Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hana (Jaroslava Panýrková) studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota (Rudolf Jelínek) pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout. Jedna předstírá pokus o sebevraždu, další se hodlají ihned vdát, aby směly zůstat v Praze, jiné zase chtějí propadnout a odchod tím oddálit, včetně Hanky. Pokus o sabotování maturitní zkoušky však nevyjde – všechny úspěšně absolvují. Ota s Hankou se tedy rozhodnou se narychlo vzít, ale naskytne se nový problém. Nemají kde bydlet... Film o mladistvých nesnázích spojených s volbou budoucího povolání a hledání bydlení natočil režisér Ivo Novák podle námětu začínajícího Miloše Formana, který se podílel jak na scénáři, tak i na režii. Ztvárnění těchto témat však zcela nekorespondovalo s tehdejšími stranickými názory a film měl podávat „zkreslený“ pohled na současnou mládež a její problémy. I tento snímek tak byl kritizován na závěrečné konferenci filmového festivalu v Bánské Bystrici v roce 1959, spolu např. s filmy Škola otců (1959) nebo Zde jsou lvi (1958), a byl na nějakou dobu stažen z distribuce. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jeden z prvních autorských filmů Miloše Formana nahlíží nefalšovaným, přesto vlastně lehce komediálním způsobem na soudobé problémy mladých lidí. Umístěnky, jakýsi novodobý Damoklův meč, který visel nad absolventy vysokých a odborných škol až do konce padesátých let, byly, společně s dlouhodobou bytovou krizí, pořadníky a hroší trpělivostí, ukázkou iracionality. Nepracovat bylo trestné. Neúnosnost situace popisuje Formanův scénář až v nebývale kritických odstínech, ukazujíc tím nejen na zkostnatělost rodičů a vychovatelů, ale především na úředníky a byrokratický systém socialistického hospodářství. Leckteré divácké oko potom spočine nejen na mladých tvářích později slavných herců, konferenciérů či zpěváků (Panýrková, Jelínek, Brejchová, Stivínová, Menšík, Zíma, Sehnal a další), ale také na několika záběrech "staré" Prahy, na místech, která se mezitím drasticky proměnila. Bohužel, spíše k horšímu. Už jen pro ten poetický, až intimně komorní nádech stojí Štěňata za pozornost. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Sympatický film, který jistě pobavil a ty, kteří nezažili systém umístěnek, jistě i poučil. Jarka Panýrková byla moc hezká dívenka. Bylo to trochu ztřeštěné, ale aspoň to získalo punc, a to asi autoři chtěli (začínající Miloš Forman jako jeden ze scénáristů a pomocný režisér). Novopečeným zdravotním sestřičkám se nechce z Prahe. Věčně stejný problém, akorát v dnešním liberalismu jim v tom nikdo nebrání, jenže na to doplácejí nemocní na venkově a zvláště na okrajích republiky. Afektovaný akt Jany Brejchové - musí to být strašné odejít z takového města jako je Praha... A pak svatba a starosti, kde přespat, jak sehnat byt. A šťastný konec, Ota pochopí, že jistě nalezne své uplatnění v místě, kde bude sloužit jeho manželka... ()

Reklama

Una111 

všechny recenze uživatele

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Podle původního námětu Miloše Formana, který je v titulcích filmu, uveden i jako pomocný režisér. Proto tedy tento černobílý snímek, ať tou dobou bylo ještě celkem brzy, tak ve své výsledné podobě nesl už některé zajímavé prvky rodícího se "formanovského" stylu. Film se vůbec zajímá ve své době docela ožehavým problémem takzvaných umístěnek pro absolventy středních a vysokých škol. Ještě nikdy předtím v žádném jiném filmu poválečných let jsem neviděl generační spory mezi rodiči a jejich bořícími se dospívajícími dětmi. Snad i díky tomuto tématu, se tento film tak trochu vymaňuje z jinak bezbřehé stupidity převážně budovatelských snímku oněch let. Víc než jen běžný příběh o mládeži i když vše končí optimisticky a příkladně. Ve filmu Zpíval co jsem si všiml Josef Zíma s orchestrem tehdy velmi populárního Karla Krautgartnera. Krásné role pro mladého Jelínka, Panýrkovou a krásnou Brejchovou. Ale také třeba pro Jana Pivce, přísného otce Oty (Rudolf Jelínek). Žádnou komedii ale určitě nečekejte-:))) Neboť prvky jako např. demonstrativní pokus o sebevraždu, mi jí v tomto ohledu v žádném případě nepřipomínají. Jeden z lepších filmů Ivo Nováka za 3,5/5*. ()

Joeey 

všechny recenze uživatele

Pěkný film, jehož děj je od současnosti hodně vzdálen, takže spíš než o příběhu se pokusím přiblížit dojmy z jeho zhlédnutí (podíval jsem se na něj proto, že se na něm podílel Miloš Forman). Začátek působí tak nějak obyčejně, nic moc v něm neupoutá, ale druhá polovina filmu je značně poutavější a místy i napínavá (mám na mysli tu část filmu, kdy ženich schovává svou ženu v bytě svých rodičů). Tam postavy diváka vtáhnou do děje. Komediální prvky jsem ve Štěňatech nepostřeh´. Rozhodoval jsem se mezi 3* a 4* - tu čtvrtou hvězdičku dávám za to, že film není vhodný pro zaplácnutí nudného odpoledne, ale opravdu má co říct. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (8)

  • Film byl po svém uvedení na banskobystrickém I. festivalu československého filmu v roce 1959 podroben kritice a na několik let stažen z distribuce. Stejně tak dopadly další filmy jako například Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Zpět do kin byly zakázané filmy uváděny až s politickým uvolněním po roce 1962. (Stegman)
  • Nejméně ve dvou ze scén na Karlově náměstí v Praze od 7. do 11. minuty je coby komparzista (mladík s knihou) k vidění budoucí prezident Václav Havel. (Adam Bernau)
  • Při natáčení filmu se spolu seznámili Jana Brejchová (Marie Marková) a Miloš Forman, po skončení natáčení se vzali, a započal tak jejich čtyřletý vztah. (JoranProvenzano)

Reklama

Reklama