Rytmus v patách

Škvoreckého literární alter ego dostalo v novém televizním filmu tvář Vojtěcha Dyka a nutno uznat, že ten mu vtiskl charisma známé z knižních předloh. Dany Smiřický se v pohnutých osudech volně kopírujících Škvoreckého curriculum vitae retrospektivně vrací do období 50. let, kdy ho na jedné straně okouzlila jeho známá literární láska jazz, ze strany druhé ho však sevřel nově nastupující totalitní režim...a tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady. Jestliže se převážná část náchodských (potažmo Čechů) za války projevovala coby zbabělci, po válce je možné charakterizovat je opět úplně stejně, možná ještě trochu hůře... Adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára se ujala Andrea Sedláčková a není to pokus úplně špatný, i když k dokonalosti mu schází mnohé, třeba větší exprese a naléhavost. Ocenit lze ale vynalézavost a formální experiment s titulkovým ,,poznámkovým aparátem" a jím definovanou mnohoúhelností pohledu. V kontextu české televizní tvorby je Rytmus v patách jistě slušný nadstandard... Podobné filmy a seriály: Prima sezona (14.03.2010)

Ztvárnění partnerských vztahů přiměřeně lyrické, podobné příběhům Prima sezony, jen už Danny není tím nemotorným gymnazistou. Zobrazení politické atmosféry 50. let z pozice mladých hrdinů je vypovídající. Parádní hudební, potažmo taneční čísla. Kamera je líbivá (pohledy do zrcadla), ale paradoxně uškodí v závěru, kdy pohlíží na odsouzenou Geraldinu, která má ale obličej upravený, jako by chystala na čaj o páté a ne na 4 roky do cely... “Jste vy vůbec člověk?“/ „-Já jsem komunista, komteso.“ V roličce René Licátka se mihl Tomáš Klus. Zdařilá adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára. (14.03.2010)

Myslím, že se docela dobře podařilo převést literární předlohu do TV filmu. Casting podle mého názoru velmi dobrý, mezi hlavními aktéry to pěkně jiskřilo. Nálada docela dobře zachycená, včetně té hořko bolné romantiky, která se dílem okamžiku mění v obrovskou tragédii. Asi jediné co mi vadilo, byly prostřihy do současnosti, ty tomu daly takový ten feeling TV filmu, což je škoda, bez toho to mohlo být ještě lepší. Trochu mě iritovala nedokonalá produkce kapely, ale uvědomil jsem si, že přesně tak to asi v podání studentské kapely muselo vypadat. V rámci žánru velmi slušné. 75% (20.02.2012)

I když si příliš nelibuji v dějových kompozicích typu "vzpomínáme na mládí", i když je Vojta Dyk příliš "neodolatelný" Danny Smiřický, i když by se tam dalo najít mraky nedokonalostí, film si mě získal. Baví mě objevovat méně známé peripetie hlavní linie Škvoreckého díla. Baví mě hudba Olomoučáka Emila Viklického, baví mě interakce herců, které jinak nemám, mírně řečeno, na piedestalu (Kotek, Kohoutová). Baví mě tancující Tomáš Klus :) Kromě jaksi uceleně dobrého dojmu musím vyzdvihnout také všechny jazzové scény. Jsou tak geniálně živelné, kontrastující se zbytkem filmu (stejně jako ve skutečnosti radosti mládí kontrastovaly s těžkou dobou). Tohle zkrátka jo, přátelé. Zbývá se zeptat, kdy už konečně Andrea Sedláčková rozhýbá ty Zbabělce? (31.07.2012)

Před 50. léty oči nezavírám, ale tohle zpracování Dannyho je na hony vzdálené mé základní představě. Někoho možná nadchne (a Švoreckého zřejmě nadchlo) obsazení Dyka, Kotka, Šoposké a Kohoutové, ale právě tahle čtveřice je na celé realizaci to nejhorší. Nevěřím jim ani jedinou repliku a při pohledu na scénu s Tonyou Graves se mi udělalo vyloženě nevolno. Tonya měla zůstat vdaná za Iguo Igua a dál se věnovat hudbě. Dalšími extempóre se zabývat odmítám. Prima sezonu mám docela ráda, Eine kleine Jazzmusik ještě mohu. (14.03.2010)