Májové hvězdy

Pro mne jednoznačně šok. DVD jsem zakoupil v Levných knihách, které jej vydaly ve své edici - Filmy patří lidu. Z této edice jsem již viděl nejeden ,,skvost" z padesátých let a proto jsem od tohoto snímku čekal prosovětskou agitku na téma osvobození. Už jen ten název - Májové hvězdy... Nastalo však milé překvapení. Snímek je složen ze čtyř povídek, které se sebou nesouvisí, ale jsou velmi nenuceně propojeny, takže tvoří celistvý příběh. Již u té první jsem se podivoval nad zručným vykreslením postav a tím, že jsem se nechal dojmout. Druhý příběh s Janou Brejchovou mi definitivně otevřel oči a já jsem pochopil, že májové hvězdy jsou o něčem jiném než jsem čekal... Prakticky je zde obsaženo vše. První povídka je dojemná, druhá romanticko - poetická, třetí s dávkou napětí a čtvrtá vtipná. Seděla mi příjemně zvolená hudba i kupodivu sympatičtí ruští herci.... Zkrátka, jsem ohromen. Nenechte se zmást tupým popisem obsahu, který navíc proti všem zvyklostem řadu point vyzradí.... Ano. Jistě by se dalo filmu lecos vytknout - rudoarmějci vždy ve vyžehlených a čistých uniformách, poválečné tatrovky v úvodních záběrech na projíždějící kolony Rudé armády atd.. Navíc film měl asi hlavně sloužit k utužení přátelství mezi ČSSR a SSSR.... Vezmu - li to ale z té lidské stránky, tak jak na mne snímek zapůsobil, nemohu jinak než dát poctivé 4 rudé hvězdy! Ten film je opravdu o májových hvězdách, jen to -m- je malé. * * * * (23.11.2011)

Možná s hodnocením trochu přestřeluju, protože film má své mouchy (zejména trochu vlažné tempo, nebo figura, kterou hraje Miloš Nedbal. Tomu lze těžko věřit, že se vrací po pěti letech z koncentráku, leda že by tam dělal kápa). Ale jinak je to velmi příjemný lidský film s řadou roztomilých scén. Rozhodně je to svým způsobem zjevení mezi "válečnými" filmy. (08.05.2011)

Nápis nad školní tabuli ve třídě, kde se poručík Rukavičkin setkal s učitelkou Janou, zní: "Pravda vítězí. Děkujeme Rudé armádě." Ano, jsou časy a časy. Vstup sovětských vojsk do Československa v roce 1945 byl vnímán jako osvobození, vstup vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jako okupace. Situace a potřeby lidí vždy tvoří kontext, rámec vnímané události, který určuje i pojetí pravdy. Jsou tedy časy a situace a příslušné jim pravdy. Univerzální pravda je snad pro všechny časy a situace stejná - život bez utrpení - morálního či fyzického - je přece lepší. ___ Světlý film v duchu nadějných 60. let s celou řadou malých zdařilých drobností. (08.05.2011)

Moc dobře jsem věděla, proč jsem Májové hvězdy nechtěla zařadit do edice Filmy patří lidu. Zdejší kritika je tedy na místě. Ale starého psa novým kouskům nenaučíš. Čili vysvětlit pánům producentům, že pouhá skutečnost koprodukce ČSR a SSSR rudý film nedělá, je asi tak stejně platné, jako si stát za svým, že Jana Brejchová není hlavní hvězdou a na obálku nepatří. Další důvod byl ryze pragmatický - film už před rokem 2011 byl poměrně dobře dostupný a v zahraničí na DVD vyšel. Logicky měla mít přednost Nevěra jako pokračování Botostroje, který se stal ikonickým filmem řady, ale uhájit si už jen tento titul mělo za následky dehonestování celé myšlenky edice. Takže výsledným DVD (nejen) s Májovými hvězdami je přesně ten výrobek, proti kterému se mělo bojovat. Disk je holý, je pouhou digitální VHS, grafika přebalu i potisku se snaží jen marně parazitovat na prvních titulech řady. V citátech na vnitřní straně krabičky se nedozvídáme nic zvláštního, nejdůležitější sumář na zadní straně více řeší osudy pozdějších emigrantů. Kdo chce kam, pomozme mu tam. ___ K filmu samotnému jen tolik, že Aškenazyho mozaika na téma květnových dnů roku 1945 zapadá směle do lyrických tendencí českého filmu, ale jednotlivé povídky netvoří natolik sevřené dílo, aby se daly považovat za sugestivní nadčasový skvost. Dětské herectví plné naivizmu vévodí první části, která se přelévá do neutěšených pubertálních emocí a ty zas jen tvrdě narážejí na syrovou miniaturu vězně z koncentračního tábora. Závěrečnou lidovou frašku v tramvaji sice ocením skrze množinu dříve populárních herců v malých rolí, ale tuto je potřeba brát zdaleka s největším nadhledem. Protože kdykoli bude nějaký český řidič tramvaje v Moskvě, určitě se dočká stejně otevřené náruče jako tento Sovět v Praze. (01.08.2013)

Popravdě, čekal jsem mnohem horší film jako úlitbu režimu a propagandistický kousek, který má zvýšit vadnoucí popularitu našeho sovětského vzoru. Zatímco jiné filmy z tohohle období, na které člověk vzpomíná s nostalgií, obvykle při novém zhlédnutí přinesou zklamání, tohle bylo snesitelné a s ohledem na dobu vzniku ještě dnes funkční. Pochopitelně tempo dnešních snímků je mnohem vyšší, taky některé detaily skřípou - takovému Miloši Nedbalovi bych nevěřil ani šest měsíců v Osvětimi, natož pak šestiletou anabázi po nacistických lágrech. Na druhou stranu kvalitní literární předloha Ludvíka Aškenázyho se nezapře a lyrická atmosféra filmu vytváří kontrast k dnešním užvaněným nevýrazným žánrovým snímkům. Celkový dojem: 50 %. (30.05.2011)