Jak jsem strávil tohle léto

Dva muži a několik soudků jemně nasolených ryb aneb Ай, чукотка, до чего ж ты холодна. 1) Spoiler. Dva muži představují dvě generace Rusů, odlišné, jak jen možno. Starší Sergej představuje autoritu, přísné až asketické zodpovědné plnění povinností. Mladý nezkušený Pavel má jiný přístup k životu i k práci. Svému staršímu druhu nerozumí, spíše se ho obává. Lehké náznaky jakési snad až šikany ze strany Sergeje Pavel nedokáže ani přijmout, ani odmítnout. Poté, co Pavel zatají zprávu o neštěstí Sergejovy rodiny ve snaze nebýt poslem špatných zpráv a nerozhněvat si parťáka více, než svým laxním přístupem k práci již učinil, situace se začne zhoršovat. Pavlovo jednání nabývá psychopatických obrysů, racionální uvažování mizí a nastupuje svět paranoidních představ. V tomto bodě mi film připadá poněkud nevěrohodný. Očekával bych, že na podobné mise jsou vysíláni lidé dostatečně psychicky odolní._____ 2) Velmi mě zaujaly dlouhé statické záběry, krásně podtrhující atmosféru. Ve filmu se moc nemluví, dokonce se tu toho ani moc neděje a přesto by se napětí dalo krájet. Některé momenty se mi zaryly do paměti a těžko se jich budu zbavovat._____ 3) Velmi výstižně popsal duchovní background hrdinů filmu komentátor Radko****._____ 4) 38letý režisér a scénárista Alexej Petrovič Popogrebskij točil film chronologicky. K tomu Dobrygin (Pavel): Максимум – могли перескочить через одну сцену. Я не смотрел ни одного плэйбэка, я не видел ни одной картинки – не было никакого самолюбования. Я только играл и чувствовал – так или не так._____ 5) Pro 24letého Grigorije Dobrygina byla role praktikanta Pavla filmovým debutem, velmi podařeným, nutno podotknout. Однажды ко мне заходит Попогребский и говорит, что нужно будет немножко сойти с ума. И я сошёл. Дня на три я действительно сошёл с ума._____ 6) Natáčení začalo na polární stanici Valkarkaj na Čukotce (6 hodin jízdy terénním vozem z Peveku, nejsevernějšího města Ruska, 4 700 obyvatel) v červnu, kdy slunce v lokalitě prakticky nezapadá. Nejdelší natáčecí den tak trval až 23 hodin. Oceán byl tehdy pokryt ledem. Když o tři měsíce později natáčení končilo, všude ležel čerstvý sníh a začal se tvořit nový led. První sníh napadl 3. srpna. Průměrná teplota onoho parného léta byla 5 stupňů nad nulou. (19.05.2014)

Archym volá Rusalku....Prosím potvrďte příjem.“..,,POTVRZUJI.“..,,Došla k vám telemetrie?“...,,ANO. V AUTOMATICKÉM REŽIMU. VŠECHNO JE V POŘÁDKU.“..... VOPRUZ!!! Dva chlapi na osamělém místě a aby to bylo zajímavý, tak nic zajímavýho nedělají ani neříkají. Minimálně ¾ filmu. Ven by neměli vycházet beze zbraně – ne kvůli separatistům, ale medvědovi a já čekám, že teda přijde a sežere je. Nepřijde ani medvěd ani vlk, ale prase, který za sebou táhne ranec kurevský nudy. A já jsem stejnej magor jako ti dva meteorologové na Kamčatce, protože koukat na film jen proto, abych zjistil, jestli je či není Paša debil a nemít ani trochu ponětí o meteorologii ani zájem o ten kus ostrova Archym mi připadá jako uchylárna. Závěr se sice změní v (rádoby) psychologické drama, které mi dá onu odpověď, ale doufám, že Vy jste letos v létě dopadli lépe! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět budík, který v Rusku budí mrtvoly. 2.) Jsem meteorolog a slyšel jsem, že se kdesi dají vydělat slušný prachy. 3.) Hledám téma pro seminární práci. 4.) Chystám se do Rusku a nevím co nepoužívat jako ohřívač. (07.11.2010)

45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - HORIZONS - Horizonty (Kak ya provjol etim letom / HOW I ENDED THIS SUMMER / Jak jsem dopadl tohle léto) - Téměř nedějový film s úžasnou atmosférou. Jediná chyba na kráse je asi trochu nelogické chování mladého Pavla. Doteď nechápu jeho důvod zapírání, když muselo být jasné, jak to nakonec dopadne... - 5. 7. 2010 - kino Městské divadlo - Karlovy Vary - 2. místo - 95% (16.07.2011)

Rozhodni se, spolehni se. Každé nové ráno, každý nový den. Robinsonáda obklíčena trochu jiným pohledem. Polidštění panenské přírody stahuje mrazivost i podstatu já čistým mlčením osamělosti ve vizuálně planoucí tkáni. Mentor a žák. Zkušenost a lehkovážnost. Pronásledovatel a pronásledovaný. Světlo rutiny rozeklané v pólu veršů pustinných, plání nehnutých. Zurčivá strohost psychologického úpatí. Zapadlý vzkaz v polozapomenutých rukách fotogenických exteriérů, charismatické útočiště Grigorije Dobrygina. Cesta je volná, povinnost si umanula, nerozvážnost usmýkala. (08.02.2015)

Filmom z meteostanice na Čukotke nikdy nehovorím nie! Ostáva len dúfať, že keď sa už podarilo automatizovať všetky majáky, u meteorologických staníc sa to nestane nikdy! Inak by sme prišli o takéto príbehy, kde sa ukazuje dôležitosť komunikácie, empatie či schopnosti odhadnúť charakter blížneho svojho. Pravdou je, že mladíkovo správanie je také, že svedomitý vedúci by mu nezveril ani obsluhu automatického výťahu. A jeho sociálne schopnosti sú na úrovni vlkmi odchovaného dieťaťa. Bohužiaľ. (07.12.2020)