Srbský film

Už sem viděl v životě fakt ledacos. Hlavně myslím film, ale v životě normálně taky ... Ale to, co nabízí Srpski film (2009) je ta největší, nejkrutější a HLAVNĚ nejzvrácenější hra s divákem, jakou kdy kdo natočil!!!!!!! Ale pozor!!!! Žádné samoúčelné násilí. 50 minut si film diváka vyloženě "Připravuje a lehce flambuje" na ohni ... Thrillerové mrazení ... brrrrrr .. "já se asi budu bát", sedím zabalenej v dece ... Jenomže pak přichází druhá část filmu, která perfektně navazuje na to, co se stalo před tím. Nic se zde neděje samoúčelně a film na nás nevysype krev a vnitřnosti jako nějakej Guinea Pig... 50 minut KVALITNÍHO thilleru .. Vše se točí kolem pornoprůmyslu, to je samoosobě velmi zajímavé téma, nějaké ty šoustačky a náš hrdina je za nehoráznou částku přemluven do hlavní role jdnoho filmu, který má být nějakým "reunionem v pornu". Vážení přátelé od 50 minuty to začne ... SLOVY NEJDE POPSAT, nejde prostě ten ukrutný tlak na diváka, ty nej-nej-nej zvrácenější hnusárny, které by ani mě nenapadlo, že tam můžou být!!! Že bylo málo krve? ... hektolitry .. Že nebyl vidět penis ... však se dočkáte ... ŽE BY SNAD PROBOHA NEBYLO NĚCO VIDĚT ??!!! Věřte mi, že uvidíte scény, jaké oficiálně NIKDY NIKDO nenatočil ... Všechny ty Cat III i s Untold Story, Murder set pieces, japan šoky, nedávno ještě s úctou sledované Macabre ... mi přišlo jako pohádka pro děti!!! Nekecám!! Nějací frantíci a jejich nová vlna exploiteru (INSIDE, HAUTE TENSION,Frontiers, ...) Amíci kteří se také snaží ... Hana to hebi z japonska a Singapore Sling z Řecka ... Všechno dohromady a takovým mám z toho aktuálně pocit, je NIC proti tomu, co vám tento film předvede ... Nebojte, nebo se spíš obávejte, nakonec uvidíte úúplně všechno a uvidíte věci, jaké jste skutečně vidět nechtěli!!! Nikdo je nkdo nenatočil a jestli si pan Wogell se svým pseudosnuffem udělal nějakou pověst ... tak tady dostal konkurenci v několika scénách velmi značnou, ale profesionálně provedenou ... Mám rád oldschoolové horory, 70. léta atd. 8mm je můj 3. TOP film, ale stírá se s tímto jen prostředím, jinak si jdou každou svojí cestou ... Ve finále - je to exploiter, takový roztahaný, ale je ... je. A asi zatím fakt nejlepší, jaký znám, protože hraje ještě na atmosféru, hudbu, psychedelii ... Atmosféra - nevím proč, ale vzpomněl jsem si na "I come with the rain", podobně také All night long 2 svým prostorovým zpracováním. Připomíná mi to v mnoha scénách nečekaně i vrchol/žumpu všeho - Salo 120 days - jenže tady z toho byly vybrány dobré části, estetické ... Ta atmosféra vás úplně rozšmelcuje na kusy!!! A to strašné násilí, krutost, krev, hnusy, a nemůžu popsat co ... To diváka sráží čím dál víc na kolena .. Fakt už jsem myslel, že nejde zajít dál, nebo že nemůže přijít nějaký zvrat, který by to vygradoval, ale těch jsou tady snad taková desítka ... A na úplném konci (nechte si radši dojet titulky), kdy už jsem myslel, že jsem si to s filmem vyříkal a ocenil ... Přišla další a další rána až na tu (titulky!!) poslední, která nebyla vůbec z milosti ... ale bylo to, jako by mi někdo na čuráka vypálil žhavým železem "Srpski film (2009) FOREVER" ... Však pochopíte ...;-) Důůležité upozornění!!!! Absolutně nevhodné pro osoby s jakýmkoliv odporem k pornu, dále pak je fil vytvořen pro SILNĚ okrajové publikum, ještě okrajovější, než často píšu ... protože tohle běžnému divákovi vůbec hlava brát nebude!!!!! Vůůbec !!! Ani mě chvílemi nebrala ... (16.07.2010) (méně) (více)

