Srbský film

Ve své podstatě zvrhlé a perverzní, ale jako film, těžce nenudící. Scénárista zkombinoval sexuální fantazie normálního chlapa, sado-masochystického nekrofila, pedofila a režisér to tak přesvědčivě přenesl na plátno, že je to skutečně sbírka perverzností a uchylity. Mě osobně film nijak nezhnusoval, protože jsem na něj stejně jako na ostatní koukal s odstupem. Triky jsou dobře patrné, zvláště při scénkách s penisem, nebo krví. Pokud se divák dokáže nezeblít a zároveň rozpozná, že vše je trik, pak nemá problém s tou dávkou hnusu, který na nás tvůrci vysrali. Pokud se bude (stejně jako u Kanibalů) soustředit pouze na krev, hnus, sliz, vyprstěnou vagínu ocelovou trubkou, rozmrdanou prdel chlapce, zeblije se po první scéně a film ať raději nedokoukává. 80% za perfektní štětku na ulici, za druhou perfektní štětku na ulici a za příběh, který je pro klasického diváka bohužel zaobalen do perverzních představ uchylného otce tohoto "filmu". 14.08. 2010 (14.08.2010)

Jak srbští obdivovatelé markýze de Sade natočili svůj film aneb Komicky šokantní variace na 120 dní Sodomy ve věku snuffu. Čtenáři Sadeho nebudou překvapeni ničím, co se zde odehrává (možná některým bude chybět koprofilie, kterou markýz svůj slavný traktát hustě prokládá, ale něco holt muselo ven, aby celek působil efektivně). Vše, co je na filmu dobré, se odehrává zhruba v první třetině - tajemství, očekávání toho, co se na hlavního hrdinu šije, napětí... Potom, když TO propukne, je to zase jenom ten starý smutný příběh z 18. století, který si člověk dá jednou a pochopí navždy. Že ho pochopil i Srdjan Spasojevič je sice fajn, ale už to holt není žádná revoluce jako tenkrát, před nějakými dvěstědvaceti léty. Mimochodem, je zajímavé, jakou popularitu si Srbský film vysloužil u (některých) fanoušků (filmového) horroru. A jakou popularitu si vysloužili např. Martyrs. Pro mě osobně není utrpení skutečným smyslem horroru. Markýz de Sade a jeho dílo může v horroru fungovat jako symbol, ale utrpení samo o sobě bude jen těžko alfou a omegou horrorové tvorby. Srbský film má v sobě lecos sympatického, ale za podívaní nestojí. Stejně se na něj ale každý podívá už ze zvědavosti - tak jako já. :-) (31.07.2010)

No nevím, nevím. Vše zazdil již nepovedený casting, neboť chce-li někdo obsadit do role pornoherce řádného macha, nesmí vybrat exemplář s takhle titěrným kladélkem. Až jsem se mu vysmál...... Todorovič sice jebe sve oko svoje kuće, ale tak nějak bez nadšení i bez invence. Mírně vyniká scéna s dekapitací dámy v poloze psíka, neboť se jedná o kvalitní návod, jak alespoň na chvíli dosáhnout skutečně pevného sevření reprodukčního aparátku. Jinak ale tento rodinný film nenaplnil má skromná očekávání zcela, bohužel. Asi zveřejním některé slabší a cenzurované kousky z mé domácí videotéky, ať mají moralisti o čem brečet. (24.08.2012)

Tak je TEN Srpski film za mnou. První hodinka sice trochu nezáživná, ale závěrečné rozuzlení ji z větší části ospravedlňuje a vynahrazuje. Scény, které si dnes jen málokdo dovolí, jsou servírovány ve velmi chutné formě a fanoušci žánru musí být spokojeni. I já bych byl plně uspokojen, nebylo-li by v závěru tolik zbytečných přemrštěností, které výrazně pokazily celkovou atmosféru a místo zhnusení přišel spíše výsměch a srazil celý film na kolena. Ale co. I když je na kolenou, pořád je dobře použitelnej. Na pět to prostě neni, to by byla holá pozéřina, takže čtyři bez nároku na zmírnění trestu. (18.10.2010)

Srpski film by rozhodně neměl být prvním zvrhlým exploitation hororem, na který se člověk v životě koukne. Zaprvé by ho nevydejchal, za druhé by si vyplýtval absolutní špičku hned na začátku. Zapomeňte na amatérismus, tragické herecké výkony, předvídatelnost i jiné atributy, které jsou pro tento subžánr typické (a to i pro jeho nejznámější a nejkultovnější zástupce). Srpski film je úplně jiná liga. V profesionálním kabátě totiž uvědoměle plní to, co plnit má. Totálně diváka zhnusí. Pokud bych se o nějakém filmu odvážil prohlásit, že člověk, jemuž se skutečně líbí (tzn. sleduje ho s úsměvem na tváři a říká si "tohle je super"), není tak úplně v pořádku, pak je to jednoznačně tento. Osobně jsem měl ještě nepříjemnější pocit, než při nedávném The Human Centipede. Nejhůř se mi dělá při představě, že když někoho může napadnou tohle natočit, tak existuje i šance, že to někoho napadne udělat. Dám plné hodnocení, protože ten film funguje dokonale (možná až příliš), pochopím ale celou škálu včetně odpadu. U scény, kdy šílený režisér vysvětluje svůj nově vymyšlený žánr, jsem vážně přemýšlel o tom, že film vypnu, smažu a zapomenu. Horror movie of the year (19.07.2010)