Obřad

Poslední dobou mě hodně oslovují horory s náboženskou tématikou a Obřad není vyjímkou.Ač film postupuje podle žánrových klišé,režisér dokáže skvěle pracovat s atmosférou ( která je v některých okamžicích řádně hutná ) a skvěle vede herce,co si budem povídat sir Anthony vedení ani nepotřebuje.I přes přepálenou stopáž jsem se hodně bavil a i přes průhlednost děje sem měl místy opravdu sevřené hrdlo.Vymítání má skvělý náboj a prostředí Itálie dodává výpravě ten potřebný šmrnc věčného boje nebe s peklem.Chápu menší hodnocení,protože film nijak nevybočuje ze standartního průměru,u mě funguje ovšem tématika a sám v půl druhý v noci sem si místy kontroloval gauč,jestli sem ho celej nezesral ;) žanrová jednohubka,kterou lehce nadhodnotím,70%. (14.06.2011)

Pápež Ján Pavol II. povedal: "Boj s diablom je hlavnou úlohou svätého archanjela Michaela. Prebieha aj dnes, pretože diabol vo svete stále žije a pôsobí." Tento citát sa stal mottom filmu "The Rite" (Rituál). Okultný, religiózny, exorcistický príbeh, ktorý je inšpirovaný skutočnými udalosťami, natočil v roku 2011 talentovaný švédsky režisér Mikael Håfström. Do jednej z hlavných úloh obsadil charizmatického sira Philipa Anthony Hopkinsa. *** (08.03.2018)

Rozhodnutí v ďábla nevěřit neznamená, že ďábel neexistuje. Plamínek víry dříme v každém z nás (i když podle reakcí z kina začínám malinko pochybovat). Mikael Hafström zvolil zvolna plynoucí rozjezd a nenásilné vtažení do děje. Zlom nastává v okamžiku setkání Michaela Kovaka (jež je skeptický ke všemu nadpřirozenému – všechno má přece logické, čistě vědecké vysvětlení) a otce Lucase (nezdolného a též velmi neortodoxního exorcistu). Jedinečný A. Hopkins, který svým vnitřním nábojem, civilním projevem, a také s veškerou svou urputností využívá naplno postavy kněze, pro něhož je střet s bestiemi pekel každodenní hostií. Např. emočně vypjatá scéna náhlého skonu těhotné Rosarie, kdy zlomený otec Lucas prohrává svůj boj se zlem, nebo závěrečné vymítání démona Baala s tváří A. Hopkinse nenechá nikoho na pochybách o věrohodnosti jeho prožitků. K tomu připočtěme přitažlivé lokace, jako neustále bdělí Vatikán a hříšný Řím s jeho tajuplnými uličkami – povětšinou deštěm zkrápějícími, skrytými zákoutími a množstvím toulajících se čičinek, pro něž je Věčné město tím pravým rájem. (21.03.2011)

"Podle skutečné události" bych spíše ignoroval. Divák pak může mít podstatně kritičtější postoj k tomu, co se na plátně děje (a právem). Pokud to ale vnímám jako klasické hororové béčko, v tomhle případě s excelentním Anthony Hopkinsem, lze mluvit o uspokojivém nadprůměru. Může za to i atmosféra deštivé Itálie a především finální vymítání, které má (herecky) nečekané grády. SPOILER - Posedlý Hopkins je vskutku fenomenální. (11.03.2011)

Ač sir Hopkins jako neortodoxní exorcista spaluje žáby v kamnech, přijímá telefonní hovory vprostřed obřadu a spojovacím materiálem na rekonstrukci kůlny se nechává zásobovat od posedlých pacientů, bylo pošetilostí si myslet, že utáhne všechno sám. Když pominu Řím a C.Hindse, jsou ostatní pouhým komparsem, hustota atmosféry vykazuje spíše sestupnou tendenci a pak je tu sterilní práce scénáristy, za kterou by zasloužil přes hlavu posledním vydáním vatikánské organizační směrnice Rituale romanum. Håfström je bez diskuze zručný řemeslník, ale vstoupil do něj zlý démon. Netřeba na Švéda cákat svěcenou vodu, přikládat krucifix na čelo a kurtovat ho k režisérské židli, aby prozradil jeho jméno. Já jej znám… Říká si Hollywood… (05.08.2011)