Otřesnost Srpskiho filmu spočívá v naprostém setření dvou hranic: hranice mezi podobenstvím a realismem a hranice mezi pojednáváním o věci a předložením téže věci ke konzumaci. Podobenství: "vlastenecký" film. Tomu asi rozumějí jen na Balkáně. (V tomto ohledu je vrcholem Srpskiho filmu obraz „Marie s děďátkem“ ve sklepě v závěru filmu – obraz, jenž hrůzně spojuje Madonu a Pietu v jeden moment.) Realismus: Ano, tohle je realita. Tomu rozumíme všichni. Pojednání a konzumace: Pokud vás vzrušují zvrhlé násilné sexuální scény, tady si je užijete. Srpski film je nabízí na velmi dobré úrovni. Pravý zážitek, skutková vytříbenost. Ale počítejte s tím, že se spolu s Milošem stáváte spolupachatelem i potenciálním „hercem“. Co to dělalo se mnou, o tom raději pomlčím a odkážu na komentář janissky – Srpski film vtahuje diváka do „problematiky“, nabízí mu nejzakázanější zboží, ohrožuje ho i obviňuje. Konfrontace trojí estetiky: Jednak estetika lidského štěstí: šťastná rodina – milující hodný manžel, milující krásná dobrá žena a synek. Potom estetika laciného porna. Naše životní prostředí je proměňováno v titulní stránku pornočasopisu do té míry, že ani nepozorujeme, že se sami stáváme pornoherci. Ne, teď nemluvím o zobrazování sexuality. Mluvím o přeplácané výkladní skříni, z níž na nás řve šunt. Otevřete kterékoli noviny nebo časopis: Porno. Sledujte bilboardy kolem cest: Porno. Přečtěte si kteroukoli firemní nabídku: Porno. Zajděte na dobročinnou akci: Porno. Poslechněte si politiky: Porno. Projděte se v předvánočním čase po Praze: Porno. Zapněte rádio (Nemáte? Nevadí, zajděte do kterékoli restaurace): Porno. Pusťte si „veřejnoprávní“ televizi: Porno. Nakupujte: Porno. Užívejte si: Porno. To je implantovaná estetika laciných pornoherců. To je Miloš, to jsme my. Všimněte si, v jakých sebeponižujících škvárech tento sympatický majitel vysokoškolského diplomu hraje. Třetí je estetika kvalitního produktu. A kvalita je drahá: "pravé umění" pro skutečné fajnšmekry, jak ho nabízí postmoderní jugošský de Sade Vukmir. Obrazově, scénickým prostředím je každá z těchto tří estetik velmi výrazně podána. Všimněte si Milošova rodinného domu, všimněte si scén ve městě, všimněte si designově čistých prostředí, navozujícíh pocit izolované snové intimity, v nichž se natáčí Vukmirův film. (Také tři ženy - Maria, Leila, Doktorka - dokonale odpovídají příslušnému typu.) SPOILER Předvídatelnost Srpskeho filmu paradoxně patří k jeho silným stránkám. Asi od půlky jsem měl čím dál větší strach. Ono hned od začátku bylo zřejmé, o co půjde. A ještě než "to" pořádně začalo, bylo mi jasné, kam se bude ve finále směřovat. Vukmirovo přesvědčivé nadšení nepřipouštělo pochybnosti: věděl jsem, že dojde k rodinnému stekání a hrozně jsem se bál. Bál jsem se tím víc, čím lákavější bylo vidět ty hrozné věci (totiž některé). Na chvilku svitla naděje, že se to nestalo (scéna se stříkačkou). Ale stalo. Vždycky se to stane. Mariiným skokem po švagrově krku pak začíná chvíle oddechu pro diváka, kdy může zapomeout na vlastní vinu a se zadostiučiněním sledovat, jak je zlo potrestáno - rehabilituje se zde pomsta jako nezbytný, leč moderním právním vědomím potlačený základ trestu za zločin; ale dobro už zvítězit nemůže. Přes tu nesmazatelnou hrůzu se sice dostávají k jakémusi zoufalému, nouzovému, ale přece jen svého druhu happyendu (obětí ve sklepě). Ale film ještě nekončí. Nejde to. Tak tedy ještě zoufalejší, ústupový, ale pořád ještě jakoby "happyend". Ale film ještě nekončí... Vítejte v jednadvacátém století, ve světě neomezených možností. Vítejte v pornu. U nás si můžete koupit cokoli – dokud nejste sami proměněni ve zboží. Když o tom nevíte, jste lepší. /// Z překvapivé úrody výstižných komentářů upozorňuji vedle již zmíněné janissky alespoň na larelay, DaViD´82, Ozo. Není odpad jako odpad, aneb srovnej výpověď snoba s Pomovými žvásty. Dále viz fauxthum. /// (Dodatek: Z nových komentářů čti ten od Ninkaa - myslím, že nikdo jiný si nevšímá toho, čeho ona.) (05.09.2011) (méně) (více)