jsem se mladé servírky zeptal: Co nám to pouštíte? Usmála se a cosi zadrmolila. Připomnělo mi to maďarštinu. Ona asi pochopila můj výraz a tak vytáhla propisku a na prázdný účet mi drobným písmem napsala dvě cizí slova: Szidi Tobias. ,,To je ona, je fakt dobrá ! '' řekla - a odešla. A tehdy v ten podvečer se jsem se seznámil zatím jen s hlasem této éterické bytosti. Následovalo shánění Všech CD a i první koncert, kde jsem Szidi napoprvé uviděl naživo. Stejně jako její hlas, je i ona sama okouzlující. Vůbec mne nenapadlo, že má za sebou celkem slušnou filmografii byť TV filmů. Když jsem se dozvěděl o Meruňkovém ostrově, věděl jsem, že to musím vidět už kvůli ní. Příběh sám už tu tisíckrát byl, protože je starý jak lidstvo samo. Když přijde elektřinou jiskřící hezká mladá ženská do prima party chlapů, nebo dokonce mezi bratry, nemůže už být o počáteční chlapské harmonii řeč. A pokud do toho úřaduje navíc chlast, je o průser postaráno. Zkrátka, připomíná to ten vtip jak se ptá nezkušený plavčík kapitána zaoceánské lodi: ,,A opravdu nosí ženy na moři smůlu?'' Starý mořský vlk vytáhne dýmku a odvětí: ,,Nejen na moři, ale i na souši! '' :-))) --- Meruňkový ostrov je krásný poetický film, vonící létem, rybami a ovocem. Vonící živočišnou láskou i naftou a olejem stařičkého Zilu. Bohužel romantiku záhy vystřídá drama a tak je film náročnější na spolknutí, což zde prokázal nejeden komentující. Spíše než očekávání polopatického vyprávění by si divák měl všímat kamery, atmosféry a detailů. Tento film je hlavně o pocitech. Szidi hrála parádně (možná že ani nehrála, že je prostě taková). Udivilo mne, že se nahoty nebojí ani vášnivých scén, které však pro film byly nezbytné. Po Růžových snech, jsem měl toto léto čest vidět další velmi vydařený slovenský film! A parádní byl i soundtrack ! Dávám 4 sumce. * * * * (14.08.2015)

Zdravíčko, na začátek bych rád podotknul, že slovenská filmová produkce se shodně s českou, na přelomu milénia, odrazila ode dna, a teď pomaloučku stoupá vzhůru. Celovečerní debut seriálového matadora nabízí příjemnou podívanou, mísící humor s vážnější linkou (slovo ´drama´ podle mě není na místě) a jeho návštěvou v kině rozhodně nic nezkazíte. Jasně, je tu spousta filmařských bot, ale doslova "nad vodou" vás celých sto dva minut bude držet výborný mix Francie s východní Evropou Juraje Dobrakova, a taky neokoukaná Szidi, která celý film uhrála svýma krásnýma očima! ;-) Mějte se filmově. Woo. (21.03.2012)